„Dosud nebylo ve světovém měřítku popsáno, jakou roli hrají jednotlivé typy disturbancí v různých částech světa, poznatky byly spíš útržkovité, založené převážně na krátkodobých pozorováních na malém území. My jsme si dali za cíl dílčí informace shromáždit a identifikovat různé kombinace klimatu, prostředí a charakteristiky lesa určující jaký typ disturbance se bude v různých částech světa vyskytovat,“ říká Jan Altman, hlavní autor studie z Botanického ústavu AV ČR.
Lesy jsou neustále narušovány požáry, větrem, škůdci a chorobami či sesuvy půdy. Tato narušení (disturbance) mají zásadní vliv na koloběh uhlíku, druhovou bohatost lesů a zásoby vody. S probíhající klimatickou změnou se navíc mění frekvence výskytu i intenzita různých typů disturbancí. Znalost všech příčin a souvislostí má přitom velký význam pro vytváření strategií zmírňujících dopady klimatických změn a adaptaci na ně.
„Nezáleží jen na typu lesa, důležité je, v jakých podmínkách se vyskytuje, jak klimatických, tak geografických. Proto se situace může v jednotlivých zemích lišit. U lesů našeho pásma se očekává zvýšení především škůdců a nemocí stromů. Zatímco riziko požárů a narušení silným větrem by se mělo snížit. Specificky v Česku navíc předpokládáme zvýšené riziko hydrogeomorfologických narušení jako například záplavy nebo sesuvy půdy," uvedl Jan Altman, hlavní autor studie z Botanického ústavu AV ČR.
Na základě dat ze všech kontinentů a biomů, která získali studiem výsledků několika set prací publikovaných v minulosti, sestavili vědci mapu rizika jednotlivých typů disturbancí. Zahrnutím klimatických předpovědí pak modelovali jejich budoucí posun v globálním měřítku, ale i na menších úrovních kontinentů a jednotlivých zemí. Pracovali přitom se dvěma scénáři oteplování planety – o 2 °C a 4 °C, jak ukazují následující mapy:
Současné rozložení jednotlivých činitelů (požáry, záplavy a sesuvy půdy, škůdci a choroby, vítr), které způsobují mortalitu v lesních ekosystémech na globální škále.
Změna v rozmístění činitelů (požáry, záplavy a sesuvy půdy, škůdci a choroby, vítr) způsobujících mortalitu v lesních ekosystémech na globální škále pod vlivem dvou scénářů oteplování klimatu (2°C a 4°C).
„Naše výsledky ukazují rychlost posunu disturbancí v podmínkách klimatických změn a poskytují všem expertům, kteří se podílí na vytváření strategií ke zmírnění odumírání lesů vlivem měnícího se klimatu, standardizovaná data s vysokým rozlišením,“ doplňuje Pavel Fibich, spoluautor studie z Botanického ústavu AV ČR.
Při vytváření map vědci pracovali zejména se záznamy z letokruhů stromů. Ty jsou jediným zdrojem, který poskytuje současně relativně dlouhou délku záznamu (staletí až tisíciletí) a velmi vysoké časoprostorové rozlišení. Data z letokruhů tak představují přesný nástroj pro detekci historických disturbančních režimů.
Podle ČTK a TZ Botanického ústavu AV ČR
