"Evropská unie má dlouhou historii vedoucí úlohy v boji proti klimatickým změnám. Vaše země ukázaly, že si uvědomují závažnost této hrozby," prohlásil Pan Ki-mun. "Ve jménu lidstva, v zájmu budoucích generací vás vyzývám, abyste podpořili rychlou ratifikaci klimatické dohody," řekl přítomným Pan Ki-mun. "Musíme ukázat, že jsme jednotní. Vydat se směrem k bezpečnější, udržitelnější, spravedlivější budoucnosti pro všechny," dodal šéf OSN a vysloužil si od europoslanců potlesk vestoje. Vzhledem k tomu, že Pan Ki-mun již brzy ve své funkci skončí, předseda europarlamentu následně i celkově ocenil, co "vykonal v tak bouřlivých dobách".
Těsně před hlasováním krátce promluvil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Evropa ukazuje, že je schopna učinit velké věci. Možná budu patetický, ale činíme nyní velký krok pro lidstvo a jsem na to velice hrdý," uvedl Juncker.
Z českých europoslanců velká většina klimatickou dohodu podpořila. Proti byl jen europoslanec za Svobodné Petr Mach, hlasování se pak zdržel Evžen Tošenovský. "Členské státy mají podle smluv právo si určit svůj energetický mix a svou energetickou politiku, takže nevidíme důvod, aby se do energetiky vlamoval Evropský parlament," uvedl k tomu Tošenovský.
Minulý týden v pátek dohodu schválili ministři životního prostředí zemí EU. Po očekávaném souhlasu europarlamentu a po následném finálním diplomatickém potvrzení ze strany členských zemí bude moci být dohoda za Evropskou unii předána do New Yorku.
Hlavní body klimatické dohody z Paříže
DLOUHODOBÉ CÍLE (STUPNĚ)
Udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně," což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.
(Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.)
DLOUHODOBÉ CÍLE (EMISE)
Podle dohody musí státy "usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech".
FINANCE
Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
(Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.)
ZTRÁTY A ŠKODY
V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.
(Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.)
TRHY S EMISEMI OXIDU UHLIČITÉHO
Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.
DIFERENCIACE
V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
(Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, které byly určeny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími, a mohly by také činit více.)
Pařížskou dohodu dosud podepsalo 191 zemí. Dokument stanoví, že jak bohaté, tak chudé státy se mají připojit k opatřením, která omezí oteplování. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. V roce 2020 pařížský dokument nahradí Kjótský protokol z roku 1997.
Dohoda má začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Nastávající připojení EU znamená, že tento práh bude překonán, Evropská unie totiž zastupuje 12 procent světových emisí. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Počátkem září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, nedávno se přidala Indie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v České republice bude o věci teprve hlasovat parlament, ratifikace by mohla být podle českého ministerstva životního prostředí dokončena příští rok na jaře. Dohodu už ratifikovaly Německo, Francie, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Malta a Portugalsko. Tyto země nejsou zahrnuty do počtu 62 států, které již dohodu ratifikovaly.
red.
