Současné průzkumy lesních půd v České republice provádějí tři instituce v rámci různých programů a projektů: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – mezinárodní monitoring zdravotního stavu lesů ICP Forests, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů – typologický průzkum a národní inventarizace lesů, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – průzkum výživy lesů v imisních oblastech. Jednotlivé průzkumy se do určité míry odlišují odběrovými i analytickými metodami.
Aby bylo možné tyto informace o lesních půdách dále využívat, rozhodli se vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., zpracovat metodiku pro sjednocení těchto databází. Jejich cílem bylo vytvořit kontrolní postupy pro ověření správnosti dat pomocí vztahů mezi hlavními charakteristikami půdního chemismu ovlivňující výživu dřevin, tedy na pH, hlavní živiny a saturaci sorpčního komplexu bazickými prvky.
Vývrat smrku. Foto: Jan Řezáč
V rámci projektu NAZV „Vývoj a verifikace prostorových modelů vlastností lesních půd v České republice“ (QK1920163) vědci sloučili databáze těchto organizací s daty od roku 2000. Vznikla tak agregovaná databáze, která obsahuje základní informace o odběrových lokalitách, výsledky provedených chemických analýz a informace o metodách stanovení jednotlivých chemických parametrů. Celkově se jednalo o 19 478 odběrů půdních vzorků z 9 167 lokalit. Data jsou pro vzájemnou srovnatelnost sloučena pro tři základní půdní vrstvy:
- Nadložní organický horizont
- Svrchní minerální vrstvy půdy v hloubce 0-30 cm
- Hlubší minerální vrstvy půdy v hloubce 30-80 cm
Vzhledem k tomu, že databáze zahrnovala analýzy vzorků za posledních 20 let, kdy se do jisté míry měnily analytické metody, přístrojové vybavení, odběrové týmy a v neposlední řadě i způsoby a možnosti uchovávání dat, ukázalo se jako naprosto nezbytné podrobit vstupní data přiměřené kontrole kvality.
Při hledání vhodných postupů kontroly bylo nutno přihlédnout k tomu, že je potřeba prověřit obrovské množství dat s velmi omezenou možností dohledávání zdrojů a příčin konkrétních chybných hodnot. Přitom prostá kontrola limitů pro minimální a maximální hodnoty rozsahu jednotlivých parametrů se nejevila jako dostatečná, proto vědci rovněž hledali vhodné limity vztahů mezi jednotlivými parametry.
Vzhledem k odlišnosti půdních vlastností v půdním profilu to byly limitní hodnoty zvlášť pro každou půdní vrstvu, do které jsou hodnoty v agregované databázi transformovány, tedy svrchní organický horizont, ke kterému byly přidány i výsledky analýz pro organické horizonty organozemí, svrchní minerální vrstvy půdy do 30 cm a hlubší vrstvy minerální půdy v hloubce 30-80 cm. Limitní hodnoty jsou stanovovány jako minima a maxima na různých úrovních.
Vývrat borovice. Foto: Jan Řezáč
Novost postupů popsaných v této metodice vědci spatřují především v tom, že uváděná kritéria byla přizpůsobena rozsahu kontrolovaných parametrů tak, jak se vyskytuji v databázích standardních průzkumů lesních půd České republiky – tedy v programech ICP Forests, Národní inventarizaci lesů, Typologickém průzkumu a Průzkumu výživy lesů.
Dalším inovativním parametrem kontrolních postupů je pak to, že se v případě pH, uhlíku, hlavních živin a saturace bázemi neomezuji na stanovení minimálních a maximálních hodnot, ale že vyhodnocují i vztahy mezi jednotlivými stanovenými parametry, což vede k lepší identifikaci problematických i zjevně chybných výsledků analýz.
V průběhu vývoje byla metodika využita pro kontrolu dat vstupujících do Agregované komplexní databáze lesních půd, která bude podkladem pro tvorbu prostorových modelů vlastností lesních půd v České republice. Dále se bude používat na kontrolu parametrů při pravidelném doplňování dat v této databázi.
Metodu grafického zobrazení vztahů mezi prvky lze využívat i pro kontrolu konkrétních protokolů vystupujících z individuálních laboratoří, které analýzy půd provádějí. Grafické výstupy umožňují identifikaci odlehlých hodnot, i pokud vyhovují stanoveným limitům.
Vývrat buku. Foto: Jan Řezáč
Předpokládá se, že právě používání nových limitů v laboratořích může vést v krátké budoucnosti k jejich zpřesnění pro jednotlivé analytické metody i k možnosti odlišení skutečných chyb od reálných extrémů. Využití těchto postupů je jedním z příspěvků pro harmonizaci laboratorních analýz lesních půd a možnost jejich společného využití.
Certifikovaná metodika „Kontrola kvality dat v rozsáhlých databázích chemických vlastností lesních půd" je ke stažení zde
Podle TZ VÚLHM
