Zamýšlený národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblast. Šlo by o pátý národní park v Česku. Oblast Křivoklátska je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách. Zahrnuje nejen smíšené lesy s původními druhy, ale také vzácné druhy rostlin a živočichů, například čápa černého, výra velkého nebo brouka roháče obecného. Vyhlášení národního parku by podle ministerstva životního prostředí zajistilo nejvyšší úroveň ochrany této přírody.
Křivoklátsko je od roku 1978 CHKO. Nový status by však umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů. Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nyní ještě pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí.
Čtěte také: Soud zrušil rozhodnutí MŽP, jež zamítlo námitky Nižboru k NP Křivoklátsko
Návrh čelí kritice zejména místních obyvatel, obcí a některých podnikatelů. Vyhlášení NP umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny, vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Zároveň existují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu.
Řada starostů dlouhodobě upozorňuje na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí. Naopak ekologické organizace, jako je například Hnutí Duha, návrh vítají.
Pokud vláda návrh schválí, bude následovat jeho projednání ve Sněmovně. Vyhlášení národního parku může být dokončeno v příštím roce. V případě přijetí zákona bude nový park spravován speciální správou pod ministerstvem životního prostředí.
V Česku nyní existují čtyři národní parky - Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Připravovaný národní park Křivoklátsko v bodech
- Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje, aby se národním parkem stala nejcennější centrální část Křivoklátska, asi 16 procent současné chráněné krajinné oblasti (CHKO). Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. V národním parku by ležela jen obec Karlova Ves, ostatní by zůstaly vně jeho hranic. Chystaný záměr vyhlášení parku se dotkne přímo 19 obcí, dohromady má plánovaný park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.
- Příznivci vzniku parku argumentují významností území, množstvím rostlinných druhů a živočichů i vysokou lesnatostí. MŽP zdůrazňuje i například potřebu ochrany lesů, skal i rozmanitých prostředí včetně kaňonu Berounky. Odpůrci kritizují případné omezení přístupu do některých oblastí, zrušení soukromých honiteb či změny v těžbě dřeva.
- V červnu 2021 podpořili vyhlášení národního parku středočeští zastupitelé. Záměr ocenil také tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mohla tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Vyhlášení národního parku Křivoklátsko si dala do programového prohlášení i koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Kraj začal na konci roku 2021 jednat s obcemi, jichž se vyhlášení národního parku dotkne.
- Právě od obcí, které leží kolem chystaného národního parku, se ozývají silné výhrady proti NP. Na tři desítky starostů a dalších zástupců obcí na začátku června 2022 vyzvaly v otevřeném dopise premiéra Fialu, aby proces vyhlašování NP Křivoklátsko zastavil. Podle nich chybí relevantní podklady, je tlak na rychlost. Míní, že dosavadní ochrana je funkční a vede k trvale udržitelnému vývoji.
- Starostové z Křivoklátska trvají na tom, aby zůstala CHKO, ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Křivoklátsko je převážně krajinou kulturní, tedy člověkem pozměněnou, jelikož lesy zde vytvářeli lesníci. Odkazují na studii, která uvádí, že původní jsou přes čtyři procenta porostů.
- Zástupci obcí také upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků v regionu neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Dalším z argumentů je také nákladnost vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně.
- V současnosti pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí. Rozsudek ve sporu mezi ministerstvem životního prostředí a obcí Nižbor má padnout v prosinci, na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších sedmi křivoklátských obcí.
- Námitky proti záměru na vyhlášení NP vypořádány nejsou. Podle obcí například chybí vysvětlení, proč nestačí úprava režimu v CHKO. Ministerstvo například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk, proto je třeba park vyhlásit. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích.
- Osmadvacet obcí z regionu se spojilo do Svazku obcí Křivoklátska, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Svazek dlouhodobě kritizuje MŽP například za netransparentní a procesně vadný postup při procesu vyhlašování národního parku. Obávají se omezení a požadují, aby byly ještě před vyhlášením parku přesně určené jeho zóny včetně režimu, který v nich bude platit.
- Proti záměru vyhlásit NP vznikla i petice, kterou podepsalo přes 11.300 lidí. Poukazují na dosavadní dostatečnou ochranu místní přírody, která je zároveň výsledkem i dlouhodobé činnosti lesníků, nikoliv pouze přírody.
- NP odmítají i vlastníci nestátních lesů. Podle informace webu Seznam Zprávy z letošního února nesouhlas s vyhlášením národního parku odvolaly po státním podniku Lesy ČR také Vojenské lesy a statky ČR.
- Letos v březnu starostové z Křivoklátska vyzvali prezidenta Petra Pavla, aby namísto plánovaného národního parku zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).
- Naopak některé ekologické organizace kritizují vládu, že zdržuje rozhodnutí o vyhlášení NP Křivoklátsko, což je znepokojuje. Někteří ekologové považují území navržené na zařazení do budoucího národního parku za příliš malé.
- Zahájení procesu vyhlášení nového národního parku, který by doplnil současnou čtveřici nejpřísněji chráněných oblastí (Krkonošský národní park, NP Šumava, NP České Švýcarsko a NP Podyjí), mělo původně začít v červnu 2022. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale krátce předtím oznámila, že jej odloží na září. O odklad žádali starostové, původní termín by totiž znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku by skončila jen několik dní před komunálními volbami. Záměr o vyhlášení NP Křivoklátsko zveřejnilo ministerstvo životního prostředí 27. září 2022.
- Na území budoucího národního parku podle ministerstva žijí desítky ohrožených rostlin a živočichů, třeba čáp černý, mlok skvrnitý nebo luňák červený, z rostlin například tis červený nebo mochna bílá. Ochranáři si cení zejména lesů v nadmořských výškách mezi 200 a 600 metry nad mořem. Lesy tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR a staly by se prvním národním parkem, který by nebyl přeshraniční, tedy by neměl svůj protějšek v cizině.
- Chráněná krajinná oblast (CHKO) Křivoklátsko, která byla vyhlášena 24. listopadu 1978, má rozlohu 628 kilometrů čtverečních. Leží při západním okraji Středočeského kraje (okresy Beroun, Kladno a Rakovník), částečně zasahuje i do kraje Plzeňského (okresy Plzeň-sever a Rokycany).
ČTK