- Při svém nástupu do funkce výkonného ředitele Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků na konci roku 2014 jste uvedl, že věříte myšlence společného postupu lesníků a dřevařů. Jak dnes s odstupem času hodnotíte úspěšnost tohoto spojení na platformě ALDP?
Při mém nástupu v roce 2014, což byl první rok fungování asociace v rozšířeném formátu i s lesnickými společnostmi, byla z některých stran slyšet určitá skepse k tomuto projektu. I při vědomí rozdílných zájmů a ne vždy absolutního souladu mezi našimi členskými společnostmi se odvážím tvrdit, že projekt spojení v ALDP funguje dobře. Myslím si, že dostatečným potvrzením je nárůst členské základny za poslední čtyři roky ze 14 na 21 členů, kdy přistoupily společnosti jak do lesnické, tak do dřevařské sekce.
- Co považujete za nejzásadnější úspěchy ale i neúspěchy ALDP za dobu vašeho působení v ALDP?
Domnívám se, že hlavní úspěch spočívá v tom, že ALDP začala být vnímána jako zásadní reprezentant sektoru oběma příslušnými ministerstvy (MZe a MPO), oběma podniky spravujícími státní lesy i dalšími autoritami v oboru. Z posledního období připomenu vznik tzv. „malé tripartity" s naší účastí i jednání kulatého stolu ministra zemědělství k řešení loňské letní kalamity v lesnictví.
Mám-li zmínit nějaké neúspěchy, uvedu také dva případy. Dle mého názoru se nám dlouhodobě nedaří najít společnou řeč s vedením Lesy ČR s.p. v otázkách zjednodušení a vyvážení podmínek smluví dokumentace k tendrům LČR. Za druhé jsme dosud nebyli úspěšní na půdě Lesnicko-dřevařské komory ve snaze o rozšíření členské základny tak, aby se stala zastřešujícím místem i vlastníků či správců dalších lesních majetků a zároveň středních a menších dřevozpracovatelů.
- Jak stručně hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru v ČR a v Evropě?
Jako člověk, který přišel do sektoru z vnějšího prostředí, vnímám domácí situaci tak, že tu existují dva světy, které na jednu stranu žijí zásadně odděleným životem a na druhou stranu se velmi významně ovlivňují. Mám na mysli to, že je tu státní podnik, který formou veřejné soutěže svázané dlouhodobou smlouvou uvádí na trh přes smluvní partnery téměř polovinu vytěženého dříví, a pak je tu ta druhá polovina, která žije v relativně volnějším smluvním vztahu. Oba systémy ale samozřejmě působí i na evropském trhu, kdy zejména díky našemu členství v EU neexistují hranice a dřevo je surovinou jako každou jinou a proto se nelze mezinárodnímu obchodu divit.
Rád bych uvedl i to, že dřevo formou vlákniny jako základní suroviny pro výrobu papíru byla často řešená problematika i ve druhé asociaci, kde jsem v posledních letech jako ředitel sekretariátu působil – Asociaci českého papírenského průmyslu. No a na půdě evropské papírenské konfederace v Bruselu jsme často diskutovali ohrožení dostupnosti této suroviny pro papírenský průmysl ve vztahu k energetické politice EU a možnostem podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů, do které může být dřevo v různých formách zahrnuto. A tato oblast může v budoucnu dle mého názoru celý sektor v Evropě výrazně ovlivnit.
- Co je důvodem ukončení vašeho působení v pozici ředitele ALDP a co považujete za nejpodstatnější úkoly pro Vašeho nástupce?
Byl jsem osloven s nabídkou na manažerskou pozici od společnosti působící v papírenském průmyslu, zúčastnil jsem se výběrového řízení a nyní se dohodl se všemi zúčastněnými stranami na podmínkách ukončení i nástupu.
Úkoly pro mého nástupce, který by dle stávající dohody měl pokračovat v obou výše zmíněných asociacích, budou samozřejmě jako v mém případě stanovovat oba řídicí orgány; tedy předsednictvo ALDP a představenstvo ACPP. Věřím, že úspěšně a rychle naváže na mou práci vykonávanou pro členské společnosti stejně jako zastupovat obě asociace vůči okolí.
Tiskovou zprávu ALDP hledá nového ředitele naleznete zde.
Děkujeme za odpovědi, red.
