Rozhovor a video reportáž o Dauerwaldu a freestyle pěstební technice na ŠLP Křtiny s Lumírem Dobrovolným, vedoucím oddělení rozvoje a pedagogiky na ŠLP Křtiny a propagátorem freestyle lesnického stylu.
Model lesa trvale tvořivého v podmínkách ŠLP Křtiny
– Na asi 60 procentech školního lesního podniku najdeme převod na německý model Dauerwald, tedy les trvale tvořivý. Můžete ve stručnosti tento model lesa charakterizovat?
Dauerwald v cílovém stavu je model lesa smíšeného ze stanovištně vhodných dřevin, tloušťkově, výškově a prostorově rozrůzněného natolik, že již nelze vylišit věkové třídy, a věk zde tudíž ani nemůže být určujícím těžebním kritériem. Těží se to, co přiroste. Pro stanovení etátu je tedy důležitý přírůst (celkový běžný) zjišťovaný opakovanou inventarizací porostních zásob s využitím tzv. kontrolní metody HÚL. Těžba stromů se děje uplatněním výběrných principů, tedy bez větších holin. Setkal jsem se s názory, že pokud hospodařím podrostně (clonnou sečí), tak přece i to je Dauerwald. Není, protože i zde je výsledkem les věkových tříd, byť vzniklý přirozenou obnovou odrůstající po určitou dobu v zástinu. V Dauerwaldu je porostní zásoba ustálená a mikroklima po celé ploše vyrovnané. Převažuje přirozená obnova, ale ani umělá obnova se např. pro zpestření skladby nebo na kalamitních holinách nevylučuje. Dauerwald není přitom žádným novodobým výstřelkem. Je to pojem s více než stoletou evropskou historií, jen u nás se jaksi neujal, i když snahy jednotlivců tu byly. Jeho principy ve vědě rozvíjejí obě naše lesnické fakulty a v praxi asi nejvíce členové celoevropského hnutí Pro Silva, kteří s tímto způsobem mají na svých majetcích již dlouhodobé zkušenosti. Dauerwald je také plnohodnotným řešením toho, čemu říkáme adaptace lesů na klimatickou změnu. ŠLP Křtiny jej začal aplikovat jako jeden z prvních na podnikové úrovni a vytvořil k tomu i speciální směrnice hospodaření.
– Někde máte s tímto modelem již padesátiletou zkušenost, na většině území jste ale na počátku přestaveb z lesa věkových tříd. Podle jakých kritérií jsou porosty k přestavbě vybírány?
Na zhruba 150 ha ŠLP probíhá od roku 1973 převod na les výběrný. Když jsme v roce 2020 zavedli na ŠLP novou koncepci hospodaření, rozhodujícím kritériem při výběru vhodných porostů pro model Dauerwald byl terén a z toho plynoucí technologická omezení. Z převodu jsme tak vyloučili porosty, resp. celá oddělení v lanovkových terénech, čímž ale nechceme apriori vylučovat nějaké řešení i zde, ale zatím by to bylo příliš nákladné. Zde budeme dále pokračovat pasečným systémem – jeho podrostní formou s využitím úzkých proužkových sečí jako východisek obnovy porostů. Další kategorií jsou některé labilnější, především starší porosty, sice zařazené do převodu, ale kvůli jejich snížené odolnosti jej posuneme až do následné generace. Jinak lze s přestavbou začít téměř kdykoliv a kdekoliv, lišit se bude jen délka převodu (nejdéle to bude trvat na holině). K tomu máme zvláštní provozní směrnice. Co se týká výměry, tak aby měl převod nějaký provozní smysl a zmíněná inventarizace (kontrolní metoda) vypovídací hodnotu, je třeba pracovat s většími prostorovými jednotkami – minimálně plocha oddělení, nejlépe ale třeba polovina revíru, atd.
– Jaký je rozdíl mezi trvale tvořivým a výběrným lesem? Má les trvale plně tvořivý nějaké limity co do přírodních podmínek či pěstovaných dřevin?
Mezi Dauerwaldem a výběrným lesem neexistuje ostrá hranice. Pro oba modely je charakteristické uplatnění výběrných principů těžby. Zatímco u výběrného (typicky smrko-jedlového) lesa více převažuje jednotlivý výběr, tak Dauerwald má různé formy, které umožňují pracovat s různými dřevinami v rozmanitých přírodních podmínkách – od nížin až do hor. Zajímavostí je, že Dauerwald byl poprvé popsán v r. 1920 v borových porostech. Na ŠLP máme pro převod nastaveny dvě formy Dauerwaldu – světlejší dubohabrovou a stinnější jehličnatobukovou. Tyto formy se budou lišit hlavně velikostí obnovních prvků a texturou, tzn. uspořádáním růstových fází (nárosty, mlaziny, tyčkoviny...) po ploše. U světlejší formy budou převažovat skupinové seče (pro dub a modřín např. do 0,2 ha), a tedy hlavně skupinové uspořádání lesa. U stinné formy se zase více uplatní jednotlivé a skupinové výběry, a tedy jednotlivé či hloučkové uspořádání. Vše ale záleží na konkrétních stanovištních a porostních podmínkách. V případě pestrých podmínek může nakonec vzniknout i v rámci jednoho porostu více forem Dauerwaldu – ostrá hranice není ani zde.
Děkuji za odpovědi (19. 5. 2022), Petra Kulhanová
Celý rozhovor najdete v červnovém čísle Lesnické práce
Komentáře
Moc hezky podaný článek.
Jen přeci jen ještě hlodá červík, jestli je správná ta orientace dle kubíků, ač už ne tabulková a různě nepřesně z čehosi počítaná.
Ty kubíky nás zatím žerou, kolik toho naroste, kolik toho je, kolik se odveze a tak dokola.
Pro les je to veličina nadbytečná a pro majitele, který počítá výnos v korunách ty kubíky nakonec taky nemusí být určující. Není kubík jako kubík.
Ale tam je cesta ještě delší a těch přežitků je zatím moc.
I když, v době množících se dotačních titulů, kdo ví.
Tak když odhlédnu od toho, že asi je každýmu jasný, v jakých jednotkách se dříví obchoduje, tak v tom článku nejde od přepočet kubíků na koruny, ale stanovení výše těžby.
K tomu ale kubíkovej převod nepotřebuju. Popravdě ani vámi zmiňovaný výnos z lesa není lineárně na kubíky navázaný. Dokonce při nižší těžbě v kubíkách lze často vydělat víc v korunách - a opačně viz. kalamita.
Les si žije svým životem bez našich kubírovacích tabulek - jednou roste víc, jednou míň. Pár metrů od sebe může být CBP úplně jinej, podle stanoviště.
Při veškeré snaze tohle nejde ohlídat ani tabulkama - ani měřením. Dycky to bude jenom odhad.
A z téhle irelevantní hodnoty pak počítáte na kubík přesně závaznou roční těžbu.
Proč nejde zákoně vytěžit při dobrých cenách troj či pěti násobek maximální výše těžby / která je stejně jen hausnumerický údaj / bez kalamity - třeba poškozené porosty, probírky nebo jen proto, že to fakt je potřeba / vyšší přírůst / ?
Řekněte mě jedinej logickej důvod - proč je potřeba zjevně špatné porosty předržet do další kalamity - až to sežere kůrovec nebo u buku nepravý jádro - a pak to vítězně prodáte za zlomek hodnoty, aby jste se mohli bít v prsa, jak jste nepřekročili výši těžeb ?
Problém je, že výnos, teda korunovej, je zatím tak nějak stranou, maximálně se křičí, že nepokrývá náklady. Pořád tu je to C.a K. po sociálističtěné myšlení, že je třeba valit kubíky, ať to stojí, co to stojí.
Tohle není nijak namířené proti dauerwaldu - jen ta stálá přitažlivost k cifrám přesně nepřesným.
"Vzhledem k nespolehlivosti údajů o prvním pCBPTVL je při
výpočtu etátu na základě pCBPTVL při prvním zařízení na podkladě provozní inventarizace vždy
použit redukční koeficient 0,8. To znamená, že maximální celková výše těžeb je redukována na
80 % spočtené výše, aby se předešlo případným škodám z nesprávně stanoveného pCBPTVL. Při
opakovaném zařízení se postupuje již standardním postupem dle výše uvedeného vzorce."
Úplně zjednodušeně - inventarizace probíhá na malých ploškách - pro celý celek je dopočtena "koeficientem admirála Potěmkina".
Protože, jak uvedeno, nejde o údaj příliš spolehlivý, je ještě přepočten dalším koeficientem, pro všechny případy.
Nicméně zásadní kubíkový problém není ani tak v těch koeficientech, jako tom, že se CBP odvozuje od toho, co narostlo dříve - v jiné době, jiném klimatu a hlavně jiném hospodaření.
Čili počítáme do budoucna s plánem cifer, které nikdy nemůžou odpovídat novejm podmínkám.
A ještě je, pro všechny případy snížíme.
Jenže, když se vyjde ze zanedbanýho lesa, a nic se s ním neudělá, protože CBP odpovídá chřadnocímu lesu, nu tak příště zase naměříme přírůst jen za prosychající porost. Začarovanej kruh.
Ten směr je správnej, ale hospodaření se stále točí podle kubíků spočítaných v jiných podmínkách.
Měřením to ohlídat jde, záleží pouze na metodě, s jakou přesností to zjišťovat chcete (a finanční náročnosti).
A z téhle irelevantní hodnoty pak počítáte na kubík přesně závaznou roční těžbu.
Zákon pojem "závazná roční těžba " nezná. Kolik chce ročně těžit, je věcí vlastníka lesa.
Proč nejde zákoně vytěžit při dobrých cenách troj či pěti násobek maximální výše těžby / která je stejně jen hausnumerický údaj / bez kalamity - třeba poškozené porosty, probírky nebo jen proto, že to fakt je potřeba / vyšší přírůst / ?
Zákon tomu nebrání, je to věcí pouze vlastníka lesa a způsobu, jak si nechá zpracovat LHP.
Řekněte mě jedinej logickej důvod - proč je potřeba zjevně špatné porosty předržet do další kalamity - až to sežere kůrovec nebo u buku nepravý jádro - a pak to vítězně prodáte za zlomek hodnoty, aby jste se mohli bít v prsa, jak jste nepřekročili výši těžeb ?
Opět zákon ničemu takovému nebrání (maličko ano, ale to se dá překonat i bez nezákonného jednání), je to pouze věcí vlastníka lesa a způsobu zpracování LHP.
Pořád tu je to C.a K. po sociálističtěné myšlení, že je třeba valit kubíky, ať to stojí, co to stojí.
Za C.a.K. byla taxace vymyšlena jako nestátní disciplína ku prospěchu vlastníka lesa, aby právě věděl (slovy Jana Wericha) "od kdy do kdy a co za to". Paradoxně i v tom socíku plnila, k čemu byla stvořena - nástroj k naplnění hospodářského cíle vlastníka lesa (= státu), kterým bylo zajištění "co největší produkce jakostní dřevní hmoty" (§ 1 zákona č. 96/1977 Sb.). Předepisovat stejné zákonem pro dnes nestátní lesy (ono ustanovení sice vypadlo, ale faktický obsah zákona zůstal zachován) je ovšem pitomost nebes se dotýkající.
Takhle je to popsané v zákoně :
"Údaj lesního hospodářského plánu omezující vlastníka lesa v jeho hospodaření. Tento údaj je pro vlastníka závazný, jeho změna je možná jen se souhlasem orgánu státní správy lesů a jeho nedodržení je důvodem k sankcím a trestnímu postihu. Závaznými ukazateli plánu jsou: maximální celková výše těžeb,"
Když mě v pátým roce padne kalamita a naplní maximum decenia, napadá mě několik variant.
navýšení těžeb se souhlasem SSL
změna LHP - čili stejně těžím víc, než je plán
pokud mě něco zbylo - podměřování objemu
odložení všeho co nepřináší zisk - probírek
odložení mýťáku s vědomým ztráty kvality
A určitě by se ještě pohledalo..
Jinými slovy půjde o nenormální hospodaření.
A tohle je docela pravidlem, díky právě tomu upnutí na kubíky. Něco máme vybájené, jakoby šlo o počítačovou hru, a pak je ve skutečnosti vše jinak.
Protože ty kubíky v reálném světě nejsou dobrá veličina.
Výsledkem jsou přestárlé porosty mizerné kvality na jedné straně a zanedbané mladé porosty.
Jasně, že v tom freestajlu to bude jiné, lepší, ale ty kubíky to pořád budou držet při zemi.
Jedna věc jsou počty u stolu v kanceláři a druhá realita v lese.
Tak schválně :
dva porosty přes cestu, stejné stanoviště.
A. stáří 30+ SM95% + OS,JV,DB
bez jakéhokoli pěstebního zásahu, vytáhlý, odumírající, proschlý porost a minimem kulatiny.
freestajlově na rekonstrukci.
B. stáří 20+ SM95% + OS,JV,DB
provedená prořezávka + probírka před cca 5 lety
zrálý na intenzivní probírku, v dobré kondici s předpokladem těžby kulatinových sortimentů.
Zásoba je zhruba o 20% vyšší v porostu B. Jde o velmi přirůstavé stanoviště na říční štěrkové lavici.
A´t budete měřit jak chcete, CBP logicky vyjde vyšší u porostu B - vyšší zásoba, nižší věk.
Takže intenzita těžby logicky vyjde vyšší v B. Zatímco u A už to nejde nijak spravit, jen to sejmout celé, což lze zákoně jedině až to sežere kůrovec.
"Údaj lesního hospodářského plánu omezující vlastníka lesa v jeho hospodaření. Tento údaj je pro vlastníka závazný, jeho změna je možná jen se souhlasem orgánu státní správy lesů a jeho nedodržení je důvodem k sankcím a trestnímu postihu. Závaznými ukazateli plánu jsou: maximální celková výše těžeb,"
Přiznávám, tuto citaci v zákoně neznám. Můžete, prosím, uvést zdroj?
Přestárlé porosty mizerné kvality či zanedbané mladé porosty nejsou důsledek upnutí se na kubíky, ale buď nerespektování LHP či nepohlídáním si kvality zpracování LHP - obojí je v moci vlastníka lesa. Navíc LHP ve vztahu k jednotlivým porostům ve věci kubíků závazný vůbec není.
Promiňte, ale mám dojem, že vám cosi uniká. Pro jakého vlastníka lesa pracujete (či jste pracoval) - stát, obec či soukromou osobu?
Jo, pod tohle se podepíšu, uteklo mě toho už moc...
A k tomu zákonu - já to obšloh přímo z něj, nevím který paragraf, ale odstavec Zákonná ustanovení LHP, a je to tuším někde v podrobném rozpisu, ne úplně z kraje.....
Ono různě vošulit jde vždycky všecko, to je jasný. Koneckonců ten článek k tomu dokonce nabádá.