„Pan ministr ve svých vyjádřeních zcela popřel vlastnická práva a vyhlášení Národního parku proti vůli místních obyvatel by se stalo nebezpečným precedentem pro celé území České republiky,“ říká Jiří Svoboda, předseda SVOL.
SVOL jako sdružení majitelů a správců nestátních lesních majetků hospodařících na 46% výměry všech nestátních lesů záměr zřízení NP Křivoklátsko odmítá. „Na začátku roku 2022 jsme žádali nově ustanovenou vládu České republiky, zejména kompetentní zástupce Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, o nové zvážení a přehodnocení navrženého záměru vyhlášení NP Křivoklátsko,“ uvádí Jiří Svoboda.
Jak uvádí SVOL ve své tiskové zprávě, opakovaně upozorňoval politiky, ale i veřejnost na potenciální rizika a problematičnost vyhlášení dalšího národního parku na území Křivoklátska, kdy uvedl skutečnosti, které jsou v záměru přehlíženy – aktuální stav a vývoj regionu, stávající způsob ochrany, rizika spojená s bezzásahovým managementem a velkoplošným rozpadem celých ekosystémů, nebezpečí šíření škůdců mimo území národních parků, realizace myslivosti, zatížení státního rozpočtu, dopady zřízení NP na společenské sociálně-ekonomické hodnoty funkcí lesa, na Lesnický park Křivoklátsko, na biosférickou rezervaci atd.
„V uvedených záležitostech dosud nebyly ze strany Ministerstva životního prostředí předloženy žádné relevantní analytické materiály a ani nebyla k diskuzi oslovena odborná lesnická veřejnost. Možná právě proto se pan ministr Hladík domnívá, že vyhlášení národního parku je přáním „podle všech odborníků“. S tímto vyjádřením je však v silném rozporu i výzva odborné lesnické veřejnosti k záměru vyhlášení NP Křivoklátsko uveřejněná mj. na stránkách České lesnické společnosti, kde více než 100 významných osobností, profesorů, docentů, doktorů, vysokoškolsky vzdělaných odborníků z řad akademických pracovníků, vědců i pracovníků lesnického provozu vyzývá vládu České republiky k přehodnocení záměru,“ upozorňuje Jiří Svoboda.
SVOL dále poukazuje na to, že pro budoucnost vnímání každého NP je zásadní podpora občanů regionu, do jejichž života zasahuje. Tu však podle SVOL návrh na zřízení NP Křivoklátsko dlouhodobě postrádá.
„Přesvědčovací a vysvětlovací kampaň Ministerstva životního prostředí trvá již déle než deset let, přesto občané, dotčené orgány státní správy, státních lesů a stavovských lesnických organizací dávají formou petic a anket zřetelně najevo svůj trvalý nesouhlas s tímto záměrem,“ říká Jiří Svoboda a poukazuje na varující paralelu se zřízením NP České Švýcarsko. „I zde byla veřejnost přesvědčována o tom, že na území budoucího národního parku bude hospodařeno s péčí řádného hospodáře a za největší nepřátele myšlenky vzniku NP byli označeni lesníci pro svůj dogmatický přístup. Výsledkem současného managementu správ národních parků je naprosto zřejmý velkoplošný rozpad lesních ekosystémů v řádech tisíců hektarů, ale i nejrozsáhlejší požár v historii České a Československé republiky. Budeme tedy opakovat stejnou chybu, nebo necháme zvítězit zdravý rozum a ponecháme křivoklátské lesy v rukou lesníků, kteří za poslední staletí prokázali, že přírodní procesy s citlivým lesnickým přístupem mohou jít ruku v ruce.“
K rozhovoru ministra životního prostředí pro server Seznam Zprávy se vyjádřila také Česká lesnická společnost, viz box:
ČLS: Důvod snahy vyhlásit Národní park Křivoklátsko je konečně jasný
Rozhovor s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem uveřejněný 5. září 2023 na serveru Seznam Zprávy ukázal poměrně jasně, jaké jsou skutečné důvody pro vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Že se ve své podstatě jedná o politické rozhodnutí, bez ohledu na odborné argumenty, je zřejmé již delší dobu. Přesto ale pan ministr překvapil tvrzením, že k vyhlášení národního parku Křivoklátsku směřovali již komunisté, což je skutečně bizarní. Ani další argumenty, které v rozhovoru zazněly, nepřesvědčily, spíše naopak. Některé jsou nepravdivé, například tvrzení, že všichni odborníci návrh na vyhlášení národního parku podporují (viz. např. Výzva NP Křivoklátsko) nebo že veřejnost výrazným způsobem podporuje vznik národního parku. Některé z nich můžeme považovat minimálně za znepokojivé. Například tvrzení, že vláda vlastní toto území (a proto může rozhodnout i proti vůli místních obyvatel?), nebo, že podnik Lesy ČR, jako státem zřízená organizace, musí plnit vůli vlády (přitom se však v žádném případě nejedná o politický nátlak).
Zajímavé argumenty byly prezentovány ve snaze přesvědčit místní obyvatele, aby změnili svůj postoj. Zřízením národního parku se údajně pro místní obyvatele nic nezmění, prostupnost území se zvýší (nové cyklostezky, stezky pro pěší, odstranění závor), vstupovat se bude moci všude, s výjimkou bezzásahových území, které se kryjí se současnými národními přírodními rezervacemi. Vyhlášení národního parku tedy přispěje především k rozvoji infrastruktury a nárůstu turismu.
V této souvislosti je logické se ptát, není tedy vyhlášení národního parku kontraproduktivní a je skutečně v zájmu ochrany přírody a celého cenného území? Přírodovědně nejcennější část území je již dnes pod nepřísnější ochranou národních přírodních rezervací, zbývající území, které představuje výsledek staletí trvající symbiózy člověka (lesníka) a přírody, by se mohlo dál harmonicky a poklidně vyvíjet bez pošlapání vůle místních obyvatel a zvýšených finančních nároků v řádu stovek miliónů korun na již tak deficitní státní rozpočet.
TZ ČLS, z.s
Reakce profesních organizací na slova ministra životního prostředí k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko:
Vyjádření LDK k rozhovoru ministra ŽP Petra Hladíka ze dne 5. 9. 2023 na Seznam Zprávy
Lesničtí odborníci, reprezentovaní Lesnicko-dřevařskou komorou ČR, v čele s předsedou Janem Václavíkem, si s údivem přečetli rozhovor s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, který byl zveřejněn dne 5. 9. 2023 na webu Seznam Zprávy.
V rozhovoru lze zpochybnit řadu tvrzení, které svědčí o tom, že „projekt NP Křivoklátsko“ je projektem na politickou objednávku, a nikoliv snahou o vyšší míru ochrany daného území. Jako příklad uvádíme lživé konstatování pana ministra a faktické argumenty, které je vyvrací.
Pan ministr Hladík v předmětném rozhovoru kromě jiného tvrdí, že plocha uvažovaného NP Křivoklátsko (jejíž rozsah se v průběhu projednávání záměru NP několikrát měnil, včetně nestandardně rychle připravované směny pozemků mezi VLS, s.p. a Lesy ČR, s.p.) citujeme „…je obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku.“
V tomto tvrzení jsou hned dvě nepravdy:
- 1. - „podle všech odborníků“
Netvrdí to zdaleka všichni odborníci. Řada z nich má vůči záměru vyhlášení NP Křivoklátsko vážné výhrady a dlouhodobě a opakovaně je prezentuje. Existují i studie poukazující na rizika takového kroku, ohrožující jak přírodu, tak místní obyvatele i rozvoj celého území.
Pan ministr by měl být ve svých vyjádřeních přesnější a odvolávat se na konkrétní odborníky, kteří podporují svými argumenty a studiemi záměr vyhlášení NP Křivoklátsko.
- 2. - „území splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku“
Území rozhodně nesplňuje mezinárodní standardy pro vznik národního parku. Otázkou je, na jakém území lze vyhlásit národní park: především to jsou rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového. (Citace ze zákona o ochraně přírody a krajiny, § 15)
Území Křivoklátska je naopak několik staletí soustavně obhospodařováno vlastníky lesů
i zemědělské půdy a jeho stav je v zásadním rozporu s definicí pro vyhlášení národního parku, což dokládá i rozšíření přirozených lesů v CHKO Křivoklátsko: Původní – 0 ha, Přírodní – 149,90 ha, Přírodě blízký – 362,37 ha, dle inventarizace orgánů ochrany přírody.
Původní lesy se tedy na Křivoklátsku nevyskytují vůbec, lesů přírodních a přírodě blízkých pouze nepatrné zlomky procent z celkové rozlohy křivoklátských lesů. (Uvažovaný NP má mít rozlohu 10 200 ha). Předmětem ochrany v NP Křivoklátsko mají být přírodní ekosystémy vázané na svahy, vrcholové plošiny a boční údolí navazující na řeku Berounku, včetně unikátních skalních výchozů. Ty se vyskytují zejména na extrémních stanovištích (skály, lesostepi), kde se v minulosti nehospodařilo. Většina z nich je zahrnuta do národních přírodních rezervací a požívá již dnes nejvyšší ochranu. Převážná část lesních ekosystémů je tedy po dlouhá staletí ovlivňována člověkem a značně pozměněna.
Což bylo v roce 1977 důvodem pro zařazení Křivoklátska v rámci programu „Člověk a biosféra“ do sítě biosférických rezervací UNESCO. Biosférické rezervace (BR) zahrnují jak přírodě blízká území, tak i území ovlivněná činností člověka, aby bylo možné studovat konflikty mezi člověkem a přírodním prostředím a jejich řešení, podporovat zvyšování biodiverzity v narušených oblastech a propagovat udržitelné hospodaření a využívání přírodních zdrojů.
Svým pojetím jsou tedy téměř identické s pojetím lesnických parků, zařazených do Mezinárodní sítě modelových lesů. Lesnický park Křivoklátsko s mottem: „Území pro přírodu i pro lidi“ je pro Křivoklátsko nesporně vhodnější alternativou než uvažovaný národní park, tvrdí celá řada renomovaných odborníků.
Záměr vyhlášení NP Křivoklátsko velmi pravděpodobně přímo ohrožuje životaschopnost Biosférické rezervace, která existuje již 46 let, a jako modelové území je předmětem dlouhodobého vědeckého studia. Priority v uvažovaném NP jsou totiž zcela protikladné s prioritami rozvoje Biosférické rezervace.
Možná to pan ministr Hladík s Křivoklátskem myslí dobře, stejně jako to s námi mysleli dobře i komunisti. Cesta do pekla je vždy dlážděná dobrými úmysly.
Podle TZ SVOL, ČLS a LDK