„Posledních jedenáct let bylo podle globálních dat nejteplejších v historii měření, přesto zásadně negativní vliv na zdravotní stav lesů měly roky 2015 a 2018. Naopak od roku 2020 můžeme průběh především jarního počasí považovat z lesnického hlediska za spíše příznivý. Období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst a také bionomii škůdců tak jako v jarních měsících,“ uvedl ředitel VÚLHM Vít Šrámek.
Stav lesů v ČR
Data LOS, pokrývající zhruba 70 % celkové výměry lesů v ČR, ukazují, že objem poškození dřevin meziročně poklesl z 4,6 mil. m³ dřeva v roce 2024 na 3 mil. v loňském roce. Dvě třetiny škod způsobil vítr a sucho. Zbývající třetina připadá na vrub biotickým činitelům. Zatímco poškození smrku se opět snížilo o přibližně 45 % oproti roku 2024, ve zvýšené míře byly podkorním hmyzem napadány další, zejména jehličnaté dřeviny. Šlo především o borovice a jedle, z listnatých dřevin pak jasan.
Silný byl v roce 2025 výskyt houbových patogenů. Množství dříví napadeného václavkami dosáhlo téměř čtvrtiny objemu smrkového kůrovcového dříví. Lesníci se častěji potýkali s listovými skvrnitostmi, z nichž nejvýznamnější představovaly sypavky na borovicích a padlí dubové. Bez výhledu na zlepšení situace pokračuje v celé ČR odumírání jasanu způsobené primárně houbovým patogenem voskovičkou jasanovou.
„Významná poškození jsou v poslední letech hlášena také drobnými hladovci. Loni se jednalo o 2 000 hektarů, což je dvojnásobek oproti roku 2024,“ uvedl za výzkumný ústav Jan Lubojacký.
Nové metody ochrany i monitoringu
Možnosti, jak se vyvarovat poškození lesa abiotickými vlivy, jsou relativně omezené. Prudký rozvoj moderních technologií však nabízí mnohé praktické výstupy, které by mohly usnadnit a zefektivnit provádění opatření ochrany lesa před podkorním hmyzem i účinnost asanace napadené dřevní hmoty.
Právě na tyto metody se zaměří odpolední blok letošního semináře LOS „Škodliví činitelé v lesích Česka 2025/2026“, který se koná 23. dubna v Průhonicích. Odborníci z akademické i komerční sféry představí metodiky zkoumání zdravotního stavu porostů založené na sběru dat prostředky dálkového průzkumu Země a možnosti zapojení umělé inteligence nejen do jejich vyhodnocování, ale například i do vývoje nových feromonových návnad pro hromadný odchyt kůrovců. Opomenuto nezůstane ani využití nanotechnologií v ochraně lesa.
Vývoj zdravotního stavu lesů na základě hodnocení defoliace
Pro vyhodnocení vývoje zdravotního stavu lesních porostů probíhá každoročně vizuální hodnocení stavu korun – defoliace (ztráta asimilačního aparátu vyjádřena v procentech) v síti ploch I. úrovně monitoringu ICP Forests. Z dlouhodobých dat je patrné, že se naše lesy musí vyrovnávat s narůstajícím environmentálním stresem (kdy abiotické příčiny poškození lesních porostů jsou doprovázeny, nebo následovány biotickými škůdci), přičemž citlivost jednotlivých dřevin se liší.
Průměrné roční hodnoty defoliace našich hlavních dřevin s výjimkou buku dosáhly svého maxima v letech 2019-2020. Samotné hodnoty defoliace v posledních letech po proběhlých kalamitách naznačují stagnaci či mírné zlepšení, za kterým stojí kombinace více faktorů. Kromě toho, že došlo k odtěžení těch nejvíce poškozených jedinců z hodnoceného souboru, bylo možné zaznamenat i reálnou reakci lesních porostů na srážkově příznivější roky v období 2020-2024.
Zatímco však roční úhrny srážek nevykazují v ČR žádný trend, průměrné roční teploty signifikantně stoupají. „Extrémní letní výpar stromy nadále oslabuje a také limituje obnovu zásob podzemních vody a udržuje tak naše lesy ve stavu chronického ohrožení. To přináší zvýšené nároky na transpiraci rostlin, včetně lesních porostů a dochází k prohlubování deficitu vody v krajině i v letech, kdy se srážky blíží normálovým hodnotám,“ uvedli zástupci ústavu.
Zvyšováním odolnosti proti změnám klimatu
Aby se mohly lesy vyrovnat s měnícími klimatickými podmínkami a adaptovat se na ně, je pro stabilitu lesů zásadní druhová pestrost i genetická rozmanitost. Vzhledem k potřebné přeměně druhové skladby lesů ČR s cílem zachovat kvalitní zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin a zvýšit odolnost lesů na probíhající klimatické změny, se v současnosti pozornost vědců obrátila i k dosud v lesích málo zastoupeným lesním dřevinám. Mezi ně patří například jeřáb břek, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor klen, třešeň ptačí a teplomilné druhy dubů, které mohou významně ovlivnit druhovou pestrost lesních ekosystémů. Řada z těchto druhů představuje nezbytnou složku potravy pro živočichy a pro své vlastnosti dřeva patří mezi cenné listnáče. Prověřování genetické diverzity u těchto druhů je dalším z nezbytných předpokladů pro cílené využití v lesním managementu případně preventivních opatřeních.
Podle TZ VÚLHM a ČTK, red.
