Zpráva o životním prostředí České republiky je vytvářena v gesci Ministerstva životního prostředí a předkládána vládě každoročně od roku 1993.
Zpráva za rok 2019 konstatuje, že i když byl předloňský roční úhrn srážek v mezích normálu, kvůli vysokým teplotám postihlo značnou část území ČR půdní i hydrologické sucho. Rok 2019 byl podle Zprávy druhým nejteplejším od roku 1961 (rekord drží rok 2016). Průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než průměr let 1981–2010. Devět z deseti nejteplejších let od roku 1961 se datuje až po roce 2000.
STAV LESNÍCH POROSTŮ
V roce 2019 byly lesní ekosystémy ovlivněny rozsáhlou těžbou po kůrovcové kalamitě. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se za poslední rok podle Zprávy téměř zdvojnásobil a objem evidované těžby dřeva v tomto roce překonal dosavadní rekord z roku 2018 a činil 32,6 mil. m3 bez kůry. Objem těžby tak výrazně překonal celkový průměrný přírůst (CPP), který v roce 2019 činil 18,2 mil. m3 bez kůry. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě se v roce 2019 oproti roku 2018 zvýšil z 89,5 % na 95,0 %, což představuje výrazný nárůst oproti předchozímu období od roku 2000, s výjimkou roku 2007, kdy po orkánu Kyrill tvořila nahodilá těžba 80,4 % celkové realizované těžby. Mezi hlavní příčiny této změny lze zařadit vliv sucha, zejména na dřeviny vysazené mimo jejich ekologické optimum (dominantně smrk ztepilý v nižších vegetačních stupních), a jejich následné napadení hmyzími škůdci.
Zpráva konstatuje, že současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná. V roce 2019 jehličnany představovaly 71,0 % plochy lesa, přestože dle doporučené skladby by jejich podíl měl být pouze 64,4 %. Dominantní dřevinou je smrk s podílem 49,5 % následovaný borovicí (16,1 %), bukem (8,8 %) a dubem (7,4 %). V posledních desetiletích je patrná cílená změna druhové skladby směrem k přirozené skladbě lesních porostů. Podíl listnatých porostů na celkové ploše lesů se v letech 2000 2019 zvýšil z 22,3 % na 27,7 %. V roce 2019 bylo v lesích poprvé v historii vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), i když nejčastěji vysazovanou dřevinou je stále smrk (8,7 tis. ha).
Věková struktura lesů v ČR je nerovnoměrná. Trvale stoupá podíl výměry starších až přestárlých porostů. Tento trend, který představuje riziko ekonomických ztrát, je naopak pozitivní z hlediska podpory biodiverzity. Lesní porosty vyššího věku totiž představují příznivé životní prostředí pro druhy vázané na ekosystémy s vysokým podílem odumřelé dřevní hmoty.
Podíl přirozené obnovy na celkové ploše obnovy poklesl podle Zprávy z 23,5 % v roce 2013 na 16,1 % v roce 2018. V roce 2019 se plocha přirozené obnovy zvýšila, její podíl na celkovém zalesnění však, vzhledem k nárůstu umělé obnovy po intenzivní nahodilé těžbě, klesl na 15,4 %. Jedním z faktorů ovlivňujících přirozenou obnovu lesa jsou aktuálně vysoké lokální početní stavy spárkaté zvěře, která může okusem poškozovat mladé stromky a nárosty z přirozené obnovy. Důvodem vysokých stavů zvěře je intenzivní využívání krajiny člověkem, především zemědělské hospodaření, které vytváří krytové a potravní podmínky, a snížená přirozená regulace zvěře, nebo její úplná absence.
Výběr z dalších hlavních zjištění Zprávy
- Klimatický systém
Rok 2019 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál 1981–2010) a srážkově normální (napršelo 92 % ročního srážkového normálu 1981–2010).
Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly v polovině léta 2019 hodnoty dostupné zásoby vody v půdě na velké části území ČR pod 25 % dlouhodobého normálu 1961–2010, jednalo se tedy o silně podnormální stav. Hydrologické bylo zaznamenáno po dobu déle než 100 dnů (na více než 30 profilech, z celkově sledovaných 217).
Emise skleníkových plynů poklesly v období 1990–2018 o 35,6 % a o 1,3 % v meziročním srovnání (hodnoty 2019 budu známy později).
- Ovzduší
Meziročně došlo k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, největší zaznamenaly emise SO2 o 17,2 %. Stále dochází k překračování některých imisních limitů, meziročně se ale snížil podíl obyvatel i území, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, roční imisní limit pro benzo(a)pyren i PM2,5. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 nebyl překročen vůbec. V roce 2019 nedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen.
- Vodní hospodářství a jakost vody
Za období let 2000–2019 se ve vodních tocích ČR podařilo zredukovat znečištění amoniakálním dusíkem (pokles průměrné koncentrace o 66,7 %) a fosforem. (pokles o 38,9 %). Vodou z veřejných vodovodů bylo zásobováno 94,6 % obyvatel ČR. Výrazně roste počet ČOV s terciárním stupněm čištění, jejich počet dosáhl 1 538, tj. o 1 038 ČOV více oproti roku 2002.
- Příroda a krajina
Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy, v období 2000–2019 poklesla její rozloha o 1,8 %. V rámci zemědělské půdy však vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %. Přibývá zastavěných ploch, od roku 2000 o 1,8 %, ostatní plochy vzrostly o 4,4 %. Od roku 1982 setrvale klesá početnost ptačích populací v ČR. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků mezi lety 1982–2019 se výrazně nemění, u lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a u ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.
- Materiálové toky
Domácí materiálová spotřeba v ČR po roce 2000 kolísá bez výraznějšího trendu, v roce 2019 v meziročním srovnání DMC mírně vzrostla o 0,4 %.Ve struktuře domácí materiálové spotřeby klesá podíl fosilních paliv. Materiálová náročnost hospodářství ČR dlouhodobě klesá, v období 2000–2019 se snížila o 44,2 %..
- Odpady
Celková produkce odpadů od roku 2009 vzrostla zejména v souvislosti s rozvojem stavební činnosti na 37 362,3 tis. t v roce 2019. Míra skládkování komunálních odpadů je stále vysoká (45,9 % v roce 2019), a to i přesto, že se snižuje ve prospěch jejich materiálového využití (41,0 % v roce 2019) a také energetického využití (11,7 % v roce 2019).
- Financování
Objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů) v roce 2019 meziročně vzrostl o 15,8 % na 52,6 mld. Kč. V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 bylo v roce 2019 vyhlášeno celkem 20 nových výzev ve výši 17,2 mld. Kč a pokračovalo se ve financování tzv. kotlíkových dotací. V roce 2019 to bylo vyhlášení 3. výzvy pro jednotlivé kraje s alokací cca 3,8 mld. Kč, v předchozích dvou výzvách bylo vyměněno 60 tisíc kotlů na pevná paliva v celkovém objemu 6,5 mld. Kč. Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v ČR dlouhodobě nad průměrem EU28.
Zpráva o životním prostředí za rok 2019
