„Nejhorší na tom je, že nelegální těžba dřeva ve svém objemu dvakrát překračuje zalesňování a přirozenou regeneraci lesa. Bude-li to tak pokračovat, brzy tu nebude ani dřevo pro průmysl, ani les, kde by se lidé mohli procházet,“ citovala ji agentura AFP.
Ředitelka kampaně Greenpeace Rumunsko Doina Danciuová potvrzuje, že se tato katastrofální situace ještě zhoršuje. „V letech 2009 až 2011 bylo denně registrováno asi 30 případů nelegálního kácení lesa, zatímco v roce 2012 to už bylo na 50 případů denně,“ vysvětluje.
Nečinnost místních úřadů, korupce, nedostačující počty lesních hlídačů, nevyhovující legislativa a často i to, že obyvatelé nemají jinou možnost, jak přežívat, vysvětluje podle úřadů a nevládních organizací tento neblahý stav.
Nový zákon, který ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, předpokládá kontroly a přísnější sankce, jakož i povinnost malých vlastníků střežit své lesy. Dnes není střeženo 500 000 hektarů soukromých lesů, takže se stávají snadnou kořistí zlodějů.
Zpřísnění legislativy však naráží na odpor. Nevládní organizace hovoří o mafii, která se těší jisté blahovůli ze stran úřadů. „Nelegálně vytěžené dřevo mívá často na oko legální dokumenty, které však vydaly neexistující společnosti,“ zdůrazňuje prezident sdružení Nostra Silva Catalin Tobescu. Na trzích, kde panuje velká konkurence, se dřevo prodává firmám vyrábějícím nábytek, dřevěné desky a stavební materiál. Tyto firmy se o původ dřeva zajímají jen málo.
V dřevařském sektoru dominuje rakouská společnost Schweighofer, která měla v roce 2012 obrat ve výši 445 milionů eur (asi 12 miliard Kč). Skupina, která chce v Rumunsku v Reci otevřít již svůj pátý podnik, vyvolává odpor v řadách ochránců životního prostředí a malých místních podnikatelů. Tato nová továrna, která má ročně zpracovat 800 000 kubíků dřeva, bude podle nich mít katastrofální dopad na lesy v regionu.
Společnost tvrdí, že zprovoznění nové továrny nepovede k nadměrné těžbě lesa, ale k „reorganizaci trhu“, bude povzbuzovat rozvoj místních firem a vytvoří 2650 přímých a nepřímých pracovních míst. Odlesňování postupuje rychle v celé jihovýchodní Evropě a ohrožuje panenské lesy, které jsou největší v Evropě po Rusku, a na 8000 medvědů, 4000 vlků a 3000 rysů.
V Bosně, kde lesy pokrývají 43 procent území, zatímco evropský průměr je 32 procent, odhadují ekologické organizace nelegální těžbu na více než jeden milion kubíků ročně.
Rovněž v Bulharsku představuje nelegální kácení lesů značný problém, ale k dispozici nejsou žádné údaje o škodách, uvádí Neli Dončevová ze Světového fondu na ochranu přírody. Byla přijata opatření ke snadnějšímu vysledování původu dřeva a zavedeny zpřísněné sankce s trestem vězení až na pět let.
Bukurešť stanoví pokuty až do 3000 eur (zhruba 82 000 Kč) za nelegální kácení a do roku 2030 chce zalesnit asi milion hektarů. Lesy tam dnes přitom pokrývají zhruba 6,4 miliony hektarů. "Přestože zalesňujeme, počkáme si desítky let, než se jizvy způsobené nelegálním kácením zahojí," dodává Danciuová.
ČTK
