Wotan je po krachujícím holdingu LESS Jana Mičánka druhou největši firmou v oboru. Kromě firem Nebeského do něj Babiš začlenil i středně velký Uniles. Wotan loni hospodařil při obratu 1,6 miliardy korun se 163milionovou ztrátou a Uniles prodělal při 790milionovém obratu osm milionů. Podle Babiše se na ztrátách jeho i dalších lesnických firem podepisuje obchodní politika státních Lesů České republiky.
Martin Mašek ale pro HN řekl, že plánuje od příštího roku zisk Wotanu i v případě, že Lesy ČR svou obchodní politiku nezmění. „Před vstupem Agrofertu neproběhla ve Wotanu žádná zásadní strukturální reorganizace. Na té nyní pracujeme,” říká Mašek. Wotan loni propustil 200 lidí, skoro třetinu původního stavu. Výpovědi se dotkly hlavně lesnických profesí, ale zavřely se i pily Barbora a Loučovice, stejně jako dřevařská výroba v Okříškách. „Hlavně v lesařině se nepodařilo vše úplně podle našich představ, přijde další zásah,” říká M. Mašek.
Jak uvádí HN, Wotan také plánuje masivní odprodej nepotřebného majetku – budov, skladů, pozemků, pil. Výtěžek by se mohl podle představ šéfů blížit až 100 milionům korun.
Mění se ale hlavně strategie v boji o klíčové zakázky státních Lesů ČR. Martin Mašek zdůrazňuje, že s taktikou rvát se o zakázky Lesů za každou cenu jeho firma končí. Nehodlá prý už v tendrech předkládat nabídky, které jí neumožní vydělat. „Současný způsob zadávání zakázek Lesů je sice špatný, nicméně u posledních tendrů se sešlo nepříznivých vlivů víc. Před rokem vypsaly Lesy soutěž na celou republiku na pět let najednou, tím byl tlak na soutěžitele enormní. Věděli, že buď vyhrají, nebo je čeká bolestná reorganizace a ztráty. Tak chtěli všichni vyhrát za každou cenu. Dnes jsme v jiné situaci,” tvrdí v HN M. Mašek.
„Ani dnes nevyhrávají nabídky, které by umožnily míru zisku běžnou pro lesnictví, tedy alespoň 5 až 6 procent. Krátkodobě se dají některé zakázky vysoutěžené u Lesů dělat s minimálním ziskem tak, abychom byli schopni financovat provoz. Dlouhodobě udržitelné to ale není. Společnosti z našeho oboru vůbec nejsou schopny vydělat na nutné investice do vybavení a technologií,” říká.
Svou budoucnost vidí šéf Wotanu ve zpracování dříví. "Tam existuje prostor pro dobré projekty a my jsme připraveni v tomto oboru dál investovat do rozvoje,” říká Mašek. Šanci do budoucna podle něj mají jen specializované dřevovýroby s vysokou přidanou hodnotou. Tedy buď výrobky náročné na zpracování, nebo produkce z méně běžných druhů dřeva, píše se v HN.
Pohyb na trhu může odstartovat krach LESSu a následný rozprodej jeho majetku. M. Mašek vylučuje přebírání lesnických aktiv holdingu LESS, spekulace o zájmu Wotanu o majetek LESS a TIMBER nepotvrdil. „Máme velmi dobrou základnu co do objemu i kvality v lesních školkách, v pěstování sazenic, v pěstební činnosti či v ozeleňování zahrad. Tato divize má slušnou perspektivu, prochází nejmenšími změnami, i tady chystáme rozvojové investice,” komentuje svoje perspektivty šéf Wotanu.
Podle HN by lesnictví po skončení restrukturalizace ve skupině Wotan mělo plně přejít pod značku Uniles. Tato firma je podle Maška stabilizovaná a netíží ji problémy z minula. Sám Wotan se soustředí na zpracování dřeva a na pěstitelství.
red.
