Podle Výborného je k případu mnoho připomínek. Výhrady má mimo jiné Českomoravská myslivecká jednota, která kritizuje chystané snížení minimální výměry honiteb ze současných 500 na 250 hektarů.
„Trpělivě vysvětlujeme motivy a důvody, proč ty změny děláme,“ uvedl Marek Výborný. V zákoně jde podle něj o budoucnost nejen lesů, ale celé české krajiny. Poznamenal, že honitby vznikají i na zemědělských pozemcích a sám viděl, jaké škody dokáže například černá zvěř napáchat.
Ministr životního Petr Hladík (KDU-ČSL) prostředí zdůraznil, že novela zákona o myslivosti má jasný ekonomický základ, stejně jako je jeho cílem větší ochrana lesů nebo udržení biodiverzity.
„Na lesních i zemědělských pozemcích způsobuje přemnožená spárkatá a černá zvěř škody v miliardách. Je odpovědnost vlády, abychom s tím něco udělali,“ doplnil Petr Hladík.
Výborný připomněl, že na miliardové škody poukazuje i Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Loni na podzim mimo jiné uvedl, že přemnožená zvěř v českých lesích zničí v průměru 15 procent nově vysazených stromů. Hladík poukázal také na to, že k tomu, aby se na pozemcích stromy podařilo vypěstovat, je nutné kvůli zvěři stavět oplocení a v momentě, kdy bude přirozený stav zvěře, nebude nutné sázet tolik stromů, protože bude lépe fungovat přirozená obnova lesů.
Rozhovor Lesnické práce s ministrem zemědělství Markem Výborným
Podotkl, že dřívější pokusy o novelizaci ztroskotaly i na rozdílných pohledů ministerstev na novelu a nyní se podařilo najít shodu mezi resorty zemědělství a životního prostředí. Zákon podle něj také řeší dlouholeté rozpory mezi zákonem o myslivosti a zákonem o ochraně přírody.
V současnosti platí novela z roku 2001, snah o novelizaci bylo již několik. Naposledy projednávání změny zákona skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období.
ČTK
