Data Lesní ochranné služby (LOS) ze 70 % rozlohy lesů ukazují, že evidovaný objem těžeb poškozených stromů poklesl z 5,9 mil. m³ v roce 2023 na 4,6 mil. m³ v roce následujícím. Nejvíce z toho činilo poškození větrnými polomy, které představovalo 2,1 mil. m³. Objem těžeb kůrovcového dřeva ve smrkových porostech poklesl meziročně o téměř 60 % a v roce 2024 činil 1,4 mil. m³. V době vrcholu kůrovcové kalamity v roce 2020 šlo o 14,9 mil. m³. Naopak stoupající tendenci má poškození lesů houbovými patogeny, zejména václavkou na smrku, sypavkami na borovici, stále také pokračuje odumírání jasanů působené voskovičkou jasanovou. 
Graf kůrovcových těžeb. Zdroj: VÚLHM
„I přes relativně pozitivní trend ve vývoji zdravotního stavu lesů jsou nadále rizika poměrně vysoká. Lesní ekosystémy budou citlivě reagovat na vývoj meteorologických podmínek a výskyt škodlivých činitelů. Zejména případná výraznější období sucha v jarních či letních měsících by mohla současný příznivý trend rychle zvrátit,“ komentuje situaci Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM).
Vývoj zdravotního stavu lesů
Rok 2024 byl globálně nejteplejším rokem v historii meteorologických měření. To platí i pro Českou republiku. Avšak i přes vysoké průměrné teploty se zdravotní stav lesů v ČR v posledních pěti letech postupně mírně zlepšuje. Je to díky dostatečným srážkovým úhrnům, které zejména v první polovině vegetačního období bránily vzniku výrazného sucha, které by ohrožovalo dřeviny a přispívalo k rozvoji škůdců.
Jak ukazují data mezinárodního programu ICP Forests, extrémně teplé a suché roky 2015 a 2018 vedly k výraznému zhoršení zdravotního stavu lesů – v roce 2019 byla zaznamenána vysoká ztráta olistění (defoliace) u 62 % borovic, 28 % dubů a 18 % smrků. V teplých, ale vláhově příznivějších letech 2020–2024 probíhala mírná regenerace, při které poklesl podíl stromů se silnou defoliací na 54 % u borovice, 10 % u dubu a 14 % u smrku.
Vývoj zdravotního stavu jednotlivých dřevin. Zdroj: VÚLHM
Kromě stavu korun je dalším indikátorem vitality stromů jejich růst. Analýzy letokruhů umožňují hodnotit vliv meteorologických faktorů na růst dřevin a modelovat jeho změny podle různých scénářů vývoje klimatu. Výsledky klimaticky řízeného procesního modelu VS-Lite ukazují, že naše hlavní lesní dřeviny mají potenciál pro zvyšování přírůstu i v době klimatické změny. V období 2046 – 2055 lze očekávat nárůst průměrné šířky letokruhu až o 7 % zejména vlivem prodlužující se vegetační sezóny. U některých dřevin (především smrku a borovice) však model zároveň předpovídá významný pokles přírůstu v letech s extrémními klimatickými podmínkami, a to až o 10 %. Citlivější reakce na klimatické extrémy indikuje vyšší pravděpodobnost mortality u těchto lesních dřevin.
Poškození porostů biotickými a abiotickými činiteli
Data LOS z cca 70 % celkové výměry lesů v ČR ukazují, že objem poškození meziročně významně poklesl, a to z 5,9 mil. m³ dřevní hmoty v roce 2023 na 4,6 mil. m³ v roce 2024.
Abiotické vlivy způsobily v uplynulém roce evidované poškození ve výši cca 2,9 mil. m³. Dominoval opět vítr, který poškodil cca 2,1 mil. m³ dřevní hmoty. Škody suchem byly hlášeny v objemu cca 560 tis. m³. Trvající žloutnutí smrku bylo evidováno na úhrnné rozloze cca 20 tis. ha.
Suché borovice ve středních Čechách. Foto: Jan Řezáč
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno v roce 2024 cca 1,7 mil. m³ dřevní hmoty. Dominantně se jednalo i nadále o přemnožený podkorní hmyz na smrku. Na jeho vrub bylo připsáno přes 1,4 mil. m³ vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje meziroční pokles o téměř 60 %. Ve zvýšené míře jsou podkorním hmyzem napadány také další, zejména jehličnaté, dřeviny, když bylo hlášeno např. cca 24 tis. m³ vytěženého borového kůrovcového dříví.
Listožravý hmyz byl v roce 2024 evidován opět na minimálních rozlohách zpravidla pod prahem hospodářské škodlivosti. Ze savého hmyzu je nutné zmínit zejména výskyt rychle se šířící invazní ploštice síťnatky dubové především na jižní Moravě. Z tzv. ostatního hmyzu se jednalo hlavně o poškození působené žírem dospělců klikoroha borového na úhrnné ploše cca 2,4 tis. ha jehličnatých kultur. 
Vitální dubový porost, střední Čechy. Foto: Jan Řezáč
Výskyt houbových patogenů byl v roce 2024 velmi vysoký. Evidováno bylo např. cca 195 tis. m³ vytěženého dříví z důvodu napadení václavkami. Možné bylo pozorovat častý výskyt listových skvrnitostí, kde nejvýznamnější jsou sypavky na borovicích a padlí dubové na dubech. Bez výhledu na zlepšení situace pokračuje odumírání jasanu působené primárně houbovým patogenem voskovičkou jasanovou.
Podpora přirozených nepřátel lesních škůdců
Přirození nepřátelé lesních „škůdců“ jsou dnes považování na nedílnou součást integrované ochrany lesa. Jejich podpora může být efektivní a nenáročná. VÚLHM se zabývá sledováním jejich výskytu, vlivů na lesní škůdce a možnostmi podpory v hospodářských lesích.
Mraveniště jako součást integrované ochrany lesa. Foto: Jan Řezáč
Lesní mravenci jsou zvláště chráněným druhem, pro ochranu lesa jsou významní svou loveckou aktivitou, neboť dokáží účinně regulovat populace listožravého hmyzu. Jak dokládají naše nové poznatky, jsou schopni též ochránit stromy před napadením kůrovci. Významnými predátory jsou také datlovití ptáci. Možnosti jejich podpory ve smrkových lesích spočívají v ponechávání hospodářsky nezajímavých listnatých dřevin.
Monitoring gradací listožravého hmyzu provedený v posledních letech potvrdil, že parazitoidi (tj. organismy, jež se vyvíjejí v tělech svého hostitele) dokáží efektivně snížit velikost populace škodlivých druhů. Managementová opatření za účelem podpory přirozených nepřátel, jež obecně spočívají v přítomnosti lesních světlin, zároveň podporují výskyt mnoha dalších organismů, a jsou tedy v souladu s požadavky na ochranu přírody.
Tis červený v NPR Drbákov. Foto: Jan Řezáč
Záchrana tisu červeného jako vzácné dřeviny našich lesů
Tis červený je původní lesní dřevinou. Vlivem záměrného kácení v minulosti, holosečného hospodaření a zvýšených stavů zvěře však řada jeho lokalit zanikla, popř. došlo k redukci jejich rozlohy a početnosti, proto je tis od r. 1958 řazen mezi zvláště chráněné druhy. Dnes je v ČR udáváno jen cca 12,5 tis. původních tisů v 10–15 oblastech, nejvíce na Křivoklátsku, v Moravském krasu a Středním Povltaví. Většina populací navíc stárne a jejich velikost klesá, příp. stagnuje. K účinné ochraně však dosud chybí detailnější poznatky o fyziologii, ekologii a genetice tisu.
Podle TZ VÚLHM, red.
