"Doba spotřeby bez následků skončila," řekl šéf světové organizace, podle něhož se k podpisu shromáždilo 175 členských zemí. Tolik signatářů podepisujících velkou mezinárodní dohodu během jediného dne vytváří nový rekord.
Celkem 15 zemí již podle agentury AFP stihlo dohodu i ratifikovat a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že vstoupí v platnost mnohem dříve, než stanoví původní nejzazší termín - rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos.
První podpis pod dokument dojednaný v prosinci v Paříži patřil francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že ratifikaci zvládne do září.
Americký ministr zahraničí John Kerry, který držel při podpisu symbolicky v náručí svou vnučku, označil dnešek za chvíli, kdy svět vyrazil do vítězné "války proti uhlíkovým emisím", které stojí za oteplováním planety. Prezident Barack Obama podepsání smlouvy přivítal s tím, že zajistí "všem našim dětem dědictví čistší, zdravější a bezpečnější planety".
Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů. Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.
Za Česko podepsal úmluvu ministr Brabec, po němž bude ratifikace na parlamentu v Praze. Brabec ve svém projevu podotkl, že veřejnost i firmy by změnu klimatu neměly vnímat jen jako hrozbu, ale i jako příležitost k novým aktivitám. Zároveň zdůraznil, že Česko patří mezi země, které budou finančně přispívat rozvojovým státům na výdaje spojené s omezováním emisí. "Celosvětové aktivity jsou nezbytné a my všichni musíme zajistit, aby nejchudší a nejzranitelnější rozvojové státy získaly podporu, kterou potřebují," řekl ministr.
Podle nezávazné části dohody by se vlády rozvinutých zemí měly do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
Hlavní body nové dohody o klimatu
New York/Praha 22. dubna (ČTK) - Hlavní body nové klimatické dohody, která vzešla z loňské klimatické konference v Paříži a kterou dnes v New Yorku podepisují zástupci desítek zemí:
DLOUHODOBÉ CÍLE (STUPNĚ)
Udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně," což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.
(Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.)
DLOUHODOBÉ CÍLE (EMISE)
Podle dohody musí státy "usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech".
(Vyjednávači se pokoušeli zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán eliminace či snížení používání pevných paliv. Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika.)
FINANCE
Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
(Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.)
ZTRÁTY A ŠKODY
V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.
(Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.)
TRHY S EMISEMI OXIDU UHLIČITÉHO
Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.
DIFERENCIACE
V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit."
(Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, které byly určeny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími, a mohly by také činit více.)
red.
