Data shromážděná Lesní ochrannou službou ukazují, že objem poškození dřevin meziročně významně poklesl, a to z 4,6 mil. m³ dřevní hmoty v roce 2024 na 3,0 mil. m³ v roce 2025. Dvě třetiny škod mají na svědomí abiotické vlivy, zejména vítr a sucho. Zbývající třetina připadá na vrub biotickým činitelům. Avšak zatímco poškození smrku se opět snížilo o přibližně 45 % oproti roku 2024, ve zvýšené míře byly podkorním hmyzem napadány další, zejména jehličnaté, dřeviny. Šlo především o borovice a jedle, z listnatých dřevin pak jasan.
Chřadnoucí a usychající borovice. Foto: Jan Řezáč
Situace na smrku zůstává již řadu let stabilní a hlavním původcem škod je lýkožrout smrkový, který je často promísen s lýkožroutem severským a ve svrchních partiích kmene i lýkožroutem lesklým. Mnohem pestřejší je druhová skladba podkorního a dřevokazného hmyzu na borovici. Na Moravě převažuje lýkožrout vrcholkový, v Čechách se přidává i krasec borový a pilořitka Sirex noctilio.
Objevují se i noví škůdci. Vedoucí Lesní ochranné služby Petr Doležal uvedl: „V posledních dvou letech se významně šíří lýkožrout protáhlý. Tento dříve v Čechách neznámý druh vloni představoval dokonce hlavního kůrovce na borovici a na mnoha místech díky časnějšímu nástupu jarního rojení vytlačil ze spodních partií kmene se silnou borkou lýkožrouta borového. V důsledku nedostatku jiného vhodného materiálu tak bylo na mnoha místech možné pozorovat zcela netypické napadení tímto druhem v porostech ve věku 20 až 40 let.“
V roce 2025 bylo evidováno cca 26 tis. m³ vytěženého borového kůrovcového dříví, ovšem skutečné napadení borovice podkorním hmyzem je výrazně vyšší, neboť k těžbě souší dochází mnohdy i s několikaletým zpožděním.
Evidovaný objem vytěženého borového kůrovcového dříví v letech 1990–2025. Zdroj: Zpravodaj ochrany lesa 2026
Další dřevinou, u níž napadení podkorním hmyzem meziročně vzrostlo, je jedle bělokorá. Objem vytěženého dříví dosáhl v roce 2025 celkem 7,6 tis. m³ (v roce 2024 cca 5,6 tis. m³). Na napadení se podíleli zástupci kůrovců rodu Pityokteines, zejména lýkožrout prostřední a smoláci rodu Pissodes, především smolák jedlový. Vzhledem k dlouhé době mezi napadením a barevnými změnami jehlic (často i šest měsíců) dochází navíc v mnoha případech k těžbě již zcela opuštěných stromů.
Chřadnoucí a usychající jedle. Foto: Jan Řezáč
Za zmínku stojí i silný výskyt houbových patogenů v roce 2025. Množství dříví napadeného václavkami dosáhlo téměř čtvrtiny objemu smrkového kůrovcového dříví. Lesníci se častěji potýkali s listovými skvrnitostmi, z nichž nejvýznamnější představovaly sypavky na borovicích a padlí dubové. Bez výhledu na zlepšení situace pokračuje v celém Česku odumírání jasanu způsobené primárně houbovým patogenem voskovičkou jasanovou.
Výzkumníci uvádí, že širší druhové spektrum hmyzích původců poškození s mnohdy diametrálně odlišnou bionomií a rostoucí škodlivost houbových patogenů zvyšují nároky na lesnický personál a podtrhují význam spolupráce s výzkumným sektorem i nejrůznější formy školení a poradenství nabízené Lesní ochrannou službou zdarma.
Podrobnější informace o zdravotním stavu lesů jsou k dispozici ve Zpravodaji LOS 2026, který je ke stažení ZDE.
Podle TZ VÚLHM, red.
