Předčasně opadlé listy jasanu se zřetelnými nekrózami. Foto: archiv VÚLHM
Podle Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. znamená chřadnutí jasanů významný problém. Zatímco v roce 2016 evidoval Český statistický úřad 123 577 m3 vytěženého jasanu, loni to bylo 151 804 m3.
„V roce 2017 bylo chřadnutí jasanů celostátně evidováno na plochách o rozloze cca 2,8 tisíce hektarů, což je přibližně stejná rozloha jako v roce 2016. Největší plochy postižené chřadnutím jasanů v roce 2017 byly evidovány v krajích Jihomoravský (cca 1,71 tis. ha) a Olomoucký (cca 0,76 tis. ha). Zdaleka nejvyšší podíl chřadnutí jasanů připadal na nekrózu jasanu, kterou způsobuje voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxienus). Z houbových patogenů se na chřadnutí jasanů podílejí také zástupci rodů Armillaria, Verticillium, Phoma, Phomopsis, Cytospora, Diplodia," uvádí za Lesní ochrannou službu odborník na houbové patogeny dřevin František Lorenc. V České republice se největší problémy spojené s výskytem voskovičky jasanové objevují ve výsadbách s vyšším zastoupením a významem jasanu. Jde o vlhčí stanoviště v jasanovo-olšových luzích, v tvrdých luzích a v břehových porostech.
Projevy nekrózy jasanů, jejímž původcem je houba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus). Foto: archiv VÚLHM
V České republice se patogen vyskytoval pravděpodobně již od konce 90. let, kdy byly pozorovány první chřadnoucí porosty jasanů. V současné době jej Lesní ochranná služba zaznamenává víceméně hojně na celém území státu. Oba naše původní druhy jasanů – jasan ztepilý i jasan úzkolistý – jsou vůči tomuto patogenu, který byl do Evropy zavlečen z Asie, vysoce citlivé.
Patogen přezimuje v živých pletivech hostitele (výhony, větve) ve formě mycelia a v opadaném materiálu (listy, výjimečně výhony). Vzhledem k charakteristickým projevům choroby, mezi které patří difuzní, rychle se zvětšující nekrózy listů a řapíků (letní období) a zejména hnědavé až černavé nekrózy výhonů a větví (přítomné po celý rok), je možnost záměny prakticky vyloučena.
Pro nekrózu jasanů je typický velmi rychlý nástup choroby. Patogen se v pletivech listů intenzivně rozrůstá, nekrózy se rychle zvětšují a už po několika týdnech infekce dochází k předčasnému opadu napadených listů. Předčasný opad listů kulminuje koncem srpna nebo v září a může dojít až k úplnému odlistění. Na opadaném materiálu patogen přezimuje a další vegetační sezónu se cyklus opakuje. Na napadených výhonech a větvích pak patogen v podzimních a zimních měsících způsobuje rozsáhlé hnědavé až černavé nekrózy, které se rychle prodlužují, části výhonů a větví nad poškozením mohou usychat. Sazenice a mladé výsadby jasanů jsou nekrózou poškozovány rychleji a ve větším rozsahu než výsadby plně vzrostlé. Patogen byl pomocí molekulární analýzy identifikován také v semenech jasanu. Podle odborníků z Lesní ochranné služby je pohled na další vývoj situace velmi skeptický.
Plodnice voskovičky jasanové (Hymenoscyphus fraxineus). Foto: archiv VÚLHM
„Čelit dalšímu šíření patogenu je velmi obtížné. Mezi možná opatření patří v první řadě probírky napadených výsadeb a odstraňování více napadených neperspektivních stromů. Jako velmi důležité se jeví ponechávání fenotypově odolnějších jedinců jako základu potenciálně odolnějšího genofondu. Vhodné je zásadně snížit podíl jasanů v porostech na lokalitách s vlhčím mikroklimatem – v jasanovo-olšových luzích, lužních lesích a v břehových porostech. Podíl jasanu by zde mohl prozatím dosahovat zhruba do 10 %," radí odborníci z Lesní ochranné služby. Na vhodných stanovištích (osluněná a provívaná exponovaná stanoviště na svazích s nižší vzdušnou vlhkostí, rozvolněné výsadby v krajině atp.) by mohl být podíl jasanů vyšší. Dlouhodobě bude nutné jasan na všech stanovištích do značné míry nahradit jinými stanovištně odpovídajícími druhy dřevin. Dalším opatřením je používání zdravého materiálu v nových výsadbách jasanu. V lesních školkách, výsadbách, kulturách a mlazinách a v jejich okolí musí být sledován zdravotní stav jasanů, aby bylo možno případný rozvoj choroby co nejdříve zachytit. Napadený materiál musí být zlikvidován (hrabáním a pálením nebo kompostováním opadanky). Pěstební plochy by měly být umístěny mimo oblasti s trvale velkými zdroji infekce v blízkém i vzdálenějším okolí. U okrasných výsadeb a jinak cenných jedinců lze doporučit preventivní i kurativní použití fungicidů, které by mělo být provedeno na začátku léta.
V České republice se jasanu nejvíce daří v přírodní lesní oblasti Jihomoravské úvaly, v Českém středohoří, Polabí, Hornomoravském úvalu, Podbeskydské pahorkatině a Doupovských horách.
Jasan má své nezastupitelné uplatnění například v břehových porostech, a to díky svým stabilizačním schopnostem a toleranci vysoké hladiny podzemní vody. Ve volné krajině pak jasany najdeme ve větrolamech, stromořadích, či remízech.
Více o nekróze jasanu a jak jí čelit, najdete v letáku Lesní ochranné služby zde.
Podle TZ VÚLHM (20. 11. 2018), red.
