Vzhledem k nízkému podílu a ostrůvkovitému výskytu plodící jedle v našich lesích nelze všude účinně dosáhnout výraznějšího zvýšení jejího zastoupení pouze prostřednictvím přirozené obnovy. Umělá obnova tak bude hrát při zvyšování zastoupení jedle stále významnou úlohu.
Pro úspěšné vypěstování dostatečného množství sazenic je potřeba kvalitní osivo. Jelikož se semena jedle vyznačují fyziologickou dormancí (přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů), je nutno u osiva před výsevem provést předosevní přípravu. V nasbíraném osivu často bývá vysoké procento prázdných semen, která nelze oddělit od plných ani při použití moderních technologií. Mnohdy ani životnost či klíčivost vyluštěných semen nedosahuje hodnot požadovaných normou ČSN 48 1211. Tyto problémy při výsevech způsobují nerovnoměrné vzcházení semenáčků, navíc v období sucha může dojít k vysokým ztrátám.
Jedním z řešení je použití půdních kondicionérů – hydroabsorbentů, a to buď aplikací do půdy, nebo aplikací na osivo. U sazenic mohou být také použity na ochranu kořenového systému. Jsou to pomocné půdní látky, které ve vodním prostředí silně bobtnají a vytváří stabilní gel. Považují se za jedno z velmi perspektivních řešení pro zvýšení dostupnosti vody rostlinám. Jsou totiž schopny absorbovat vodu o hmotnosti 100násobku své hmotnosti, některé moderní až 400násobku. Voda je poté uvolňována rostlinám v době sucha a hydroabsorbent zůstává efektivní po dobu několika let.
Foto: VÚLHM
Vědci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se proto rozhodli provést experiment, jehož cílem bylo ověřit vliv aplikace hydroabsorbentu na vzcházivost semenáčků jedle při třech závlahových režimech. Předpokládali, že aplikace při nízkých závlahových dávkách či při úplné absenci závlahy povede k udržení vyšší vlhkosti substrátu, a tím i vyšší vzcházivosti semenáčků.
Pozitivní vliv hydroabsorbentu se projevil na celkové vzcházivosti pouze u varianty bez aplikace zálivky, kde byla vzcházivost o ca 17 % vyšší v porovnání s čistým substrátem. Při zálivce 1x a 2x týdně již působil spíše negativně a vzcházivost byla o 4–5 % nižší. Nejvyšší vzcházivosti bylo dosaženo v čistém substrátu při zálivce 1x týdně. U této varianty neklesla vlhkost substrátu během vzcházení semenáčků pod 50 %, což bylo pro vzcházení zřejmě optimální. Zálivka 2x týdně již vedla k příliš vysoké vlhkosti i u čistého substrátu s poklesem vzcházivosti.
Pozitivní vliv půdního kondicionéru na procento vzcházivosti ve variantě bez pokračující zálivky (jen iniciační zálivka na počátku pokusu) je proto slibným výsledkem, který naznačuje potenciál zvládání podmínek sucha.
Výsledky experimentu najdete v článku Vliv hydroabsorbentu na vzcházivost semenáčků jedle bělokoré.
Zadržení vody v blízkosti klíčících semen je základním efektem očekávaným od hydroabsorbentu přimíšeného do růstového substrátu. Je tomu tak proto, že svým superabsorbčním účinkem předchází odtoku a výparu srážkové nebo závlahové vody. Dobré výsledky lze po jeho přidání do substrátu nebo půdy očekávat v sušších podmínkách.
Je-li k dispozici možnost závlahy, aplikace hydroabsorbentu a zejména předávkování substrátu těmito půdními kondicionéry je nevhodné; nabobtnání může vytlačovat substrát a s ním i rostlinný materiál. Při užití hydroabsorbentů v substrátu je tedy nutné přizpůsobit zálivku a dávku kondicionéru.
Podle TZ VÚLHM, red.
