Výskyt houbových patogenů v našich lesích v roce 2023 byl odlišný od posledních let. V jarních měsících a začátkem léta vlivem vysoké vzdušné vlhkosti a vhodných teplot byl jejich výskyt poměrně vysoký a očekávaný, ale v druhé polovině roku bylo možné z důvodu vysokých teplot a nižší míry srážek pozorovat houbové patogeny méně často. Vzrostl však význam komplexních chorob spojených se stresem suchem.
Uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením houbových patogenů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa Lesní ochranné službě VÚLHM, v. v. i. Jedná se o údaje pokrývající přibližně dvě třetiny plochy lesa v České republice.
Masivní výskyt sypavky borové (Jindřichohradecko, květen 2023), archiv VULHM
Výskyt sypavek byl v roce 2023 zpočátku velmi podobný předchozímu roku. Na borovicích byly nejčastěji zastoupeny sypavky rodu Lophodermium: sypavka borová (L. pinastri) a borovicová (L. seditiosum), jejichž výskyt byl celostátně evidován na výměře cca 1,1 tis. ha (v roce 2022 cca 1,2 tis. ha). Masivní výskyt byl pozorován především v jižních Čechách.
Hojná byla také mramorová sypavka borovice (Cyclaneusma minus), a to často na prosychajících borovicích. V douglaskových mlazinách byly zastoupeny švýcarská a skotská sypavka (Nothophaeocryptopus gaeumannii a Rhabdocline pseudotsugae) a na smrku sypavka smrková (Lophodermium piceae).
Po delší době byl zjištěn mnohočetný výskyt rzi borovicového jehličí (Coleosporium tussilaginis) na borovicích. Jejich druhým hostitelem je starček, podběl, devětsil či příbuzné byliny. V několika případech mělo napadení téměř kalamitní charakter.
Hojné začaly být začátkem září také další rzi: zejména rez topolová (Melampsora larici-populina) na topolech (druhý hostitel modřín), rez korunkatá (Puccinia coronata) na krušině olšové (druhý hostitel trávy) či rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) na jalovcích a hrušních.
U listových skvrnitostí bylo i v loňském roce nejčastějším zástupcem padlí dubové (Erisyphe alphitoides), které bylo evidováno na ploše cca 735 ha (v roce 2022 cca 840 ha).
Výskyt dřevokazných hub byl podobný předchozím rokům, ale může se dlouhodobým suchem výrazně navýšit (zejména na bývalých zemědělských půdách).
Nejvýznamnějším zástupcem byly václavky (Armillaria spp.), především václavka smrková (A. ostoyae) na jehličnanech (hlavně smrku, borovicích a jedlích), ale i václavky na listnáčích, zejména na jasanech, dubech a topolech. Za rok 2023 bylo celostátně hlášeno cca 123 tis. m3 václavkového dříví (nárůst oproti roku 2022 o cca 8 tis. m3).
Výskyt kořenovníků (Heterobasidion spp.) byl i v roce 2023 významný, obzvlášť na bývalých zemědělských půdách první generace.
Na odumřelých smrcích a jedlích je stále velmi hojný pevník chlupatý (Stereum hirsutum), podobně jako troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola), který byl velmi často zaznamenáván i jako parazit ve smrkových a jedlových porostech.
Na listnáčích se kromě václavek často vyskytovaly ohňovce (Phellinus spp.), rezavce (Inonotus spp.), dřevomor kořenový (Kretzschmaria deusta), březovník obecný (Piptoporus betulinus) a lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum).
Komplexní choroby
Nekrotická onemocnění byla v roce 2023 pozorována velmi často. Nekróza jasanu způsobená voskovičkou jasanovou (Hymenoscyphus fraxineus, anamorfa Chalara fraxinea), byla doprovázena původci kořenových hnilob (Armillaria spp., Ganoderma applanatum). Celkem bylo v roce 2023 evidováno cca 44 tis. m3 dřevní hmoty v komplexně chřadnoucích jasanových porostech.
I v roce 2023 byla monitorována sazná nemoc kůry způsobená houbou Cryptostroma corticale, především na klenech v Ústeckém kraji a často v doprovodu houby Prosthecium pyriforme.
Nekrózou napadené jasany ztepilé (Lomnicko a Příbramsko, 2023), archiv VULHM
V Krušných horách bylo pozorováno četné odumírání jeřábu ptačího s výskytem nekróz, přítomností plodnic hub rodu Cytospora a druhotným napadením václavkou (Armillaria sp.).
Odumírání mladých modřínů, které se po mnoha letech objevilo v roce 2022, masivně vzrostlo. Během května a června 2023 řešila Lesní ochranná služba mnoho případů tohoto odumírání, především ve Slezsku, na Moravě a Českomoravské vrchovině.
Postiženy byly nejčastěji modříny v kulturách, nárostech a mlazinách o výšce stromků obvykle mezi 1–5 metry, a to z umělé výsadby i přirozeného zmlazení. Vždy se jednalo o totožný typ odumírání. Mladé modříny se vyznačovaly rezivěním jehlic (často před úplným vyrašením) a jejich postupným opadem, odumíráním jednotlivých větví, přeslenů nebo celých korun (občas byly zelené pouze spodní přesleny).
Odumírající modříny v nezajištěné kultuře (Olomoucko, červen 2023), archiv VULHM
Kmeny modřínů se obvykle vyznačovaly nerovným růstem, nápadným výronem pryskyřice, prasklinami, nekrózami, přítomností plodnic houby Fusarium fujikuroi, (dříve nazývanou Fusarium subglutinans, patřící k původcům tzv. nektriových rakovin) a vzácněji i přítomností dalších hub.
Na modřínech byl hojně přítomný také savý hmyz, nejčastěji korovnice zelená (Sacchiphantes viridis), méně korovnice pupenová (Adelges laricis) a v důsledku výskytu korovnic také mravenci.
Příčina tohoto odumírání je pravděpodobně komplexní. Jde o kombinace klimatických podmínek, napadení korovnicemi a houbovými patogeny.
Chřadnutí dubových porostů zůstává na stejné úrovni jako v předchozím roce. Na chřadnoucích jedincích byly nalézány houby rodu Ophiostoma související s tracheomykózním onemocněním, což potvrzuje i hlášení vytěžené dřevní hmoty (cca 1 tis. m3).
Patogeny rodu Phytophthora bylo možné pozorovat v podobné míře jako v roce 2022. Plíseň olšová (Phytophthora alni complex) byla po dvou letech znovu pozorována například v oblasti Loděnice.
Zřejmě největším rizikem v kategorii komplexních chorob a invazních patogenů zůstává rod Phytophthora.
Situace s prosycháním a odumíráním borových porostů se kvůli vysokým letním teplotám a nízkým srážkám dramaticky zhoršila. Během srpna bylo pozorováno v oblasti Středního Povltaví hromadné odumírání borovice lesní plošného charakteru. Sekundárně zde byly hojně zaznamenány kuželík borový (Sphaeropsis sapinea) a mramorová sypavka borovice (Cyclaneusma minus).
Kloubnatku smrkovou (Gemmamyces piceae) bylo možné pozorovat v latentní fázi i během roku 2023 v epicentru výskytu na LS Klášterec a Litvínov. Bylo hlášeno cca 6 tis. m3 infikované dřevní hmoty zejména v okresech Most a Chomutov, ale její množství je i s ohledem na monitoring posledních let v celých Krušných horách mnohonásobně vyšší.
Publikace Zpravodaj ochrany lesa – Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2023 a jejich očekávaný stav v roce 2024 je stažení zde
Podle TZ VÚLHM a ČTK
