- Jaké hlavní důvody, impulsy vás vedly k přípravě změny systému podpory hospodaření v lesích?
Jednalo se o dlouhodobý proces vyhodnocování efektivity poskytovaných veřejných prostředků vlastníkům lesů. Není žádným tajemstvím, že v průběhu let rostlo v oblasti poskytování finančních příspěvků rozčarování nad přístupem některých krajů jak ze strany Ministerstva zemědělství, tak ze strany vlastníků lesů. Původní záměr a v podstatě požadavek jednotlivých krajů na tvorbu vlastních regionálních pravidel dotační politiky se minul účinkem. Výsledkem byl neustále se snižující objem vyplácených finančních prostředků a nejrůznější omezení daná zavíráním dotačních titulů, omezováním žádostí zastropováním plateb, diferencováním přístupu k různým typům vlastnictví atp. Netvrdím, že to je problém všech krajů, nicméně Ministerstvo zemědělství musí v této věci na situaci nahlížet jako na celek a jako celek ji řešit. Přechodu k poskytování podpor ze zdrojů Ministerstva zemědělství však předcházela řada kroků, mezi které patřil zejména opakovaný apel na Asociaci krajů, aby řešila klesající trend ve výplatě finančních prostředků, Sekcí lesního hospodářství předložený návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, jednání s Ministerstvem financí atp. Bohužel, vynaložené úsilí nenašlo kýženého cíle.
- Přejde podpora plně na MZe, nebo budou některá opatření řešena i nadále kraji?
Je třeba zdůraznit, že se nejedná o ryzí převod podpory z krajů na Ministerstvo zemědělství. Novelou nařízení vlády č. 30/2014 Sb. se pro Ministerstvo zemědělství rozšiřují kompetence v poskytování finančních příspěvků nad rámec již v současnosti poskytovaných příspěvků, a to konkrétně na finanční příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku a na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese. Vzhledem k tomu, že tato podpora je u Evropské komise notifikována společně s krajskými podporami pod jedním tzv. dotačním rámcem, je vyloučena možnost současného poskytování stejné podpory vícero poskytovateli. Předpokládá se tedy, že jednotlivé kraje využijí volné finanční prostředky, které jim zůstávají v rozpočtech na základě přerozdělování daňových výnosů, k vytváření vlastních podpůrných programů. Ostatně, toto byl hlavní důvod změny vyvolané v roce 2005. Historie však ukázala, že se ve velké míře minula účinkem.
- Pokud dojde k navýšení finanční podpory proti částce, která byla distribuována kraji, z jakých zdrojů bude toto navýšení financováno?
Ministerstvo zemědělství bude řešit související financování z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Za tímto účelem očekávám a pokládám za logické posílení rozpočtu Sekce lesního hospodářství každoročně o 350 mil. Kč.
- Jaké konkrétní dotační tituly na základě této změny vzniknou a jaká bude jejich plánovaná výše?
Jedná se o, troufám si říct, pro vlastníky lesů hlavní podpůrný dotační titul zahrnující podporu přirozené a umělé obnovy sadbou, dále pak o podporu zajištění porostů v zákonné lhůtě a podporu výchovy porostů do 40 let věku. Neméně důležitým dotačním titulem sledujícím šetrnost těžby a ochranu lesa je pak podpora přibližování dříví lanovkou, železným koněm a stroji bez vlečení dříví po zemi a štěpkování potěžebních zbytků s jejich ponecháním na místě. V obou případech se jedná o sazbovou dotaci vztaženou k množství ks sazenic, množství přiblíženého dříví atp. Konkrétní výše sazeb je dohledatelná v příloze č. 1 zmiňovaného nařízení.
Děkuji za odpovědi (22. 6. 2016), Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 7/2016.
