Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.
Sázení stromů má podle švýcarských vědců potenciál pohltit dvě třetiny emisí oxidu uhličitého (CO2), které způsobil člověk. Právě nárůst emisí tohoto skleníkového plynu ohrožuje šance na udržení globálního oteplování v bezpečných mezích.
Švýcarská studie podle agentury DPA poprvé ukazuje, že klimatický cíl IPCC je dosažitelný. Podle IPCC musí být do roku 2050 nejen omezeny emise skleníkového plynu, ale je také třeba nově osázet stromy až miliardu hektarů půdy. "To je nepochybně dosažitelné," stojí ve studii.
Podle vědců nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států.
Jde především o dříve nedotčené, ale dnes poničené ekosystémy, píšou vědci pod vedením Jeana-Françoise Bastina. Zvlášť velké množství ploch vhodných k zalesňování má Rusko následované s odstupem Spojenými státy, Kanadou, Austrálií, Brazílií a Čínou.
Nové lesy, až vyrostou, by mohly pojmout až 205 miliard tun oxidu uhličitého. To jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka.
"Musíme ale jednat rychle, protože bude trvat desetiletí, než lesy dozrají a vyčerpají svůj potenciál přirozeného úložiště CO2," říká jeden z hlavních autorů studie Tom Crowther. Ploch vhodných k zalesňování však mezitím právě v důsledku klimatické změny každým rokem ubývá, upozornil.
Studie také upozorňuje na údajný omyl některých vědců, kteří vycházejí z předpokladu, že změna klimatu zvyšuje plochu porostlou stromy. To sice platí pro severní lesy, například na Sibiři, ale hustota stromů je tam mnohem nižší, zdůrazňují švýcarští odborníci.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Tam, kde se tisíce let samovolně obnovovala bučina nebo bukojedlina, z níž si sedlák-hospodář občas vytěžil pár kmenů pro svou potřebu, čímž perfektně napodobil přírodní způsob obnovy takového lesa, je dnes vyprahlá poušť s usychajícími smrčky v řadě. V té poušti je jen malá několikacentimetrová vrstvička živné půdy, jejíž živiny během pár let spotřebují bezy, třtina, maliny, ostružiny. Vše ostatní pod tím je podzol - jalovina, mrtvá a na kámen uježděná půda, na řadě míst navíc "obohacená" o kyselé, nerozpustné sloučeniny hliníku a další "specialitky".
Kdopak nám to tam udělal? Kdopak udělal z míst kdysi plných života tuto poušť? Kdybyste aspoň to slovo "ekoterorista" uměl napsat pořádně!
Diletantismus, amatérismus, lenost, pohodlnost v myšlení, hrabivost, arogance, neschopnost přiznání si chyb. To jsou ty důvody, proč to tak je. Ale ne u Vámi jmenovaných - netvrdím, že jsou to bohové, ale oni ještě tyto věci neměli skoro příležitost předvést. Předvedli je ale jiní - nabubřelí "standardní lesníci". Takže si to teď vyžerte - a žebrejte o další dotace. Máte ovšem smůlu - na další smrčky do řad, které budou ještě větší dotace potřebovat za pár desítek let, vám nikdo při smyslech už nedá ani korunu!
A pak opět za pár let budeme plakat po smrku !!!
Nikdo nejsme prorokem.
Za šíření škůdců může člověk, zejména zákony, které se snaží všemožně přivlastňovat, přikazovat a regulovat...ostatně kdo zakázal chemii v lesích, kdo nadřadil zákon o veřejných zakázkách lesnickému hospodaření... a tak dále to byly dnešní lesníci?, či dnešní mocipáni, kterých se zastáváte!!
Pokud by byl lesník bez zákonných příkazů, tak jak v době kdy zde bylo přirozené zmlazení a užitek z přirozeného lesa, závislí na přírodě, tak by jako první vybil zvěř na minimum !!!, nepustil by veřejnost do lesa, aby škodila a už vůbec by nenechal les ničit společenskou poptávkou po dopravě, rekreaci, vypouštění emisí, obecně znečištěním a dále.
A co se děje při dnešní legislativě?
Zákon vlastníka omezí a cizího podpoří ve lžích a hamtivosti po kuse masa u myslivců, ustoupením lesa za cenu dopravy, za cenu výstavby, zemědělské výroby a jejího negativního působení na les a pod.
Tak kam se to ubírá, myslíte, že za dalších 300 let by to ustáli vaše cedry a jiné dřeviny???
To snad ne a nebo jste tak bláhový?
Asi bys měl nastudovat vývoj průměrné teploty za posledních 200 let...
Pro mě za mě, napěstuj si plantáž čeho chceš, ale prosím tě, neříkej tomu LES!
V dostatečně vysokém poli kukuřice nebo kanadského topolu se přece taky schováš, tak proč ho nikdo za les neoznačuje?
Ostatně v těchto výkyvech při řádné péči a ochraně lesa to smrk prakticky nijak nepostihlo.
Tak nevím co kdo studujeme?
Ano, kdyby nebyly zalesněny rokle a neobhospodařovatelné pozemky, ať mi dá stát to co zemědělcům, a budu také pravidelně plakat, jak se neurodilo a při dotacích klidně pěstovat místo lesa kukuřici....jen kdo ji sklidí?
No další pak bude zajímavé, kde už se v naší krajině udrží voda?
No pořiďte si pořádné necky aby jste vždy přes léto vydržel a nelízal kapky rosy k snídani a k přípitku cucal suchý cumel.
Protože ty výkyvy byly pořád v rámci ekologických podmínek, které jsou pro smrk přirozené.
Asi mluvím řečí, které nerozumíš, tak to trochu rozvedu.
Když budeš mít deset let v řadě, z nichž budou (nespojitě) tři roky suché a teplé, jak byl rok minulý, smrk to vydrží, protože a) nestihne poklesnout hladina podzemních vod pod pro smrk letální mez, b) pokud se to nespojí s nějakou např. větrnou smrští, nestihne se namnožit kůrovec.
Pokud budeš mít ale ve stejné dekádě takových roků šest, jdoucích po sobě, do toho jednu dvě větrné smrště, tak ti nepomůže NIC.
Pokud mě chceš zase mínusovat, tak se nejdřív pořádně zamysli.
Jak je smrk adaptován na to, aby snášel dlouhé velmi teplé a suché klimatické periody?
- má hluboké kořeny?
- má schopnost shodit a po napršení zase obnovit jehličí?
- má zesílenou kůru chránící ho před požáry / nadměrným vysycháním?
- jsou jeho jehlice chráněny zesilenou vrstvou vosku?
Odpověď na všechny otázky zní NE, z čehož si i průměrně inteligentní orangutan dovodí, že péče / nepéče, dotace / nedotace, majetkové vztahy / nevztahy, pokud zkrátka nastoupí výše uvedené podmínky, smrk to nedává, a i kdyby nebyl v okruhu tisíce kilometrů jediný brouk, tak prostě USCHNE.
Smrk hyne v těchto podmínkách.
Jedle hyne při prudkém oslunění.
Borovice hyne při dlouhodobém poklesu vlhkosti v půdním horizontu 1-2 metry.
Fíkovníku zmrzá nadzemní část při -11 až -12 st.C.
Olivovník začíná omrzat při -8 st.C.
Borůvky zničí, ,když je přesadíš do vápenaté půdy.
A tak dále a tak podobně.
Říká se tomu EKOLOGICKÉ NÁROKY DŘEVIN.
Já jsem je nevymyslel, ale na rozdíl od vás lesnických dinosaurů se je snažím respektovat.
Schne vše a dřeviny které nám předkládá Mze, momentální sucho odnášejí stejně jako smrk, borovice a další.
Raději než inteligenci orangutana používám vlastní letité zkušenosti a klidně přiznám, že vidím i suché smrky..ostatně je to tak, ale co vidím na moravě je letité poškození kůrovci, které jen suchem vygradovalo do neúnosné míry a to nezvládli současní lesníci- i to přiznám, ale byly to LČR - NÁŠ VZOR A PŘÍKLAD !!!
Malý vlastník se jen veze.
Ostatně v dobách o kterých mluvíte, měl náš stát pouze cca 17 % lesů a moc toho nemohl ovlivnit a do lesů nemohli jen tak volně neřádi, zloději a další škodiči, což je dnes běžné.
Toto má obrovský vliv !!!
Stát také v době nouze fungoval jinak, promtně a ihned mobilizoval a to včetně vojska. Dnes si tyto složky pouze platíme a hýčkáme.
Eko nároky dřevin a jiných vás klidně budu prakticky školit a můžeme tu debatovat hodiny.