Vznikl Lesnicko-dřevařský fond

Fond bude fungovat na bázi dobrovolných příspěvků všech, kteří chtějí zlepšovat situaci a postavení lesnicko-dřevařského sektoru. Mezi hlavní cíle fondu patří zvýšení konkurenceschopnosti lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu, podpora domácího využívání dříví, ale také podpora vědy a výzkumu, inovací, vzdělávání, školství a projektů se sociálním, humanitárním a kulturním zaměřením. V neposlední řadě je ambicí fondu přispět vhodnou podporou k lepší propagaci a komunikaci našeho oboru.

Rozhovor s předsedou Lesnicko-dřevařské komory Janem Václavíkem

Vznik Lesnicko-dřevařského fondu

- Můžete shrnout hlavní důvody, které vedly k založení Lesnicko-dřevařského fondu? V čem osobně vnímáte jeho hlavní budoucí přínosy?

Nevymýšlíme nic nového. Potřebujeme komunikovat, vysvětlovat a podporovat celou řadu témat, které posunou náš lesnicko-dřevařský sektor dopředu nebo zabrání škodám, jež vznikají z nepochopení souvislostí.

Naléhavost našich oborových témat roste a poroste v důsledku mnohých událostí, které prožíváme a jejichž plody bohužel teprve uzrají. Ale my zde mnoho neriskujeme, protože podobné fondy v zahraničí i v jiných oborech ukázaly jednoznačně svoji prospěšnost a dnes už je všeobecně známá a akceptovaná informace, že z jejich činnosti mají užitek všechny zájmové osoby na trzích, kde podobné fondy působí. Popravdě jsme takovýto fond měli mít už dávno, takže z mého pohledu budeme jen dohánět zpoždění. Ale zase se můžeme poučit z chyb a úspěchů těch, kteří běží před námi.



- Lesnicko-dřevařský fond měl být původně zřízen zákonem, ale nakonec byl začleněn do struktury Lesnicko-dřevařské komory. Přibližte prosím anabázi vzniku Lesnicko-dřevařského fondu.

Lesnicko-dřevařská komora ČR byla aktivním navrhovatelem a podporovatelem takovéhoto fondu již v minulosti. Záměr byl založit fond zákonem s povinnými příspěvky vlastníků lesa, lesnických firem a zpracovatelů dřeva. To mluvíme o letech 2015 až 2017. Návrh zákona, kterým se měl zřídit Lesnicko-dřevařský fond, měl dokonce číslo sněmovního tisku (pozn. red.: sněmovní tisk 1038). Takto navržený fond se ale začal politizovat a ztrácet svoje původní poslání a nakonec nezískal dostatečnou podporu.

Aktuální dopady kůrovcové kalamity na vlastníky lesa a na celý trh se dřívím myšlenky na fond znovu oživily. Politické vůle na zřízení fondu zákonem a na úpravu všech souvisejících zákonů a předpisů, které by to vygenerovalo, se však v tento okamžik nedostává a není pravděpodobné, že by se to v blízké budoucnosti mělo změnit. Velká politika řeší jiné problémy a my fond potřebujeme už teď, další čekání by bylo jen na škodu a stejně bychom neměli jistotu, že čekání pomůže.

Takže jsme pochopili, že zákonem fond asi neprosadíme. Ale při vyjednávání o daňových úlevách na Ministerstvu financí jsme byli navedeni na myšlenku, proč tvořit fond zákonem, když už máme „neziskovou" profesní komoru, která některé daňové úlevy umožňuje už nyní. V tento okamžik jsem oprášil svoje zkušenosti s vedením investiční společnosti a uvědomil jsem si, že fond nemusí být samostatnou firmou. Většina fondů, které vám nabízejí renomované banky a bankovní investiční společnosti, využívá podobného principu jako náš nově založený Lesnicko-dřevařský fond. Tyto fondy nemají plnou právní subjektivitu, ale jejich majetek spravuje zakladatel na základě pravidel, která jsou uvedena ve statutu fondu. Je to levnější a praktičtější řešení, které navíc zrychlí proces založení.

Lesnicko-dřevařská komora ČR, založená při Agrární komoře ČR, je dostatečně velký a seriózní subjekt na to, aby mohl vytvořit pro své členy a příznivce místo, kam mohou posílat dary a příspěvky na podporu činností a projektů, které chceme a musíme dělat, pokud máme mít úspěšnou budoucnost. Myslím, že vhodnější subjekt pro vytvoření Lesnicko-dřevařského fondu nenajdete.

A to je vlastně celé. Vytvořili jsme statut Lesnicko-dřevařského fondu, který vychází z původního zákona o Lesnicko-dřevařském fondu a inspiruje se jinými oborovými fondy, a ten bude sloužit jako závazné pravidlo při hospodaření s penězi, jež tento fond získá na podporu své činnosti.

- K založení fondu se zdrženlivě postavili zástupci dřevozpracovatelů. Jaké jsou jejich argumenty? A oslabujete to nějak pozici fondu?

Tím, že příspěvky do fondu nejsou povinné a fond podporuje jen dobré věci, na kterých se všichni shodujeme, je stanovisko některých zástupců velkých zahraničních zpracovatelů dřeva pro mě obtížněji pochopitelné, ale nechci jejich pohnutkám připisovat žádné úmysly. Pozici fondu jejich postoj, doufám že jen dočasný, nijak neoslabuje. Fond chce a bude podporovat větší zhodnocení dříví na území našeho státu i jeho větší využití na našem domácím trhu. Jsme česká komora a podporujeme domácí tradici i domácí výrobu. Když to budeme dělat dobře, přidají se i ti, kteří dnes váhají. Většina zpracovatelů dřeva ale už dnes ví, že je to dobrý nástroj, který se v okolních zemích osvědčil, a mnozí do podobného fondu přispívají v místě svého hlavního sídla.

Fungování fondu

- Kdo může do fondu přispět a jak chcete motivovat potenciální dárce k pravidelnému přispívání?

Přispět může vlastně úplně kdokoliv, ale předpokládáme, že budou přispívat zejména vlastníci lesa, lesnické firmy, firmy zpracovávající dříví, komunální a státní instituce i jiné fondy a nadace, kterým záleží na našich lesích a kteří si uvědomují, že dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou u nás máme, takže podporovat jeho domácí využití je vlastně největší skutečná pomoc našemu životnímu prostředí a přírodě vůbec. Jak jistě víte, nejsem příznivcem uhlíkového byznysu, ale v tomto případě musím dodat, že používaní dřevěných výrobků rovněž zásadně prodlužuje uhlíkový cyklus a rostoucí lesy vážou pomocí fotosyntetických procesů oxid uhličitý, tedy CO₂, a to je taky hodné podpory.

- Jsou s přispíváním do fondu spojeny i nějaké daňové úlevy?

Ano, přispěvatel si může příspěvek odečíst od svého daňového základu a fond při dodržení pravidel, která jsou uvedena v jeho statutu, nemusí příspěvky rovněž danit.



- Jakým způsobem bude konstruována výše příspěvků? A jak bude řešena garance transparentnosti nakládání s prostředky vloženými do fondu?

Jak už jsem říkal, příspěvky do fondu jsou dobrovolné a záleží na každém přispěvateli, jak moc chce pomoci a co si také může dovolit. Zejména vlastníci lesa teď nemají dobré časy. Fond bude mít samostatný bankovní účet, bude se o něm samostatně i účtovat a bude vytvářet podrobnou a hlavně veřejnou výroční zprávu o svém hospodaření. Je v zájmu všech, aby se fond choval slušně a maximálně transparentně. Ve statutu fondu je náznak, jak příspěvky počítat, který vychází z konsenzu, jenž vznikl při návrhu zákona o Lesnicko-dřevařském fondu. Ale i tento výpočet není povinný, a jak už jsem odpovídal, příspěvky a dary do fondu jsou na bázi dobrovolnosti.

- Jakým způsobem bude možné o podporu fondu žádat, jak budou posuzovány projekty a kontrolováno jejich plnění?

Fond má zřízenou radu fondu a dozorčí radu fondu, které se budou projekty fondu a žádostmi o podporu zabývat na svých pravidelných zasedáních. Velkým významným dárcům jsme připraveni nabídnout místo v dozorčí radě fondu, aby se mohli prostřednictvím svého zástupce přesvědčit, že je s jejich penězi nakládáno v souladu se statutem fondu. Myslím si ale, že ještě uplyne několik let, než se vytvoří precedenty a nastaví se konkrétnější investiční standardy. Takže předpokládám, že rada fondu bude muset zpočátku komunikovat všechny projekty i dary se zvýšeným úsilím se členy komory a stejně tak i s nečleny komory, kteří ale působí v rámci našeho lesnicko-dřevařského sektoru a mají obdobné zájmy.

- V původní vizi přislíbilo Ministerstvo zemědělství, že do fondu přispěje stejným objemem financí jako ostatní přispěvatelé. Potřeba a podpora založení fondu se objevily i v aktuálním znění Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035. Platí uvedený příslib ministerstva i nyní, když je fond postaven na principu dobrovolnosti?

Máme slíbeno, že naše ministerstvo bude hledat cesty, jak našemu fondu pomoci, a to i penězi. V dohledné době ale rozhodně neočekávám, že to bude automatickým dorovnáním ostatních příspěvků do fondu. Věřím však, že když budeme dělat svoji práci dobře, ministerstvo se adekvátně přidá. V poslední době je spolupráce s panem ministrem Tomanem i s panem náměstkem Mlynářem velmi korektní a racionální. Zvyšující se přísun dotačních a podpůrných peněz do resortu je nejlepším důkazem i nadějí i pro vytvoření ještě vyšší formy spolupráce a Lesnicko-dřevařský fond může být jejím nástrojem.

- Hlavním předmětem činnosti fondu by měl být marketing zaměřený na lesy a lesnictví, dříví a dřevařství. V jakých oblastech lesnického sektoru v současné době shledáváte potřebu nejvyšší podpory fondu? A o jaké projekty by se, pro představu, mohlo jednat?

Nejde jen o to, že věci v našich oborech komunikujeme málo, vůbec nebo špatně. To by měly projekty fondu zlepšit. V oboru ale nemáme například ani dostatečné zdroje na soustavnou profesionální práci s legislativou a se strategickými dokumenty, které se připravují nejen na našich ministerstvech a v našich zákonodárných komorách, ale zejména v Evropské unii. My dnes často nestačíme všechny ty návrhy ani pořádně připomínkovat a přitom bychom potřebovali sami takovéto návrhy nejlépe ve formě paragrafového znění předkládat. Zde se například bavíme o modifikaci zákona o veřejných zakázkách i o podpoře veřejných soutěží na dřevostavby. Myslím, že poznání z posledních let, že pokud si to neuděláme sami, nikdo to za nás neudělá, je už dost silné.

Stále cítím velkou potřebu zkvalitnit i vnitřní komunikaci v rámci sektoru. Jednotný postoj navenek nám zvýší vyjednávací sílu i prestiž. Možnost vydiskutovat si rozdílné názory a hledat kompromisy na našich seminářích a odborných kulatých stolech předtím, než je budeme prezentovat vnějšímu světu, by mohla být jedna z cest.

Potřebujeme dát žákům v lesnických a dřevařských oborech modernější učebnice a znovu provázat akademický svět se skutečnou praxí. Mění se počasí i představy společnosti o naší práci, stejně jako její preference, a mění se i výrobní postupy a výrobní technologie. Na vše musíme být připraveni reagovat, a to stále lépe a rychleji. Úkolů a cílů je, jak vidíte, před námi tak mnoho, že v odpovědi na tuto otázku bych asi vyčerpal veškerý prostor, který jste mi pro rozhovor vyčlenili. Na nedávné valné hromadě jsme vytvořili i odborné sekce, a jakmile začnou pracovat, očekáváme další podněty i od nich. O dobré projekty se bojím méně než o dostatek zdrojů, které na ně budou potřeba.

- Co budete například po roce fungování fondu považovat za úspěch?

Myslím, že nás bude ještě nějakou dobu trápit tahle chřipková epidemie. I tak nám už hodně zkomplikovala život a valnou hromadu LDK jsme stihli udělat ještě před tvrdšími opatřeními vlády, která očekávám. S lehkým pocitem viny musím konstatovat, že jsem nestihl naše záměry důkladně probrat se všemi, kteří by si to zasloužili vědět a měli by se na našich plánech podílet. Tak doufám, že nám to prominou, jde přece jen o dobrou věc, kterou potřebujeme. Nyní tedy máme k dispozici „vehikl" a můžeme začít pracovat na tom, abychom jej rozpohybovali. Pro mě bude největší úspěch, když se vyplatí sázka na riziko dobrovolnosti, tedy když přesvědčíme alespoň některé naše potenciální přispěvatele, že jde o instituci neobyčejně potřebnou, která jejich peníze použije v součinnosti s penězi jiných dárců lépe, než by to udělali oni sami. Jinými slovy, čeká nás ještě mnoho práce, než všechny dobré myšlenky uvedeme do života, a tak prosím vaše čtenáře jak o trochu trpělivosti a shovívavosti, tak o pomoc v naší práci. Lesu a dřevu zdar a našemu Lesnicko-dřevařskému fondu zvláště!

Děkuji za odpovědi (26. 10. 2020), Jan Příhoda

Celý rozhovor naleznete v listopadové Lesnické práci