Co je KŮROVCOVÉ INFO?
Projekt Lesnické práce a Lesní ochranné služby VÚLHM KŮROVCOVÉ INFO je zaměřen na monitoring a sdílení informací o průběhu rojení některých druhů lýkožroutů (l. smrkový, l. severský, l. lesklý) a chroustů (ch. obecný, ch. maďalový) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky. Projekt KŮROVCOVÉ INFO je službou vlastníkům a správcům lesů v ČR i platformou pro další zkoumání bionomie těchto škůdců.
Webová aplikace na adrese www.kurovcoveinfo.cz reaguje mimo jiné na zvýšený výskyt kůrovců v posledních letech především v důsledku oslabení porostů suchem a nabízí provozním lesníkům přehled o aktuálním stavu rojení v rámci ČR.
Dobrovolní respondenti v pravidelných intervalech zadávají přes internet do aplikace výši odchytů do lapačů a pastí. Výstupem projektu je mapa s přiřazením jednotlivých ploch k okresům a s informací o aktuální výši odchytu a nadmořské výšce. V detailu jednotlivých ploch je zobrazena tabulka uskutečněných odchytů a graf průběhu rojení.
Základní údaje
V roce 2019 se do projektu zapojilo 168 respondentů. Respondenti celkem obhospodařovali 366 odchytových míst (u l. smrkového to bylo 307 míst, u l. severského 48 míst a u l. lesklého 11 míst). Celkem bylo v rámci sledování rojení odchyceno 2 358 570 l. smrkových, 181 002 l. severských a 173 320 l. lesklých. Podchyceno bylo 70 okresů, odchyty se neuskutečnily pouze v okresech Břeclav, Frýdek-Místek, Jihlava, Karviná, Ostrava, Tábor a Vyškov. Oficiálně byly odchyty zahájeny na přelomu března a dubna a ukončeny koncem září.
Vlastní průběh rojení – celostátní hodnocení
V roce 2019 byl ojediněle zaznamenán let lýkožrouta smrkového v nejnižších polohách již v posledním březnovém týdnu (zjištění ještě mimo vlastní sledování v rámci projektu KŮROVCOVÉ INFO), avšak vlastní začátek rojení proběhl v druhém dubnovém týdnu (zhruba kolem 10. dubna), a to opět především v nižších nadmořských výškách (cca do 600 m). V 17. týdnu (tedy koncem dubna) pak započalo rojení i ve vyšších nadmořských výškách. Následovalo však značné ochlazení, které rojení téměř zastavilo, a to bez ohledu na nadmořskou výšku. K opětovnému intenzivnímu rojení došlo ve 21. týdnu, tj. po 20. květnu. Ke kulminaci prvního rojení pak došlo ve 22.–24. týdnu, tj. na přelomu května a června. V následujícím týdnu se již projevilo zřejmě slabší sesterské rojení z generace založené počátkem dubna (nízké teploty v květnu nezastavily vývoj larev pod kůrou). Ve 27. týdnu, tedy počátkem července, se objevilo zřejmě již druhé rojení, avšak po ochlazení v následujícím týdnu (a zřejmě i v důsledku deštivého počasí) došlo k mírnému poklesu intenzity rojení. Velmi intenzivně pak pokračovalo v 30. a 31. týdnu, kdy mohlo jít částečně i o sesterské přerojování. K slabému třetímu rojení (a možná i k částečnému sesterskému přerojování) došlo kolem 36. týdne. Tento průběh byl obdobný ve všech regionech.
Maximální průměrný odchyt na odchytové místo byl dosažen v 16. týdnu v nadmořské výšce 500–599 m, a to cca 7 tis. jedinců, avšak i v ostatních týdnech v různých nadmořských výškách se pohyboval nejčastěji kolem 2 tis. jedinců a pod 1 tis. jedinců klesal pouze výjimečně, a to především v období ochlazení v první polovině května. Nižší průměrné odchyty byly zaznamenány také v nejvyšších nadmořských výškách. Od 21. týdne sice docházelo postupně k mírnému poklesu, ale ten není nijak dramatický, což je do jisté míry překvapivé. Ke zvýšení odchytů došlo na začátku druhého rojení ve 27. týdnu a následné ochlazení a deštivé počasí zapříčinilo mírný pokles. Ke zvýšení průměrných odchytů došlo v 30.–32. týdnu, a to překvapivě ve vyšších polohách. V následujících týdnech byly průměrné odchyty již slabší.
Více méně obdobně probíhalo i rojení dalších dvou sledovaných kůrovců – lýkožrouta severského a l. lesklého. První rojení bylo soustředěno zpravidla do 17. a 18. týdne, k přerojování docházelo nejčastěji ve 22. týdnu (21.–23. týden). Druhé rojení s různou intenzitou bylo zaznamenáno obvykle ve 27. týdnu a se zvýšenou intenzitou probíhalo až do 31.–32. týdne. Průměrná výše odchytů regionálně značně kolísala, zejména u lýkožrouta severského.
Ve Středočeském kraji bylo v průběhu rojivého roku zachyceno na světelné lapače v termínu 20.–24. 4. cca 120 jedinců chroustů, přičemž samci byli k samicím v poměru cca 5 : 1.
Průběh rojení lýkožrouta smrkového v ČR dle nadmořských výšek
Rok 2019: pouze dvě dokončené generace, zato vysoké odchyty
V nižších polohách započalo jarní rojení l. smrkového v roce 2019 stejně jako v předchozím roce počátkem dubna, avšak bylo intenzivnější. Bylo ale přerušeno téměř třítýdenní chladnou a deštivou periodou, která výrazně omezila letovou aktivitu lýkožrouta, avšak vývoj larev, které se již pod kůrou nacházely, nebyl zastaven, ale pouze mírně zpomalen. Druhé rojení započalo většinou počátkem července, tak jak tomu bylo i dříve. Ochlazení a deštivé počasí koncem první červencové dekády opět zpomalily průběh rojení. Třetí rojení, ve srovnání s předchozími lety relativně slabé, proběhlo kolem 36. týdne. Neopakoval se tak rok 2018, kdy byla dokončena i třetí generace a zcela výjimečně byla zakládána i čtvrtá generace, příp. brouci třetí generaci nalétali na stromy za účelem zralostního žíru nebo za účelem zazimování.
V mnoha regionech se výrazně zvýšily průměrné odchyty v rámci odchytového místa, které již letos dosahovaly výjimečně i nepředstavitelných desítek tisíc jedinců (maximum 100 tisíc!).
Je nutné si uvědomit, že odchyty ve feromonových lapačích jsou závislé na mnoha faktorech odchytového místa a je třeba takto k výsledkům i přistupovat, jde spíše o trendy než absolutní hodnocení výše odchytů. I přes velké množství odchytových míst výše odchytů ve feromonových lapačích neodpovídá zcela realitě. Mnoho lýkožroutů v současné kalamitě nalétává přímo na stromy a feromonové lapače „ignoruje". Přesto výsledky dávají obecnou informaci o letové aktivitě lýkožrouta smrkového.
Celý článek najdete v Lesnické práci 11/2019 a na www.kurovcoveinfo.cz.
Autoři:
Petr Zahradník, Marie Zahradníková, LOS VÚLHM, v. v. i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Příhoda, Veronika Lukášová
Lesnická práce
