V pořadí již čtvrtou etapu Generelu obnovy porostů po kalamitě zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti.
Metodami DPZ (kůrovcová mapa) byl sledován vývoj kůrovcové kalamity v letech 2018 až 2020, kdy docházelo k akceleraci nárůstu ploch detekovaných těžeb a souší; zároveň je patrné rozšiřování kalamity z Moravy směrem na (jiho)západ a rovněž vznik ohniska v severních Čechách kolem NP České Švýcarsko. Zatímco na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje dochází ke snížení projevů kalamity, zůstává Kraj Vysočina hlavním ohniskem aktuálně probíhající kalamity, která se posouvá směrem na západ do Jihočeského a Středočeského kraje. Viditelný je i rozvoj kalamity na území ORP Děčín a navazující ORP, kde situace souvisí s vývojem situace v NP České Švýcarsko, kde plocha souší k září 2020 činila celkem 1 426 ha při celkové ploše území převážně jehličnatých porostů dle DPZ v tomto NP 6 191 ha. Při porovnání údajů z hodnocení DPZ mezi obdobím 09/2018-09/2019 a následným obdobím 09/2019-09/2020 dochází k nárůstu plochy detekovaných těžeb v převážně jehličnatých porostech o 34,7 %.
Odhad potřeby sadebního materiálu je založen na zjištění potřeby zalesnění, respektive vylepšení během terénního šetření v roce 2019. Poprvé bylo pro odhad potřeby sadebního materiálu využito datových sad a metod Národní inventarizace lesů (NIL). Díky použití výstupů NIL došlo k významnému zpřesnění odhadu potřeby sadebního materiálu. Statistický odhad plochy k zalesnění činil k roku 2019 112,6 tis. ha (interval spolehlivosti 94,6 tis. ha až 130,5 tis. ha), z toho 68 % prakticky na holině (potřeba zalesnění nejméně 70 % plochy lokality). Nad touto plochou byla vypočtena potřeba sadebního materiálu s předpokladem použití obnovní dřevinné skladby (ODS), která byla navržena již v etapě III.
Velmi podrobně je v Generelu popsána a vyčíslena dostupnost a zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin (RMLD). Porovnáním dostupných zdrojů s odhadem potřeby zalesnění byla konstatována celková nerovnováha mezi produkcí sazenic a rozsahem potřebného zalesňování. Klíčový je zejména potenciál „vypěstovatelného" sadebního materiálu z rozpěstovaného na záhonech, který byl vypočten na 188,6 mil. ks. Odhad potřeby s použitím ODS činí 654 ± 104,8 mil. ks při základních hektarových počtech, resp. 419,5 ± 66,9 mil. ks při minimálních hektarových počtech, přesahuje 2,2–3,5 potenciál roční produkce sadebního materiálu. Potenciální produkce sadebního materiálu umožňuje umělou obnovu 31,3 tis. ha při základních až 46 tis. ha při minimálních hektarových počtech sazenic.
Rovněž druhová skladba zdrojů RMLD se od ODS značně liší. Pro navrhovanou ODS je charakteristická nižší potřeba jehličnatých dřevin (mimo modřín) a naopak větší potřeba dřevin listnatých, zvláště přípravných dřevin jako jsou břízy, osika, jeřáby, ale i melioračních dřevin – javory. Jako dostatečné byly vyhodnoceny ve všech formách pouze zásoby RMLD pro SM a BO, naopak v případě listnatých dřevin jsou v některé nebo všech fázích od zásob osiva přes rozpěstovanost na záhonech až po expedici zásoby RMLD pro jednotlivé druhy (s výjimkou JS, po kterém je nízká poptávka) nedostačující, přestože meziročně dochází k postupnému vyvažování a k posilování produkce žádaných listnatých dřevin (především dubů) podle poptávky. U klasických přípravných dřevin typu BR, OS, JR (a také SM) lze předpokládat vysoký podíl přirozené obnovy.
Nově je v Generelu zpracována kapitola věnovaná Opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství a zákonným ustanovením ve vztahu k obnově kalamitních holin. V Generelu je obsažen také přehled možných dotací a finančních příspěvků, využitelných při obnově lesa, a rovněž konkrétní příklady doporučených postupů pro zalesňování rozsáhlých kalamitních holin.
Podle TZ ÚHÚL
Generel obnovy lesních porostů po kalamitě (etapa IV)
