Rok 2022 byl podle zprávy pátý nejteplejší od roku 1961 s nadprůměrně teplým létem. Vysoké teploty a plošně nevyrovnané srážky vedly k rozvoji klimatického, půdního a hydrologického sucha na značné části území Česka. Sucho vedlo ke zvýšenému nebezpečí požárů, index nebezpečí požárů ve vegetačním období byl druhý nejvyšší od roku 2000. V červenci 2022 vznikl v národním parku České Švýcarsko požár, který byl největším požárem vegetace v historii Česka.
Měsíční průměrná teplota vzduchu na území ČR (územní průměr) a normál průměrné měsíční teploty 1991–2020 [°C], 2022
Zpráva konstatuje, že v lesích lze pozorovat postupné snižování intenzity kůrovcové kalamity. Od jejího počátku v roce 2015 došlo v roce 2022 podruhé za sebou ke snížení celkové těžby dřeva a rozsah těžby se tak vrátil přibližně na úroveň roku 2018. Nicméně, podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě je stále velmi vysoký. Další vývoj kalamity bude záviset na průběhu počasí a na úspěšnosti ochranných opatření.
Zdravotní stav lesů podle stupně defoliace
Schopnost lesů plnit některé jejich funkce lze hodnotit dle zdravotního stavu vyjádřeného stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Hodnocení zdravotního stavu jehličnatých a listnatých porostů pomocí úrovně defoliace je rozděleno podle věku na dvě kategorie – starší (60 a více let) a mladší (do 59 let). Hodnoty defoliace se rozdělují do pěti základních tříd (0–4), z nichž třídy 2–4 charakterizují významné poškození stromů.
Defoliace základních druhů dřevin v ČR podle tříd [%], 2022
Kůrovcová kalamita
V roce 2022 pokračovala relativně rozsáhlá těžba dřeva po kůrovcové kalamitě. Nicméně, podruhé za sebou od jejího počátku v roce 2015 se objem realizované těžby meziročně snížil, a to z 30,3 mil. m3 dřeva bez kůry v roce 2021 na 25,1 mil. m3 dřeva bez kůry a rozsah těžby se tak vrátil přibližně na úroveň roku 2018. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě se v roce 2022 oproti roku 2021 snížil z 86,9 % na 78,8 %, což stále představuje velmi vysokou hodnotu poukazující na průběh kůrovcové kalamity. Objem nahodilé těžby v roce 2022 činil 19,8 mil. m3 dřeva bez kůry. Většinu nahodilé těžby tvořila, vzhledem k probíhající kůrovcové kalamitě, těžba hmyzová (11,5 mil. m3 dřeva bez kůry). Živelní těžba v roce 2022 dosáhla 5,9 mil. m3 dřeva bez kůry, což lze v kontextu předchozích let považovat za průměrnou hodnotu.
Nahodilá těžba podle příčin vzniku v ČR [m3 bez kůry], 2000–2022
Porovnání realizovaných těžeb dřeva s celkovým průměrným přírůstem (CPP) v ČR [m3 bez kůry], 2000–2022
Hospodaření v lesích
Lesy jsou podle své převažující funkce zařazovány do kategorií lesů hospodářských, ochranných, nebo lesů zvláštního určení. Většinu (74,0 %) lesních ekosystémů v Česku představují lesy hospodářské. Zastoupení lesů hospodářských, jejichž hlavní funkcí je produkce dřevní hmoty, dlouhodobě pozvolně klesá (76,7 % v roce 2000 na 74,0 % v roce 2022). Naproti tomu podíl lesů zvláštního určení, které se nacházejí např. v chráněných územích, nebo mají primární rekreační funkci, se ve stejném období zvýšil z 19,8 % na 24,0 %. Zastoupení lesů ochranných, kde by těžba dřeva měla nepříznivé důsledky, se snižuje, v roce 2022 činilo 2,1 %, zatímco v roce 2000 to bylo 3,5 %.
Dle údajů z lesních hospodářských plánů (LHP) jsou téměř výhradně využívány pasečné způsoby hospodaření (podrostní, násečný, holosečný). Nejčastěji je používaný způsob násečný (48,1 % lesních porostů), který je založen na obnově porostů holosečnými prvky (náseky), jejichž šířka nepřesahuje výšku obnovovaného porostu . Druhým nejčastěji zastoupeným hospodářským způsobem je způsob podrostní (30,3 % lesních porostů), který využívá tzv. clonných sečí, při kterých nový porost vzniká pod ochranou (clonou) mateřského porostu. Třetím je způsob holosečný (17,8 % lesních porostů).
Nejnižší podíl zaujímají lesy obhospodařované výběrným způsobem hospodaření (3,5 % porostů), při němž není těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů časově a prostorově rozlišena a nedochází tak při ní ke vzniku holin. Přechod na hospodářský způsob výběrný lze postupně zavádět ve starších porostech na vhodných stanovištích a s přiměřeným podílem stinných dřevin (v aktuální a přirozené druhové skladbě). Od roku 2010 je zastoupení jednotlivých způsobů hospodaření v LHP stabilní.
Rozloha lesů v ČR rozdělená dle hospodářského způsobu v LHP [%], 2005–2022
Celková plocha obnovy byla v roce 2022 (50,1 tis. ha) téměř na stejné úrovni jako hodnota v roce 2021 (49,8 tis. ha), což koresponduje s rovněž rekordní těžbou dřeva v posledních letech v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Většina z této obnovy byla tvořena umělým zalesňováním.
Obnova lesa v ČR [tis. ha], 2000–2022
Stavy zvěře
V dlouhodobém trendu se početnost všech sledovaných druhů zvěře zvyšuje, zejména u zvěře daňčí, jejíž stav se v období 2000–2022 více než zdvojnásobil. Nejpočetnější je dlouhodobě zvěř srnčí s jarním stavem 293,6 tis. v roce 2022. Evidované škody způsobené zvěří se v posledních letech výrazně zvýšily, z 25,0 mil. Kč v roce 2018 na 54,3 mil. Kč v roce 2022.
Jarní kmenové stavy vybraných druhů zvěře v ČR [index, 1990 = 100], 1990–2022
Druhová skladba lesů
Z hlediska zastoupení jednotlivých dřevin je dlouhodobě nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, jehož podíl na celkové skladbě lesů v dlouhodobém horizontu stabilně klesá, v období 2000–2022 poklesl z 54,0 % na 46,8 %. V rámci doporučené skladby se předpokládá další snížení na 36,5 %.
Druhová skladba lesů v ČR, rekonstruovaná přirozená a doporučená skladba [%], 2000–2022
Věková struktura lesů je nerovnoměrná. Z hlediska trvalé udržitelnosti a vyrovnanosti těžebních možností (normality) mají porosty do 60 let menší plochu, než je žádoucí, a porosty starší mají plochu větší. V roce 2000 byly hojně zastoupeny věkové třídy IV (61–80 let; 18,8 %) a V (81–100 let; 17,3 %), což bylo dáno rozsáhlou výsadbou lesních monokultur na konci 19. a v první polovině 20. století. Od té doby se snížilo zastoupení především IV. věkové třídy (13,1 % v roce 2022), což koreluje s probíhající kůrovcovou kalamitou, která zasáhla především zmíněné monokulturní porosty. Na druhé straně od roku 1990 trvale stoupá podíl výměry starších až přestárlých porostů v VII. a VIII. (121+ let) věkové třídě. V roce 2022 bylo v této třídě 9,3 % výměry porostní půdy.
Podle TZ Cenia a Zprávy o životním prostředí 2023
