Závěrečné hodnocení projektu KŮROVCOVÉ INFO za rok 2016

Foto: Požerek lýkožrouta smrkového pod kůrou smrku.

Celorepublikové hodnocení

Při hodnocení v rámci celého území je zřejmé, že v letošním roce proběhla tři rojení lýkožrouta smrkového. První rojení začalo v 18. týdnu a pokračovalo až do 23. týdne s ohledem na nadmořskou výšku (bohužel se zřejmě v některých krajích nepodařilo zachytit počátek rojení, ale tomuto intervalu se nejspíš nevymyká). V pásmu do 700 m n. m. nelze ve stometrových intervalech, použitých pro hodnocení, nalézt jednoznačný posun se zvyšující se nadmořskou výškou (zřejmě vliv expozice, lokality, počtu odchytových míst ad.), ve vyšších nadmořských výškách je však posun částečně patrný a vrchol je rozložen mezi 22. a 23. týdnem. Ve 25.–27. týdnu se objevilo výrazné sesterské rojení (nebo pokračování přerušeného jarního rojení), které bylo nejintenzivnější v nadmořské výšce 700–799 m n. m.
Druhé rojení proběhlo dle nadmořských výšek v období mezi 28. –32. týdnem. I zde se projevil rozdíl mezi nižšími polohami (do výškového intervalu 700–799 m n. m.) a vyššími polohami (nad 800 m n. m.). V 35. týdnu se objevilo slabší sesterské rojení druhé generace.
Třetí rojení se objevilo v nižších nadmořských výškách (až do výškového intervalu 600–699 m n. m.) v 37. a 38. týdnu. Bohužel v některých krajích se již v odchytech nepokračovalo ani v těchto nižších polohách. V 39. a 40. týdnu let lýkožrouta smrkového prakticky ustal v důsledku průběhu počasí. Je zřejmé, že teplota a vývojové stádium v daném čase mají vliv na vznik a intenzitu třetího rojení lýkožrouta smrkového. Je-li teplota dostatečně vysoká a lýkožrouti druhé generace dokončili svůj vývoj, nic nebrání zahájení třetího rojení a náletu na smrky.
Průměrná výše odchytu značně kolísala, většinou se pohybovala do výše 1 000 odchycených jedinců, avšak v týdnech 19.–31. překročila v řadě případů i 2 000 ks, ve 20. týdnu to bylo i více než 5 000 ks. Značné rozdíly byly zaznamenány i v různých výškových intervalech.

Průběh rojení l. smrkového za celou ČR v roce 2016 dle nadmořských výšek (m n. m.)

Vyhodnocení podle krajů 

Jihočeský kraj

V Jihočeském kraji odpovídá situace prakticky celorepublikovému hodnocení. Vyplývá to z poměrně velkého počtu odběrných míst rozmístěných v osmi výškových intervalech. Třetí rojení bylo velmi intenzivní zejména v nadmořské výšce 500–599 m n. m., kde předčilo i obě předcházející rojení. Průměrné odchyty zde však byly relativně nízké, pohybovaly se nejčastěji kolem 200 zachycených jedinců, výjimečně bylo překročeno 500 jedinců, zcela ojediněle pak i více (do necelých 1 500 jedinců), a to v jarním rojení a překvapivě i ve třetím rojení.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji, kde bylo sledováno pět výškových intervalů, se první odchyty uskutečnily již v 15. týdnu. Jarní rojení kulminovalo mezi 19. a 21. týdnem; ve výškovém intervalu 400–499 m n. m. v 19. týdnu již probíhalo, začátek nebyl zachycen. Slabší sesterské rojení bylo zaznamenáno v průběhu 25.–27. týdne. Druhé rojení proběhlo mezi 30. až 34. týdnem. Náznak třetího rojení je v 38. týdnu, avšak v té době se odběry již neprováděly (až na uvedenou výjimku). Obecně zde byly průměrné odchyty na jeden feromonový lapač relativně nízké, většinou nepřesáhly 500 ks, pouze v období jarního rojení to bylo 1 000 – 3 500 jedinců.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj se v letošním hodnocení projevil značně atypicky. Sledovány byly čtyři výškové intervaly. Je překvapivé, že v nejnižším výškovém intervalu (400–499 m n. m.) byl malý náznak prvního rojení mezi 19. a 21. týdnem, avšak vyšší odchyty byly zaznamenány mezi 28.–30. týdnem – mohlo jít o sesterské rojení intenzivnější než rojení vlastní. Vrchol prvního rojení ve výškovém intervalu 600–699 m n. m. byl ve 21. týdnu, v intervalu 700–799 m n. m. ve 22. týdnu. Pro tyto výškové intervaly se objevilo sesterské rojení ve 25. a 26. týdnu. Zajímavý je průběh rojení ve výškovém intervalu 900–999 m n. m., kde byl vrchol prvního rojení ve 24. týdnu, ovšem relativně vysoké odchyty byly zaznamenávány až do 31. týdne (s mírnými poklesy ob jeden týden). Druhé rojení zde nebylo prakticky zaznamenáno. Ukončení odchytů se uskutečnilo v 35. týdnu, takže nelze ani zjistit, zda proběhlo třetí rojení. Průměrné odchyty zde byly nízké, zpravidla ve výši 100–200 ks, pouze v jarním rojení dosáhly výjimečně až 500 zachycených jedinců. Nejvyšší odchyty byly překvapivě zaznamenány ve výškovém intervalu 700–799 m n. m., kde se mezi 20. až 28. týdnem pohybovaly v rozpětí 500 – 2 000 ks.

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj (sledování v sedmi výškových intervalech) byl v rámci sledování průběhu rojení lýkožrouta smrkového téměř typický. První rojení proběhlo v 19.–22. týdnu, i když ne vždy zde byl patrný posun nadmořských výšek (to může být ovlivněno např. expozicí). Sesterské přerojování bylo zaznamenáno ve 26. týdnu. Druhé rojení bylo zaznamenáno v 30. týdnu. Třetí rojení bylo evidováno pouze ve výškovém intervalu 300–399 m n. m., a to v 36. týdnu. V ostatních výškových intervalech se neprojevilo (ukončení odchytů v 39. týdnu). Zcela atypicky se projevily odchyty ve výškovém intervalu 700–799 m n. m., pro které se nesnažíme nalézt vysvětlení, bylo by příliš spekulativní.

Liberecký kraj

V Libereckém kraji byly sledovány čtyři výškové intervaly. První rojení proběhlo ve výškovém intervalu 300–399 m n. m. v 19. týdnu, v dalších výškových intervalech bylo rojení s týdenním posunem, přičemž v posledních dvou sledovaných intervalech (od 700–799 a 900–999 m n. m.) proběhlo stejně. Sesterské rojení se uskutečnilo ve 26. týdnu. Druhé rojení bylo započato v 30. týdnu a i zde proběhlo výraznější sesterské rojení v 33. a 34. týdnu, s posunem se vzrůstající nadmořskou výškou. Třetí rojení bylo zaznamenáno v 37. týdnu ve všech v té době sledovaných výškových intervalech, včetně toho nejvyššího (900–999 m n. m.). V dalších odběrech již nebylo pokračováno. Průměrné odchyty v tomto kraji byly nízké, zpravidla do 200 zachycených jedinců, pouze ve dvou případech překročily 600 jedinců.

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj, kde bylo sledováno osm výškových intervalů s velkým počtem odchytových míst, rovněž velmi koresponduje s celkovými odchyty v ČR. Vlastní odchyty byly v porovnání s dalšími kraji vysoké, obvykle se pohybovaly až do výše 2 000 zachycených jedinců, ale v mnoha případech se pohybovaly v intervalu 2 000 – 10 000 zachycených jedinců, a to až do 32. týdne. Poměrně vysoké odchyty byly zaznamenány i v 33.–38. týdnu.

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj paří mezi extrémní kraje s ohledem na výskyt lýkožrouta smrkového. Sledováno bylo devět výškových intervalů. První rojení proběhlo mezi 18. a 22. týdnem, s posunem s narůstající nadmořskou výškou, i když ne vždy zcela lineárním. Výrazné sesterské rojení bylo zaznamenáno ve 26. týdnu. Druhé rojení proběhlo v 30.–32. týdnu a třetí pak v 37.–38. týdnu. V dalších dvou týdnech byl zaznamenán pokles, sledování bylo ukončeno ve 40. týdnu. Většina průměrných odchytů se pohybovala v rozpětí 100 – 1 000 zachycených jedinců, ale často i do 2 000 jedinců, výše jen zcela ojediněle (maximum přes 4 000 ks). Zajímavý je průměrný odchyt v 37. týdnu ve výškovém intervalu 300–399 m n. m. ve výši téměř 2 000 ks.

Pardubický kraj

Pardubický kraj patří z hlediska vyhodnocování mezi atypické kraje. Sledováno zde bylo šest výškových intervalů. V některých výškových intervalech proběhlo první rojení od 18.–20. týdne, avšak v některých výškových intervalech se projevily zvýšené odchyty ve 22.–26. týdnu, což mohlo být opožděné první rojení, nebo sesterské přerojování. K druhému rojení ve výškovém intervalu 300–399 m n. m. došlo zřejmě v 33. týdnu. K ukončení sledování došlo v 36. týdnu, takže zde není podchycen potenciální začátek třetího rojení. Výše odchytů v tomto kraji byly velmi nízké, nejčastěji do stovky zachycených jedinců, částečně až do 300 ks, zcela výjimečně i výše, přičemž maximum bylo do 800 ks.

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj patří k těm nejlépe zmapovaným. Sledovány byly odchyty v osmi nadmořských výškách. První rojení proběhlo v 19.–21. týdnu, přičemž ve výškových intervalech 400–499 m n. m. a 600–699 m n. m. nebyl evidentně zachycen začátek prvního rojení. Sesterské rojení bylo zaznamenáno mezi 25.–27. týdnem. Druhé rojení bylo evidováno během 30.–33. týdne. Třetí rojení se v nadmořské výšce 400–499 m n. m. uskutečnilo v 37. týdnu. Sledování bylo ukončeno mezi 38.–40. týdnem.

Středočeský kraj

Středočeský kraj, kde bylo hodnoceno sedm výškových intervalů, opět do jisté míry odpovídá celorepublikovému hodnocení, se zaznamenaným třetím rojením v 37. a 38. týdnu. Průměrné odchyty zde byly relativně nízké, nejčastěji do výše 200 ks, avšak v intervalu 18. až 31. týdne dosahovaly až 1 000 zachycených jedinců.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji byly sledovány odchyty v osmi výškových intervalech, ale na relativně malém množství odchytových míst. Jarní rojení bylo zaznamenáno v 19.–23. týdnu, přičemž zde byl zaznamenán posun se vzrůstající nadmořskou výškou (v intervalu 600–999 m n. m. až ve 23. týdnu). Sesterské rojení se uskutečnilo ve 26. a 27. týdnu. Druhé rojení proběhlo v rozmezí 30.–33. týdne. Třetí rojení nebylo zaznamenáno, protože k ukončení odběrů došlo již v 36. týdnu. Průměrná výše odchytů v naprosté většině nepřekročila 500 ks, do 31. týdne občas překročila i úroveň 1 000 ks, v tomto období zcela výjimečně překročila i 5 000 ks.

Kraj Vysočina

V kraji Vysočina byl sledován průběh rojení v sedmi výškových intervalech. Jarní rojení proběhlo v 18.–20. týdnu, přičemž ve výškovém intervalu 400–499 m n. m. evidovaný 18. týden nebyl začátkem rojení, které začalo zřejmě již dříve. Druhé rojení bylo zaznamenáno ve 25.–27. týdnu, se sesterským rojením v 30.–32. týdnu. Třetí rojení zřejmě proběhlo v 36. týdnu (výškový interval 500–599 m n. m.). V 37. týdnu bylo sledování ukončeno s výjimkou jednoho odchytu v 39. týdnu ve výškovém intervalu 700–799 m n. m.). Průměrná výše odchytů se pohybovala zpravidla do úrovně 500 zachycených jedinců, do 27. týdne se výjimečně pohybovala i přes 2 000 ks a do 31. týdne i do výše 1 000 zachycených lýkožroutů.

Zlínský kraj

Také Zlínský kraj patří mezi atypické kraje. Hodnoceny zde byly pouze tři nadmořské výšky. První rojení bylo ve výškovém intervalu 300–399 m n. m. zaznamenáno v 19. týdnu, avšak začalo zřejmě již dříve. Ve výškovém intervalu 800–899 m n. m. proběhlo v 21. týdnu a ve výškovém intervalu 500–599 m n. m. nebylo zaznamenáno, zjištěná kulminace letu ve 24. týdnu již spíše náleží sesterskému rojení; ve výškovém intervalu 800–899 m n. m. se sesterské rojení objevilo ve 27. týdnu. Druhé rojení proběhlo v rozmezí 29.–31. týdne. Třetí rojení (možná pouze druhé rojení) se ve výškovém intervalu 300–399 m n. m. objevilo v 37. týdnu. Průměrná výše odchytů zpravidla nepřekročila 500 jedinců, avšak až do 31. týdne se výjimečně pohybovala i v rozmezí 1 000 – 1 500 ks, s maximem 3 000 ks (v 37. týdnu ještě 2 000 ks).

Pozn. autorů: Dosažené výsledky nelze přeceňovat, reprezentují jen velmi malý počet lokalit, kde byly feromonové lapače použity. Při výběru jiných lokalit by vše mohlo vypadat jinak. Pro hodnocení trendů jde však o dostatečně reprezentativní vzorek a výsledky lze v obecné rovině považovat za vypovídající.

Počet a spolehlivost respondentů

Ač jsme na jaře považovali za velmi optimistický předpoklad, že pro letošní ročník projektu získáme 30 respondentů, na konci první sezóny jich bylo registrovaných 131! Na jejich regionální skladbě byla patrná závažnost situace na severní a východní Moravě – nejvíce jich bylo v okrese Bruntál (10), Šumperk (9) či Třebíč (5). Naopak v okresech, kde kůrovcová kalamita není nijak závažná, jsme registrovali pouze jednoho či dva respondenty. Bez respondentů zůstalo sedm okresů, např. Praha-západ či regiony jižní Moravy.
Příjemně nás překvapila také „spolehlivost" respondentů-dobrovolníků. Pouze 7,5 % z nich během sezóny v požadovaném intervalu (7–10 dní) nevyplňovalo či přestalo z neznámých důvodů odchyty hlásit.
Celkem bylo sledováno 178 lapačů a za období květen–září bylo evidováno 2 664 odchytů.
Všem lesníkům zapojeným do projektu děkujeme!

Kritické předpoklady

- Termíny kontrol – je naprosto nereálné provádět odběry ve stejný den na všech odběrových místech. Z toho důvodu se přikročilo k hodnocení odchytů v rámci kalendářních týdnů. Ani to není zcela přesné, ale umožňuje to zpracování získaných dat do grafů. V případě výpadku odchytu v některém týdnu je následující týden zkreslen a dochází k navýšení procenta odchytu v tomto týdnu. Toto zkreslení je větší zejména v období intenzivního letu lýkožrouta.

- Zahájení odchytů – pro zpřesnění vyhodnocení by bylo optimální sjednocení začátku odchytů, a to tak, aby bylo skutečně zahájeno před začátkem rojení (první odběr by měl být „0" nebo tomu velmi blízký. Začátek rojení je ovlivněn řadou faktorů – např. průběhem počasí, expozicí, nadmořskou výškou atd. To celou věc značně komplikuje (kromě toho těžko lze respondentům „přikázat", kdy začít). Rovněž konec sledování by měl být nějakým způsobem zkoordinován. Nulový odchyt v druhé polovině srpna nemusí ještě znamenat konec letové aktivity, ale pouze její přerušení v důsledku průběhu počasí (jak se ukázalo také v letošním roce).

- Zjišťování výše odchytu – velmi často je množství zachycených jedinců pouze odhadováno. To je provázeno jistou chybou, která je ovlivněna jednak zkušeností obsluhy, ale také vlastní výší odchytu. Odchyty jsou spíše nadhodnocovány, a to někdy velmi výrazně. Z hlediska sledování trendů: je-li chyba „stále stejná" nemusí mít značný vliv (přepočítávání odchytů na procenta). Přesto je účelné výši odchytů objektivizovat.

- Zjednodušení zadávání dat – má-li jeden respondent své plochy na území více okresů (stalo se v několika případech), je třeba se do aplikace přihlašovat pro každý okres samostatně, což zabírá čas. Obdobný problém by mohl nastat i v případě sledování více škodlivých organismů. Přístup proto bude do příštího roku zjednodušen.

Doporučení pro rok 2017

Rozšíření spektra sledovaných škůdců

- lýkožrout severský (Ips duplicatus) – oblast Moravy a Slezska – navázat na standardní monitoring LOS, na bázi dobrovolnosti;
- lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) – pouze několik lokalit;
- chrousti (Melolontha spp.) – pomocí světelných lapačů – 5 lokalit (2x Čechy; 3x Morava; sledování cca od 20. 4. do 20. 5., 2–3 denní intervaly, zjišťování poměru pohlaví (v případě vyšších odchytů pouze z reprezentativního vzorku)

Sjednocení začátku a konce sledování – rozdělení do dvou pásem
- do 600 m n. m. – začátek 15. duben; ukončení dle pokynů (průběh počasí) nebo na základě rozhodnutí respondenta
- nad 600 m n. m. – začátek 1. květen; ukončení dle pokynů (průběh počasí) nebo na základě rozhodnutí respondenta

Využití meteorologických dat – v každém kraji dvě odběrová místa vybavená teploměrem s datalogerem – jedno do 600 m n. m., jedno nad 600 m n. m.; odečet dat při každém odběru, přenos přes chytrý telefon do databáze zřizovatele KI; využity mohou být i již zavedené meteostanice.

Sjednocení termínů (v maximálně možné míře) – pravidelné odběry v rámci jednoho týdne (7 dnů) zvyšují vypovídací hodnotu získaných dat, nejsou ovlivněny kumulativní chybou (viz výše).

Zavedení odměrných nádob – se stupnicí uvádějící počet odchycených lýkožroutů smrkových pro přesnější a jednodušší vyhodnocování výše odchytu.

Zjednodušení přístupu do databází – jednotný přístup pro respondenty s lapači v různých okresech a krajích.

Další informace a výzvy respondentům budete průběžně nacházet na stránkách www.kurovcoveinfo.cz a v Lesnické práci.

Tým projektu KŮROVCOVÉ INFO
Petr Zahradník, Marie Zahradníková, Veronika Lukášová, Jan Příhoda
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.kurovcoveinfo.cz