logo Silvarium tisk

Vláda schválila 2,5 miliardy pro nestátní vlastníky lesů

Aktualizováno 31. 7. Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, schválila 30. 7. vláda. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat.

Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě.

"Ceny jehličnatého dříví z kalamitních těžeb se za poslední dva roky výrazně propadly. Vlastníci lesů proto nemají peníze na obnovu lesa a následnou péči o něj, dotace by jim tak měla částečně dorovnat ztráty, aby měli dostatek financí nutných na zajištění řádné péče o les. Není určená na těžební náklady a nemůže být řeč ani o příspěvku k tvorbě zisku," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Podle Jana Skalíka z Hnutí Duha přijdou miliardy korun, které bude výsadba nových lesů stát, vniveč, pokud se nezajistí snížení počtu zvířat, která sazenice spásají a nezačnou být v lesích takové druhy dřevin, které mají v horku šanci na přežití.

Vlastníci lesů se podle materiálu ministerstva zemědělství od konce předloňského roku dostávají s prodejní cenou jehličnatého dříví pod úroveň nákladů nutných k zákonným povinnostem při těžbě dříví, jako je výsadba stromů a jejich ochrana. Ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 by mohly být podle úřadu 32,6 miliardy korun. "Míru spolufinancování vzniklých škod ze strany vlastníků lesa tak lze například pro rok 2018 při srovnání s rokem 2016 odhadnout na minimálně 34 procent," dodává dokument, který dnes vláda odsouhlasila. Stát podle materiálu nebude dotací podporovat zisk vlastníků lesa ani zdroje na reprodukci dlouhodobého majetku.

SVOL: Peníze pro nestátní vlastníky lesů: Pouze část slíbeného a ještě není nic jisté

Vláda na svém zasedání 30. 7. schválila dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci. Nestátní vlastníci lesů by měli letos získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) pomoc vítá, shledává ji však nedostatečnou.

Jako zástupce SVOLu a současně i jako předseda Komory církevních lesů mám radost z toho, že se vládě, po více jak rok trvajících jednáních, podařilo nalézt prostředky na podporu vlastníků nestátních lesů pro zvládnutí následků kůrovcové kalamity za čtvrtý kvartál roku 2017 a rok 2018 ve výši 1,5 mld. Kč. Tuto částku vnímám jako dílčí plnění slibu, který dostali vlastníci nestátních lesů při zahájení jednání, protože původně jim byla přislíbena částka ve výši 3 mld. Kč. Je třeba si uvědomit, že plošný rozpad lesů v krajině má dlouhodobě katastrofální dopad nejenom na vlastníky lesů, ale důsledky dočasné absence lesa v krajině pocítí všichni občané České republiky. Bez dostatku finančních prostředků, kvalitního personálu a dělníků je zvládnutí následků kůrovcové kalamity v lese nemožné," říká Petr Skočdopole, jednatel Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

Vlastníci nestátních lesů ještě nemají vyhráno. Aby se kompenzace mohla vyplatit, musí v září Poslanecká sněmovna schválit novelu Lesního zákona.

Celé znění reakce SVOL najdete zde.

Možná podpora by měla být vypočítána jako rozdíl mezi tím, co musí dávat vlastníci lesů na nutné náklady, a hodnotou skutečného prodeje dříví. Stát by chtěl vyplatit letos 1,5 miliardy korun, další miliardu v příštím roce. "Objem podpory v následujících letech bude vyčíslen s ohledem na další rozsah kůrovcové kalamity a situaci na trhu se dřívím. Předpokládá se však nadále nepříznivá situace na trhu se dřívím, nízká úroveň tržních cen dříví, rostoucí úroveň nákladů na péči o les a rostoucí objem jehličnatého dříví z nahodilých těžeb. Pokud dojde v ochraně lesa a na trhu se dřívím k příznivému vývoji situace, bude podpora redukována, popřípadě i zastavena před koncem roku 2021," uvedlo ministerstvo.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+23 # Starý 2019-07-31 07:47
Jsme zemí netušených možností.
Tak si jdu zítra koupit čtyřkolku. A pozítří beru tento stroj, osušku a nůši.
Začnu se prohánět lány řepky, kukuřice, obilí, v žlutém slunci zalitém ráji se budu opalovat a k večeru nakopu nůši brambor a půjdu spokojený domů. Co v lese, tam je sucho, horko a nohy by mi okusovali z hladu kůrovci. V chemicky čistých polích mi nehrozí alergie, o brouka nezavadím a sucho-no za ty čtyři měsíce se zase tak neprojeví. Tak jaký problém v naší zemi zaslíbené.

ŽIJI V ZEMI ZÁZRAKŮ a veřejný (mysli podporovaný), zájem je nadevše, tak proč z něj netěžit.

Lidičky, tak a začíná nová éra socialismu - kapitalismu po česku.
+26 # Lynx 2019-07-31 01:36
Na zalesnění jsou dotace. Nechápu, co vláda vymyslela. Pokud bych chtěl pomoci vlastníkům lesů větších výměr, přispěl bych na vytěžení dříví.
Anebo na ponechání části souší na pozemku - jako stinná clona pro novou výsadbu - tím bych kompenzoval částečně ušlý "zisk".

To musí být neskutečná dřina v tomhle vedru sedět na Těšnově v klimatizované kanceláři a vymýšlet hovadiny odtržené od reality...
+59 # Rensa 2019-07-30 23:15
Do zemědělství se rve ročně cca 40 miliard. Když trochu víc zaprší nebo naopak nezaprší, vláda vytahuje na náhrady miliardy jako králíky z klobouku téměř okamžitě.
Když lesy postihne asi nejhorší kalamita za existenci moderního lesnictví, více než rok se jenom žvaní, aby se nakonec našly finance ve výši čtrnáctidenní dotace do zemědělství. Přitom lesů je u nás asi tolik, co orné půdy.
Vážená společnosti, na Vámi neustále nárokované celospolečenské funkce lesů Vám z vysoka kašlu! Běžte se rekreovat na pole! Za ty stovky miliard tam už musí být zemský ráj to na pohled!
+31 # Lynx 2019-07-31 01:30
Naprosto přesné. Mimoprodukční funkce lesů jsou jedním z posledních veřejných statků.
A tupci na MZe stále dělají, jako by bylo vše OK.
Komunistický přístup v tržní ekonomice. Světový unikát.
-26 # Pavel Boucký 2019-07-31 08:01
Zemědělství je přece jen něco jiného. Tam jde o ceny potravin a tím o sociální smír. Nevím, jakou odezvu by vyvolala reálná cena pecnu chleba někde 100-150 Kč. Co se lesů týče, tam spíše než nějakou kompenzační dotaci bych viděl, ať stát platí za přesně a jasně definované mimoprodukční funkce lesa ve veřejném zájmu. Pláč nad ztrátami posledních pár let u mnohých majitelů lesa nechápu. Došlo prostě na dopady rizik tohoto podnikání. Něco, na co klimatologové a další rozumně uvažující vědci upozorňovali už dlouho. Při podnikání v každém oboru prostě nesu rizika, že se něco posmolí. Nevím, proč by lesařina měla fungovat podle jiných ekonomických pravidel. Léta před kalamitou ale nebyla pro ekonomiku vlastníků lesa vůbec špatná. Logicky bych čekal, že tím pádem budou mít vlastníci vytvořené nějaké finanční rezervy pro překlenutí období, které přišlo. A pokud se peníze přesměrovaly mezitím jinam, je logické, že dnes chybí. Prostě jen a pouze podnikatelské riziko.
+29 # Starý 2019-07-31 09:08
Může platit riziko podnikání u LČR. ale malý vlastník vysadí les, zajistí, dalších cca 100 let pěstuje, ale není to už ten samý - a pak má ten vámi zmiňovaný ekonomický prospěch.
Tak prosím, jak dlouhá že jsou ta "dobrá léta", víte vůbec pro kolik drobných vlastníků, kteří předávají lesy po pokolení jde dnes o totální zmar !!!
Máte někde kousek lesa a staráte se o něj po dobu od vysazení do těch "dobrých let" s "logickým podnikatelským rizikem" ???
+27 # Rensa 2019-07-31 11:31
Prdlačky ceny potravin a sociální smír. Oficiálně proto, aby se udrželi lidi na venkově, zde pracovali a tak udržovali krajinu, ve skutečnosti a původně ochrana trhu ve Francii před lacinějšími potravinami z dovozu (nekonkurenceschopné francouzské zemědělství), později rozšířené na většinu zemí v EU. Že to bez dotací jde, důkazem je Dánsko, které nepřistoupilo jednotnou zemědělskou politiku EU, dotace nepobírá, přitom je největším producentem vepřového v EU a největším vývozcem.
+15 # Lynx 2019-07-31 21:53
Jaké riziko podnikání v lesnictví???
LČR je státní podnik s dominantní pozicí.
Většina omezených vlastníků lesů čeká na výnos z prodeje dříví, ale ti osvícení to dělají se srdcem.
To riziko většina také dobrovolně podstupuje, ale snaží se je eliminovat v rámci možností.

Avšak mimoprodukční funkce, to je kapitola, do které se bojí hošánci z MZe pustit. Zatímco zemědělec bere platbu na plochu, platbu za pofiderní "údržbu" ve formě mulčování trávy, aby na podzim byly louky "uklizené", vlastníci lesů poskytují mimoprodukční funkce lesů ZDARMA!!!
Stále zdarma.
+15 # Starý 2019-08-01 05:56
Tak, na toto téma bychom se jako lesáci měli spojit a navrhuji třeba v r. 2020, hromadně vyhlásit zákaz vstupů do lesa, tak aby konečně vláda začala mimoprodukční funkce lesů řešit.
Jen nevím, jestli SVOL přijme i hromady malých vlastníků lesů do své party?
-6 # Vladimír Pelíšek 2019-08-01 16:23
Máte smůlu, tady se za pravdu mínusuje. Na druhou stranu je ale fajn, že jde jen o webovou diskusi - jinak bychom dávno už ni Vy, ani já nebyli mezi živými.
Je to přesně, jak říkáte, ale pravda holt kluky plantážnické bolí. Tak strašně bolí!
Takže vzkaz pro ony pány. Byl jsem malý kluk, mohl být rok 1981. Mou oblíbenou knížkou byl atlas přírody - Příroda ČSSR. Dodnes si pamatuju na jednu větu ke smrku tam: - "smrk je většinou pěstován v nevhodně zavedených smrkových monokulturách".
Uběhlo cca 40 let. Otázka pro plantážnické soudruhy: - vy jste nečetli ani ten atlas pro děti? Vám, tedy "odborníkům", tato informace nebyla známa?
Co jste dělali, vy všichni "Staří" (dnes třeba ve věku 70+) tehdy? Copak jste pěstovali, vysazovali, čímpak jste obnovovali?
Já to vím - ale nerad používám vulgarismy - a tady by stejně neprošly.
Dojemně kňučíte nad vyprahlými, těžko zalesnitelnými holinami! Jeden by se z toho taky rozplakal! Ovšem drzý dotaz ovšem: - PROČ JSTE JE TEDY KDYSI TAK OCHOTNĚ VYTVÁŘELI???
Stál vám tehdy s pistolí u hlavy nějaký jiný soudruh, a skřípaje zuby, vyhrožoval - pokud ta holina nebude mít aspoň 10 hektarů a nebude tam aspoň 95% smrku, zemřeš??
Smůla, pánové. Chtěli byste, aby se na vaše (jak to teď slušně říct) zapomnělo, chtěli byste, aby veřejnost uvěřila, že to všechno zlý bolševik, zlý pokřivený trh, zlý zavilý skopčák, zlá politika státních lesů, zlý kdekdo ... jen vy, chudáčkové, jste nevinné trpící ovečky, učiněné lilium v lidské podobě!
Opravdu smůla - kdo chtěl, pěstoval a držel nádherné bučiny a bukojedliny i za bolševika! Já jsem je TEHDY viděl a studoval - opravdu!
Pouze váš alibismus (dnešní i tehdejší), myšlenková lenost (dtto), absence koulí (chlap totiž své chyby uzná, přijme a poučí se) jsou za tím vším. Žádní zlí "oni" neexistují - jste jen vy - a vaše slabost.
+7 # Starý 2019-08-01 18:29
Každý z nás má kus své zkušenosti a jisté pravdy, vzhledem k tomu co se všechno může v lese přihodit a zkazit.
Není to ani tak o lidech ale i o štěstí a náhodě.
Pořád pracujeme s nevyzpytatelnou přírodou a to je to měnivé a vrtošivé, co nám kazí i dobré úmysly a počiny.
Bohužel na tato zjištění máme vždy desítky let.

A aby vždy vše vycházelo, to musí být notná dávka náhody a štěstí :-)
Ale k věci, jmenujete 70 - 80 léta. Sázeli jsme duby, buky, jedle a samozřejmě smrky. Dnes to jsou docela slušné porosty, ale třeba v době Kyrila, což není tak dávno, když to vezmu poměrově spadlo 40% smrku, 20% dubu, 15% buku, pak různě dalších dřevin.

Tak nevím, v čem byla chyba a štěstí.
Tím nechci snižovat vaše názory, ale to je z mého sledování v praxi.
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-08-02 12:23
Já mám se 70.léty naprosto jinou zkušenost.
Lesní zákon, který byl tehdy implementován, znamenal totální destrukci většiny zbývajících přírodě blízkých lesů v zemi. Mýtily se desítky hektarů bučin a bukojedlin najednou a to včetně náletů, vše se sázelo smrkem, borovicí, popřípadě modřínem. Jedle bělokorá se přestala vysazovat prakticky úplně, čisté smrčiny se zakládaly i pod 300 m.n.m.
Ještě v lesních generelech první poloviny 80.let se počítalo s dalším nárůstem zastoupení smrku v českých zemích až nad 70%, prakticky zcela tak měly být přeměněny na smrčiny poslední zbytky bučin třeba v Hostýnských a Vizovických vrších či dokonce Chřibech. Cílem bylo pěstovat téměř čisté smrčiny dokonce i v Českém středohoří.
Toto nejsou informace nějakých ekologických šílenců, ale lesníků, kteří v té době žili a pracovali. Doporučuji například knihu Jaroslava Veškrny Ze zápisníku lesníka.
Vy jste se na těchto zvěrstvech s největší pravděpodobností tehdy podílel. Nikdy jste je neodsoudil a i Vaše nynější postoje nejsou s tímto v rozporu. Komunikujete slušně, neagresivně, čehož si vážím. Nechci Vám ani nadávat, ani se s Vámi přít, vím, že schopnost sebereflexe s věkem klesá. Hledejme ale raději (všichni společně) řešení, jak situaci změnit, protože naříkání nad tím, jak je to teď, nám sice může dočasně ulevit, ale nic to nezmění.
+6 # Starý 2019-08-02 12:51
Ne všude se tak jak říkáte dělo a sám to beru v malém měřítku a v naší oblasti.
Komunikativní schopnosti jsou dnes výrazně jiné a možnosti dopravy také, na kole se toho moc nezvládalo...
V poslední větě, ale máte velkou pravdu za kterou by stálo za lesníky, lesáky a všechny komu na lesích záleží bojovat.
Ale je třeba změnit celou škálu věcí a těch prostředků mají, jak ti dle vás, špatní lesáci, ale i spousta těch dobrých, pramálo.
A jak už to ve společenstvech, společnosti a pod, co dnes existuje i u nás, ti poctiví a dobří mají vždy smůlu a chybí jim pořádné lokty.
Ostatně koukněte na naši politickou elitu a hned uvidíte, kam to jde !!!

I já osobně si říkám, "Stojí ti to za to?", ale když vidím ten nezájem a nelogičnost, tak stojí.

Jinak ano, jsem zarputilý lesák, ale nebráním se změnám a sám jsem si je zkusil...bohužel v dnešní době jde o nemožné a to nepopisuji možnost ochrany lesů před škodami jak zvěří, tak zemědělskou výrobou, však zkuste náš "právní systém".

Nadávat klidně můžete, nevadí a vše beru s tak nějakým nadhledem, takže mne to neurazí a ani neponíží, a pře, pře, je a byla vždy motorem, jak hledat řešení, tak té se rozhodně nebráním.
Dost často si rád ulevím a to je opět tak nějak můj motor ..
+12 # Starý 2019-08-02 09:45
Donutil jste mne přemýšlet o chybách které jsem mohl v 50-70 letech minulého století osobně udělat. Platí i pro dnešní čas malého vlastníka lesních pozemků v místech, kde nejde zemědělsky hospodařit.
Tady jsou některé a přiznávám se:
1/ Nečekal jsem změny ve vlastnictví a že dnes přes notně dotované pole se ke svým lesům, vyjma cca 14 dnů po posekání plodin nedostanu a vše budu muset směřovat do těchto dnů. Řeknete v zimě, ale kdy byla za posledních pár let příznivá, a je to stále horší.
2/ Nepředpokládal jsem že jediný boj s kůrovci se orientuje pouze na těžbu vylétaných souší v době kdy už mělo veškeré kalamitní dřevo z lesů několik let pryč.
3/ Neočekával jsem, že dnes již ať budu těžit cokoli, půjde o kůrovcové dřevo a nutnou těžbu nevázající kapacity, které nejsou, i kdyby šlo o těžbu "ostružin" a nedej bože listnáčů.
4/ Neočekával jsem nejdříve dovoz dřevní hmoty ze zahraničí se zavlečením různých druhů škůdců a organizmů.
5/ Neočekával jsem takovou kapacitu odvozních mechanizmů, které dopraví kůrovce kamkoli po naší vlasti, během pár hodin.
6/ Neočekával jsem takový nárůst spárkaté zvěře a takovou pestrost v mých lesích, snad tu chybí jen sloni a nosorožci, což ale jistě klimatická změna dohoní.
7/ Neočekával jsem, že do mých lesů budou téct různé odpadní vody, splavovat se zemědělská půda ve velkém, v okrajích budou hnojeny jak hydroponie ve skleníku, uvnitř po splavování budou vznikat kamenná pole a naopak několik metrů hluboké laguny....
8/ Neočekával jsem tisíce hubařů prolézajících ploty, vyhlížejících vánoční stromky, produkující hromady odpadu, čtyřkolky a motorkáře podporované státem a trénující kdekoli v lese.
9/ Neočekával jsem absolutní nezájem veřejnosti o složku přírody, od které požadují stále více a více na můj úkor, bez jakékoli podpory.
10/ Neočekával jsem celkovou dehonestaci lesnictví a nemožnost se v tomto "právním státě" JAKKOLI BRÁNIT.

Těch chyb by bylo, ale doufám, že vám stačí a sám vidím, jak jsem byl hloupý a nevědomí.
-10 # Vladimír Pelíšek 2019-08-02 12:04
Budu se držet pouze čistých faktů, a budu odpovídat i na některé Vaše jiné příspěvky:
1) Možnosti adaptace smrku na probíhající klimatické změny jsou téměř nulové. Smrk nemá schopnost tvorby kůlového kořenu, která by ho v několikaměsíčním trvalém suchu dovedla ke spodní vodě, ani nemá možnost obnovit jehličí, pokud mu suchem opadá.
2) Změny vlastnictví, nezvládnutá těžba kůrovcových souší - jistě, hraje to roli, ale podružnou. Prvotní příčinou dnešního stavu jsou masy smrkových monokultur pěstovaných v ekologicky zcela nevyhovujících podmínkách, kdy stačí několikaletá negativní disturbance (sucho a teplo) a dojde k jejich odumírání na desítkách tisíc hektarů po republice.
3) Těžíte to, co jste si vypěstovali. Sklízíte plody své práce! Kdybyste sázeli buk či dub, netěžili byste dnes nic navíc. Platíte za své, odborné lesnické chyby. Respektive platíme za ně všichni, protože ty dotace, o které žádáte, půjdou z kapes VŠECH daňových poplatníků.
4) Kůrovcová kalamita je v celé Evropě, kde byl nevhodně zaveden smrk, což asi nejlépe dokazuje, že s ní ty či ony vlastnické vztahy nebo včasné provádění / neprovádění v České republice má pramálo společného
5) Ta spárkatá je opravdu úsměvná! masivní nárůst její početnosti má kořen právě v těch "vašich" 70.létech minuého století, kdy vlivem zcelování lánů rapidně poklesly stavy drobné zvěře, zato ale silně narostly stavy "lidových myslivců". V lese co nejvíc srn a smrků, to bylo vaše heslo. Heslo vás, kteří jste tehdy tvořili dnešní stav.
7) Na to, kolik odumírá smrku, nemají splachy odpadních vod, hnojiv ani zemědělské půdy žádný vliv. Je to směšné, pletete dalamánek s Dalmácií.
8) Houbaři, čtyřkoláři, motorkáři - ti prosím vás ovlivňují prosperitu zemědělských polí (pardon, "lesů") smrku ztepilého jak??
9) Veřejnost ten zájem má a rostoucí. Pouze vám se ten zájem nelíbí, protože v rámci něho byly odhaleny vaše fatální profesní chyby, což vám samozřejmě vadí.
10) Dehonestace smrkového lesnictví je naprosto pochopitelná a logická. Každý vědní, průmyslový, společenský obor, který selže, je vystaven posměchu či dokonce odsouzení, trestu. Bráníte se, ale neúčinně, protože vina skutečně na vašich rukou JE.
+10 # Starý 2019-08-02 12:44
Převedu do své mluvy:
1/ Už jsem viděl i SM, který dokázal-ovšem bez kůrovcovitých shodit jehlice a obnovit růst...
2/ Neodpověděl jste na zánik hromady cest k lesům, jejich nepřístupnost, stačí porovnat historické mapy.
3/ Odumírají břízy, duby, buky,ale jelikož někde je jich méně, tak to není tak vidět. Kalamitami trpí úplně stejně.
4/ Lesnické chyby...uf proč jste na ně neupozorňoval před 40 lety a více? Dotaci jsem ještě neviděl..ani kačku a stejně nedohoní léta škod a emisí a pod.
5/ V 70, 80, i 90 letech jsem v našich honitbách neviděl siku, daňka, jelena, muflona a další, dnes je to běžné i desítkách kusů. Myslivost už řadu let raději neprovozuji. Ale je v tom i "myslivecké" chování naší veřejnosti, zejména dnešních lovců.
6/ Nepletu dalamánky, nevlastním lány lesů, ale jako malý vlastník kousky lesů pod poli a tam je to novodobá katastrofa, jak uvádím.
7/ Houbaři a další ovlivňují silně, pokud v dnešních jak "říkáte polích smrků"uděláte změnu na JD a další i listnaté - vlastní zkušenost. Bourají ploty, kradou vánočáky a pod., než to zjistíte, máte po a co pak zbyde? No přece smrk, ten nechají dorůst a zvěř se pase na listnáčích. Motorkáři s oblibou poráží ploty a jezdí v sazenicích-mohu poskytnout dokumentaci.
8/ Veřejnost by ráda, ale i kdyby vlastník nesl odpovědnost i za její blbost a neschopnost ohodnotit nebezpečí z padajících větví a pod., hold už nejde o počítačovou hru, či aplikaci a po úrazu neexistuje "entr" a jsem v pohodě a zdravej....
9/ Vina lesa a stromů, mi připadá i ve vašem podání, že je již v samotné existenci, tak jak u hloupejch motoristů, co nezvládnou řízení a pod.

Ano, pak nesu jako vlastník lesa, lesů,stromů a sám za sebe odpovědnost, za to že tu jsme!, což ale chápu jako samu existenční věc a záležitost. Za sebe jsem rád, že jsem a každému dle jeho uvážení.
-11 # Vladimír Pelíšek 2019-08-02 13:54
1) Teoreticky to možné je, ale jde o naprostou marginalitu. Pokud má tuto schopnost např. 0,5% smrků a 75% listnáčů, nemá smysl se bavit stylem "vždyť i smrk to dokáže"
2) Cesty k lesům jsou rovněž věc druhořadého významu. Během téměř každé z vašich oblíbených holosečných těžeb vzniká x "cest" nových a na ty stávající těžká technika nebere zřetel.
3) LŽETE. a) většina těchto listnáčů pouze shodí listí, ale po následujících deštích zase vyraší, 2) sucho a teplo může u nás zahubit 90% smrků, ale třeba jen 5% dubů. Na to skutečnost, kolik čeho u nás roste, nemá žádný vliv.
4) Před 40 lety jsem byl na prvním stupni základní školy. PROČ JSTE VY PŘED TĚMI 40 LETY NEHOSPODAŘIL JINAK? Vy jste určitě tehdy už tuto možnost měl.
5) Dnešní lovci nejsou o nic horší než ti husákovští. Na Slovensku (třeba Malé Karpaty) existují honitby, které si počty spárkaté nezadají s těmi nejkatastrofálnějším i českými, přesto jsou tam škody zvěří podstatně nižší. Proč? Protože jsou PODSTATNĚ úživnější. tamější slovenští lesníci se totiž nestihli poučit z pokrokových zkušeností svých českých kolegů, takže až na ojedinělé výjimky tam mají všude buk, dub, jasan, žádný smrkový mor.
6) Splach čehokoliv z polí má na kůrovcovou kalamitu nulový vliv. Já taky vlastním lesy.
7) Kdybyste tu jedli předtím vy, "odborní lesníci", téměř v celé ČR nevyhubili v zájmu smrkopolí, zbylo by jí dost na přírodu i na zloděje vánočních stromků. Já mám jedle mraky a už ji skoro nechráním. Každý rok mi zmizí nejmíň pět stromků na vánoce. Ovšem pro mě - žádná tragédie. Jenže kde nic není, ani čert nebere.
8) Nevím, co v tomto bodě melete. LH nevytváří ani 1% HDP. Jako takovýto zcela okrajový obor je naprosto směšné, pokud poukazuje na nějaký ekonomický přínos HDP, a je zcela jasné, že ty "vedlejší funkce" budou podstatně důležitější. Padající větve téměř nikdo nikde nikdy neřeší. Počítačové hry nehraju a neznám.
9) Standardní lesnictví selhalo a je určeno k zániku, či spíše transformaci. Můžete prskat, jak chcete, ale líp pro vás už bylo. Dnešní společenská poptávka je zcela jiná než byla ta v době, kdy jste budovali svá smrková velkopole. Ta doba už se nikdy nevrátí.

Jako vlastník nesete zodpovědnost i za škody, které nekvalifikovaným hospodařením způsobíte. Pokud preferujete nevhodný smrk, zodpovídáte mj. i za ekologickou škodu, kterou tím způsobíte. Blíží se doba, kdy to přesně takto bude hodnoceno.
+4 # Starý 2019-08-02 14:21
No vidím, že každý máme jiné poznatky a názory.
V dnešní době vám těžko odpovědět, aby to nebylo obráceně pochopeno.

A kam spěje doba ???? Řekl bych do pekel, ale v tom se také neshodneme....

Tak se uvidí?
A Slovensko, tam se doporučuji po vaší zkušenosti, jistě nepůjdu učit, něco času jsem tam strávil a obrázek mám .
K poslední větě- má škoda nepůsobí škodu jiným, pokud všichni řádně a v souladu s péčí dobrého hospodáře vykonáváme PREVENCI, ať vůči kůrovcům, patogenům, a pod., vše nás čeká a jde to tak dokola.
Pokud jenom kácíme, tak to není v pořádku a v tom je ta ekoškoda, jak uvádíte!!
+9 # Starý 2019-08-05 07:19
Vážený pane Pelíšku, buďte rád, že jste díky věku, čímž se vás nechci dotknout a ani snižovat vaše sebevědomí, nepoznal, jak to chodilo před r. 1989 v lesnictví.
Něco měnit, nebylo jednoduché a političtí pracovníci, pokud jste nedělal co se chtělo, fungovali na 1 a věřte, mezi nimi jsem nebyl a podle toho to bylo znát i po r. 89 a věřte, ta sametovost nebyla zase tak sametová.
Je to ale téma, na které se tu nechci rozepisovat. A tak vám ponechám vaše "sametové" mínění.

Ostatně, každý dobrý skutek bude po zásluze "ohodnocen" a platí to i v lesnictví.

Lesáci činí co jde, ale podporu získávají zemědělci!!!
Kdo nám zničil krajinu?

Ohodnoťte sám.

Jsem rád, že máte a sázíte JD, já ji vnáším takto již cca 30 let se skoro nulovým výsledkem.
Tak se vás zeptám -kolik lidí vám projde ročně lesem s JD?
U mne je to spočítáno - cca 8065, dle fotopastí a mých sčítání+myslivci o honech a na čekanou. Počítám lesem, ne po cestě, tu v něm nemám a pokud bych to vztáhl na vzdálenou lesní cestu, tak by to bylo cca 5x tolik a je to cca 1 km od nebližší komunikace.
Druhý les, tam nevydrží ani SM, MD, BO, mi projde a projede (vede tam cesta) ročně cca 70 000 aut + lidí, nepočítám počet pasažérů v autech, ale auto 1 Ks a chodec /hubař a pod./ 1Ks. Stačí? JD jsem si nedovolil vysadit... Některé druhy stromů zde mizí i s balem a při sekání a mazání tu máte v trávě nečekaně až 1/2 m díry ..
V počtech se držím při zemi, tak doufám, že jsme na tom podobně?
Abychom srovnávali srovnatelné?
Z vašich příspěvků mi připadá, že srovnáváte housky s mákem....
+13 # Máchal 2019-08-05 09:23
Pane Starý, musím ocenit, že jste konečně udeřil hřebíček na hlavičku, ohledně tehdejšího fungování systému. Promiňte, ale ty argumenty předtím bylo uhýbání do podružných věcí, i když chápu, že Vás trápí. Obávám se, že tehdejší režim skutečně do značné míry vysvětluje tu masovost, s jakou smrkové hospodářství probíhalo v rámci centrálního řízení. Ony ty výjimky byly, ale dost těžko si to ti lidé obhajovali, a spíš mám pocit, že to bylo na hranici disentu a poškozování a sabotování státního plánu a socialistické internacionály vůbec. Prostě se sloužilo v lese tak, jak bylo předepsáno, považováno za to jediné správné, a důsledně shora vymáháno.
Ještě smutnější mi ale přijde, že se to nezměnilo ani po pádu komunismu. Celkově má obor obrovskou setrvačnost a ten pohled na les zůstal do značné míry zakonzervovaný. Ano, musí se sázet "MZD," ale většinou je to tak 20-25 %, často ještě z nějakého důvodu v rámci tvorby LHP sesazených níže. A málokdo ten poměr obrátil, z ekonomických důvodů, a prostě proto, že v žádný takový průser, jaký sem přišel teď, nevěřil. Doprovodné jevy typu acidifikace a podzolizace lesa, snížená úživnost spojená s vysokými stavy zvěře nebo labilita porostů, kvůli které musí být provoz neustále v pohotovosti, se bralo jako nutné zlo, spojené s tím, jak to prostě a jednoduše děláme a bylo pro nás všechny až do minulého roku nejvýhodnější. Včetně státních plánovacích koncepčních dokumentů typu OPRL. Národní lesnický program, kolem kterého bylo dost velké haló, a který tohle řešil, nahlíží provoz i drtivá většina státního aparátu včetně ministerstva a všech stupňů pod ním jako nějaké snění. Tam bych hledal větší vinu, že se tohle nezměnilo ani po té revoluci.
A nemusíme chodit daleko, podívejte se, kolik lidí i tady to tu zpochybňuje ještě teď, nevěří ve změnu pěstebních podmínek a stavu lesa, nevěří v to, že je zapotřebí to začít dělat trochu jinak, a hledá chybu jen a pouze v provozní nedostatečnosti a pochybeních při řádném hospodaření (ve stylu těch 70. let).
To je jádro problému - neodkazujme s vinou do období normalizace, když se celkové paradigma pohledu na les např. na MZe nezměnilo ještě dneska!
-11 # Vladimír Pelíšek 2019-08-05 10:53
Napsal jste to přesně, ti lidé skoro nic nechápou. Kdyby vysadili ten smrk u Splitu a on jim tam teď odcházel, budou chodit a nadávat chorvatským lesníkům, že zanedbali něco v péči o něj, místo aby už konečně pochopili, že i smrk, stejně jako každá dřevina, má své přirozené nároky a ty nelze ohýbat a znásilňovat donekonečna!
K oplocenkám. Ano, je to směšné. Udělá se oplocenka, hurá hurá, třikrát hurá naplnili jsme plán MZD, jsme borci! Polovina sazeniček ale uschne nebo se ani neujme, zbytek přeroste smrkem a modřínem, který se tam uchytil taky, takže ve finále tam máte 20% bk, 60 % sm a 20% md, ale jak se to vykáže? Jako bk oplocenka přece!
Byla 90.léta a první kůrovcová kalamita, pak se pár roků sázelo víc MZD, pak se všechno vrátilo zase zpátky. Sází se smrk, protože je to nejjednodušší a nejlevnější, a až bude reznout, tak já už budu dávno bradou vzhůru nebo v důchodu, tak proč bych ten problém řešil? Svádí se to na husákovské lesníky, protože je to pohodlné. Slabí a hloupí lidé vždycky svádí všechno na jiné, nejlépe na své předchůdce. Nebýt nynější kůrovcové kalamity, neudělalo by se skoro nic. A pokud ta kalamita rychle odezní a veřejnost, zákonodárci apod. nestihnou včas zareagovat, vrátí se to k původnímu stavu zase. Žádný Husák, pouze lenost, hloupost a primitivní hrabivost.
+7 # Starý 2019-08-05 13:39
Hrabivost???
Tak jedno porovnání, já mám pár ha lesa, na žádnou dotaci na mechanizaci nesáhnu, chybí mi do 50 ha dle pravidel..., ale soused má stejných pár ha pole, ale už má nový traktor, který stojí až na pár dnů v roce v kůlně, stále jako nový-nepracuje, a je v pohodě.
Nezávidím, jen pozoruji okolí. Stále v lese sekám dokola, opravuji a skoro denně tam něco řeším v opatřeních proti škodám zvěří, možné využití traktoru by bylo cca 150 - 180 dnů v roce.
V čem je ten nepoměr?
Stačí mi vědecká odpověď, či potřebujete doplnění?
-8 # Vladimír Pelíšek 2019-08-05 15:07
Když máte jen pár ha lesa, proč si část porostů, kde máte mladé kultury, jednoduše neoplotíte? Já mám oplocenky i 0,75 ha velké, kontroluji je několikrát ročně a stačí to. Dotace nepobírám také, na nic. Neumíte udržet pár ha lesa bez dotací?
+9 # Starý 2019-08-05 15:25
Ale umím, ovšem jsou od sebe vždy "pár" km a jak říkám škody zvěří jsou okamžité a devastující, většinou daleko horší než škody lidmi, těch pár desítek vánočáků oželím, i když i letos v jednom místě jich byla plná bílá dodávka, což je vše co fotopast vyfotí, když se neztratí... kontroluji cca co 14 dní a prostě to nestačí a to je to neštěstí.
I mi tady jeden až dva umělci řezali vršky MD a roubovali na ně převislé a kroucené, pak to vykopávají... chcete pro vědecké účely další poznatky z obecného užívání lesa? Samozřejmě nepočítám lezení na BO a DG a uřezávání vršků-běžná praxe. Plot nepomáhá - každý rok i když jsem kvůli "zlodějům" nechával oplocení i 15-20 let a JD byly 6 m, tak se jim hodili. Dnes už díry nezalesňuji ani BK, jednotlivá ochrana co vydrží po oplocení 20 let dalších cca 15 let se mi zdá jako zhýralost a pro budoucí generace? Na co? Děti když vidí, co se v lese děje chtějí jen abych to prodal a dělat tam-ani náhodou!
Skvělá zasraná perspektiva ...
Ještě k plotům, velká voda z vedlejších polí mi jich i z toho menšího množství vzala a hlínou zavalila do země jen pouhých 500 m, ne každý tvar lesa v malých plochách je ideál jako u LČR NA VELKÝCH PLOCHÁCH. Dále kvůli sousedům nemůžete plotit vše a zejména v dnešní době odplocujeme, aby se dostali k soušovému dřevu. Nebo máte štěstí a nemáte sousedy?
To ale statisticky při pohledu do běžných pozemků malých vlastníků zjistíte?
Snažím se o plné vědecké hodnocení, pokud něco neříkám dobře tak doplním.
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-08-05 10:40
Ale poznal, pane Starý, poznal. Už za minulého režimu jsem lesy "vědecky" zkoumal - tehdy jediným možným způsobem, v rámci kampaně Středoškolská odborná činnost, zkráceně SOČ. Nejsem bohužel tak ladý, jak si myslíte.
Jste příliš frustrovaný, což může být dáno věkem, ale také nepochopením podstaty světa spojeným s nedostatečnými hlubšími poznatky o něm.
Pokud sázíte už 30 let jedli a Vaše výsledky jsou skoro nulové, znamená to jediné: něco děláte špatně.
Informace, které uvádíte, jsou často nepřesné a nevystihující. Jak velký je Váš les, jímž ročně projde 8065 lidí? Pokud je to 10 ha a houbaři Vám olámou každou větvičku, je to špatné,. pokud je to ale 100 ha a těch 8065 lidí znamená, že prostředkem Vašeho lesa vede asfaltka, po které jezdí rodiny s kočárky, cyklisté a sem tam přejde nějaký turista, neznamená to nic.
Už jsem Vám VYSVĚTLIL, jak musíte postupovat, když chcete zajistit, aby Vám Vámi vnášené MZD v lese vydržely. Řeknu Vám to ještě jednou, velmi stručně, je to výsledek mých více než 30letých zkušeností z oblasti, kde před těmi 30lety neodrostla bez nátěru jediná jedlička:
1) Musíte TRVALE vnášet NADPRAHOVÉ množství stromků. Pokud do 100ha smrkového pole vnesete ročně 100 jedliček, sežere Vám to spárkatá každý rok i se Stopkusem, protože a) má hlad, b) vždy vyhledává (třeba i jen ke stržení lýka) to, co je v daném místě exotické
2) Musíte ponechávat ochranné měkké dřeviny a smrk. Tyto pak postupně vysekáváte, jak Vám jedličky a boučky odrůstají
3) Musíte obnovovat maloplošně, zejména jedli. Pokud si někdo myslí, že bude jedli kultivovat v hektarových vyprahlých oplocenkách, tak i kdyby uspěl, bude mít taková jedle už v 50 letech znaky přestárlého porostu
4) Musíte ponechávat veškerou odumřelou dřevní hmotu, kde to jen trochu jde
5) Musíte zamezit jakýmkoliv krmelcům apod., kolem kterých se Vám bude stahovat spárkatá, která se pak přijde dokrmit na Vaše kultury
6) Mně taky kradli z lesa vysázenou jedli. Když ji natřete na modro, snadno ji pak u viníka na zahrádce poznáte.

Věk nevěk, myslím, že Váš pesimismus je dán spíše vaším primárně negativistickým nastavením vůči světu, než reálnými špatnými zkušenostmi.

A ten minulý režim? Mám uvést jména lesníků, kteří dokázali v Beskydech udržet místy i 10% jedle, v Krkonoších ochránit zakrslou vrcholovou bučinu, v Bílých Karpatech zajistit podíl smrku pod 20% atd. atd.?

Měl byste je znát - ale Vy je neznáte.

A malá perlička na závěr. Víte, jak poznáte dnešní karpatskou moravsko-slovenskou hranici? Jednoduše. Na slovenské straně jsou rozsáhlé bukové a bukojedlové porosty, často i velice mladé, zatímco na straně moravské převažují smrková pole, v nichž tu a tam živoří jedlová nebo buková oplocenka. Často jde přitom o jedinou horu, takže klimatické rozdíly v tom hrají nulovou roli. Jaký je tedy důvod?
Odlišný způsob hospodaření. Rakouští lesníci, oni nařvaní tupí fořti, se smáli lesníkům uherským, že oni nepěstují lesy, ale řídké lesiny, do nichž ještě navíc tajně místní chudina vyhání pást ovec a kozy.
Dnes jsou tyto "lesiny" nádhernými přírodě blízkými lesy, které se obnovují (vč. jedle!) samy od sebe, zatímco ta mistrovská díla rakouských tupounů reznou a podrůstají tak nanejvýš bezem nebo jeřábem.
Slova jsou jen slova a papír nebo počítač snesou všechno. Realita ale často bývá úplně jiná, pane Starý. Možná byste se na ni mohl jet taky místo věčného nadávání podívat.
+6 # Starý 2019-08-05 13:09
Neurazíte mne a vás rovněž hodnotit nebudu, přesto, aby jste byl v přesném obraze přes 8 tisíc lidí na 0,80 ha lesa s oplecenkou, ale většinou rozbitou a sešlapanou a pod o ploše 0,25 ha, před 25 lety 100% JD dnes s obtíží SM, dokáží ať v plotě, tak mimo řezat i 6 m stromy, pak mi tu nechají odenek 3-4 m.
Stačí pro Vaši vědeckou práci?
Další les je ano u lesní komunikace a parkovacího místa. To co najdu celoročně v tomto lese nebudu ani popisovat a co vše jde poškodit a jak nebudu také rozepisovat, ale plocha mého lesa je tu 1,5 ha.
Jsem dnes již řadu let jen malý soukromník a největší celek mám cca 3 ha. Ty škody a postupy dnešní PČR, jsou flustrující, to ano..!!!
Všechny A JEŠTĚ DALŠÍ A DALŠÍ POSTUPY MÁM ZA SEBOU!! K modrým stromkům-modře u nás nás natírá více vlastníků a nepomohlo ani nastříkání mezníků na fluoreskující zelenou barvu, jen nevím komu se mohli hodit? To v lese, ale jinak já sám i sousedé si natíráme i stromky na zahradách, kam hladová zvěř v zimě pronikne. Krmelce jsou většinou prázné. Chybí definice "nouze zvěře".
Ale vy je najdete a rozlišíte? Nebo Ne?
Asi si vás pozvu na radu, ale pak budu požadovat i uvedení do praxe. A pak tedy i vědecké zhodnocení s patřičně zaručenou odezvou
Nulové výsledky v JD jsou proto, že pokud nezmizí na vánoce, tak je permanentně přes poškozené ploty otlučená a sežraná zvěří na bonsaje.
Fotopast zachytí i cca 8 ks srnčí a pravidelně 5 ks daňčí v plotě, který je snad 100 x opravovaný a lepený. To vše na 0,80 ha lesa. Zvěř počítána po týdnu shozeného plotu letos v zimě zloději stromků.
Potřebujete další údaje, rád poskytnu.
Toto je realita!!!
-11 # Vladimír Pelíšek 2019-08-05 15:18
Moje zkušenosti jsou naprosto odlišné. I u mě jsou mraky zvěře, i já jsem začínal s jedlovými pahýlky rok co rok. Potom první Morsuvin, pak Aversol, dnes Stopkus. První oplocenka s PE pletivem neměla ani 100 m2, dnes mám oplocenky i přes půl ha.
Jak jsem Vám už řekl, pokud do lesa vnesete několik ks JAKÉHOKOLIV stromku, který tam předtím nebyl, stane se atraktorem pro zvěř. V zimě na kousání, v létě na strhávání lýka. Přišel jsem takto o stovky jedlí, než jsem pochopil, že TOTO JE VÁLKA, kde zvítězí ten vytrvalejší, inteligentnější, a zároveň ten, kdo při vyrovnaných silách nepřítele přečíslí.
Z oplocenky, kde mám nějakých 350 jedlí (dnes už i šestimetrových) mi jich na Vánoce ukradli nejmíň 50 během několika let - jednou si přijeli i s avií. Několikrát tu oplocenku rozvrátil padající strom, několikrát mnou nepozorovaně uhnil kůl. Učil jsem se! - začal jsem používat kvalitnější kůly, do metru výšky jsem nejprve natíral i jedlové terminály, oplocenka neoplocenka.
Pak jsem zjistil, že řada sousedů má na svých lesních pozemcích jedlové nálety, které zvěř dlouhodobě udržuje coby 10 cm bonsaje. Začal jsem jim je natírat - neprotestoval ani jeden. Během 5-10 let se v "mé" oblasti (čtverci o straně 5 km) takto objevilo několik TISÍC půlmetrových jedliček - a nastal zlom.
Zvěř je dál okusovala - ale ty jedle rostly. Bylo jich zkrátka už tolik a byly tak vysoké, že zvěř žrala jen boční větve, a pokud zkousla terminál, tak co to mohlo být za škodu, když na m2 rostly takové jedličky tři?
Přesně takto to funguje, pane Starý. Dělám to tak už přes 30 let, takže jestli dovolíte - vím, o čem mluvím. Najednou jsou všude jedlí mraky - přestože zvěře neubylo a zlodějů stromků taky ne. Chce to jen trochu máknout - přestat se vymlouvat a brblat, ale raději přiložit ruku k dílu a být TRPĚLIVÝ.
+6 # Starý 2019-08-05 15:38
Máte štěstí, já předělávám samé smrkové porosty a JD žádné, nálety také chybí, takže mám 100 vnos. Sousedi JD nesází a neplotí. Když tam není bezové hospodářství, tak tam mají SM zakmenění 6-7 + bezy.
O zvěř se u vás asi lépe starají, tady občas projde i stádo cca40 muflonů a je jedno, jestli je db, bk a nebo jd, vše je ohryzané. Jak říkám myslivci nekrmí, zvěř v zákoně netrpí a co je doba "nouze" nic hmatatelného, tak proč? Většinu věcí jsem tu už rozepisoval a zdá se že se opakuji.
Buďte rád za vaši oblast.
Na kůly a roky mám jistý návod který funguje, s běžným padáním nemám problém, opravuji cca 7 x do roka- tím myslím několikadenní opravy.
Černou umím z lesa vypudit, ale o to více mi tu kladou mláďata srny a další, ani jim nevadím já a křovinořez a to si je i hladím, ani to jim nevadí.
Když sedím v lese večer a slyším od sousedů kosáky, pak řev mláďat a pak jen chro, tak je vše jasné.
-13 # Vladimír Pelíšek 2019-08-06 12:25
A co čekáte? Lidová myslivost nezanikla, jen se přetransformovala. Na co si ti chudáčci mají bouchnout, když je jich tolik a potřebují trofeje?
No tak si z lesa dělají krmník. Ale to jsou notoricky známé věci, a dokud budou mít své zastánce a zástupce napříč politickým spektrem, tak se nezmění nic.
Jde samozřejmě o jeden z NEJUBOŽEJŠÍCH koníčků, jaké můžou být. Abych potřeboval ke své spokojenosti zastřelit jiného živého tvora, kterého nepotřebuju k jídlu ani jinak k obživě, to už musí být opravdu velký chudák!
Oplocenky to ale řeší, pane Starý. Pokud Vám do nich přesto lezou, musíte je opravovat častěji nebo lépe. Do kvalitní oplocenky se srna nedostane a na zajištění i jedle postačí 12-15 let. Takže konec výmluv a do toho!
+6 # Starý 2019-08-07 07:18
Děkuji za radu, pokud vystihuje vaše slovo "častěji"
interval hodin po hubařích v jejich sezóně, což i v tuto chvíli je na forhontě.
Tak vás ihned jako "správného a diplomovaného" rádce beru na bezplatnou brigádu. Počítejte celodenní cca 16 hod aktivitu u jednoho plotu, jelikož při pohybu zvěře, která před hubaři běhá z jedné strany na druhou je třeba dozírat neustále. jistě si užijete i s motorkáři, kteří občas /cca 6x do týdne/ jedou v pěkné grupě a nikdo se jim nepostaví.
Omlouvám se, postaví, ale už z lesa neodejde bez poskvrny a ještě se to vrátí jinak. Jak asi? No do nějaké doby máte v lese zbourané "ty nekvalitní ploty, koleje mezi stromky a pod." No když zasáhnete razantněji, zjistí se že někteří jsou i ze sboru ochránců zákona, tak máte úplně zavařeno a i ve své domovině nemáte na růžích ustláno a např. auto máte obtaženo ze všech stran-škoda za mou blbost několik desítek tisíc za pár minut.

A CO DALŠÍ PLOTY? NABERTE K SOBĚ DALŠÍ OSOBY STEJNÉHO VYZNÁNÍ, KTERÉ NEPOTŘEBUJÍ PRACOVAT, VAŘIT, JET SI VYŘÍDIT NĚJAKÉ SVÉ ZÁLEŽITOSTI, MÍT DOVOLENOU, STARAT SE O DĚTI A TAK DÁL, POUZE MAJÍ POTŘEBU SEDĚT V LESE A HLÍDAT "OBECNÉ UŽÍVÁNÍ".

Vším si procházím a za kvalifikovanou vědeckou radu děkuji.

Tam kde je to opravdu nepřístupné, zajišťuji JD do 8 let, ale jsou to malé a v rámci lesa, i když kolem pár hodně drahých m2 nepodstatné úspěchy.

To si myslíte , že mluvíte s někým kdo neumí v lese hospodařit? Asi ano, tak to můžeme rozvíjet dál a dál.
Třeba i pochopíte, že naše společnost se vrtla trochu jinam, což platí zejména ve větších měřítkách, pak bych tu nerad otravoval "malými" leč velice konkrétními případy, jak to chodí a při současném pohlížení na věc chodit nejspíše i bude.

Dovolím si jedno porovnání: podobní novodobí vědci nám ukázali, kam jde Šumava-CO? A věřte opět nebýt SM ze zmlazení, tak jsou v pr..eli s jakýmkoli novým zalesněním, však to tam vidím u jejich, jimi zalesněných kultur a to nechci hodnotit proti kůrovcová opatření. Nebo mi chcete tvrdit, že kůrovcové dřevo z Šumavy v letech 2007-2012 se všechno beze zbytku pořezalo zapracovalo na Šumavě?
A že vědecky, ostatně stejně jako dnes se neasanuje odvozem do celé republiky?
No a pak si lámeme "vědecky" hlavu, kdeže se ten parchant kůrovec vzal po celé ČR???
NENÍ TO NÁHODOU TEN NEZNÁMÝ ZÁKLAD O KTERÉM STÁLE VĚDECKY POLEMIZUJETE A VŠE HÁZÍTE NA SUCHO??
Ono od počítače se to dobře hodnotí a sleduje, ale reál vám-vědcům uniká.
A to že si v relativně příznivých místech obhajujete některá tvrzení, to bych zvládl i bez diplomu. Vše se musí posuzovat v čase a místě, což vás míjí...
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-08-07 11:20
Nerad to dělám, ale musím konstatovat, že jste velmi negativní člověk, doslova energetický upír, který si pouze libuje v naříkání, jak je vše špatné, lační přitom po souputnících, kteří mu to odkývají, napije se tím jejich energie a spokojeně si jde stěžovat o dům dál. Říká se, že stáří vede ke zvýraznění povahových rysů, ať už dobrých, nebo špatných, je tedy vidět, jaké jsou ty povahové rysy vaše.
Píšete hlouposti a řadu nesmyslů. Potřebujete ke štěstí být utvrzován v tom, jak je vše špatné, takže když vám někdo ukáže, že jdou věci řešit i jinak, stává se cílem vaší nenávisti.
JÁ TY VĚCI ŘEŠÍM JINAK A MNĚ FUNGUJÍ. Detaily jsem už uvedl. Je mi líto, že je nechápete.
JÁ JSEM POSTAVIL NĚKOLIK KM OPLOCENEK POUZE VLASTNÍMI SILAMI A VŠECHNY SVŮJ ÚČEL SPLNILY. Oplocenka plní svůj účel při jakémkoliv stavu zvěře, je-li kvalitně provedena.
A ta Šumava? Patříte k té skupině hlupců, kteří neustále trapně opakují, jak nezasahování na Šumavě před x lety způsobilo kůrovcovou kalamitu nejen tam, ale i 400 km daleko v Beskydech, a dokonce i 1200 km daleko v Litvě, 1000 km daleko v JV Francii, 500 km daleko v Německu, 800 km daleko na Rujaně.
Takovýto názor není k diskusi - ten se skutečně dá jenom klasifikovat jako HLOUPÝ.
Možná kdybyste z té upšoukané České kotliny vystrčil někdy paty a pochopil, že les není jenom smrk a lesy nerostou pouze v ČR, věděl byste víc. Toto vás ale bohužel nepotkalo.
Jste sice starý, ale hloupý. Každý pěstitel rajčat ví, že tam, kde je stěží 20 st. a často prší, nemůže pěstovat rajčata bez ochrany. Každý zaměstnanec arboreta ví, že smrk na bazické hornině roste úplně jinak než na kyselé. Každý cvičený orangutan ví, že každý organismus na Zemi má své vyhraněné ekologické nároky, některý volnější, jiný náročnější, ale každý SPECIFICKÉ.
Jenom tupý český lesník toto nechápe, a i kdyby mu usychaly smrková pole vydávaná za les někde uprostřed Sahary, viděl by hlavní důvod v zanedbané péči o ně.
Je mi vás opravdu líto - a stejně tak i těch pár ubožáků, co vás tady snaživě plusují a mě mínusují, ale na víc se nezmůžou - napsat vlastní příspěvek shrnující ARGUMENTY pro nebo proti je totiž už nad síly těchto bezvýznamných ratlíčků.
+6 # Starý 2019-08-07 13:31
Raději jsem a dále budu Českým lesníkem!!
Za tento cech se nestydím a vaše názory z dob vlády Šeherezády a Aladina mne nezlomí a nepřesvědčí.
Vážím si našich "poctivých lesníků" a věřím, že i přes lidi, kteří jim hází klacky pod nohy, jich máme stále dost!!!
Vážím si každého a zejména malého vlastníka lesa, už jen za to, že lesy máme i v této podobě.!
Jen mi prosím logicky vysvětlete, proč třebas v minulém století, když měl stát pouze cca 17% lesů, nešlo vše tak do háje, jako za poslední dekádu, kdy má více jak 50% lesů a hejno odborníků a vědců k ruce, včetně mechanizace o které se v minulosti ani nikomu nezdálo?

K negativitě... jednoduché, i ta nějak vzniká a bohužel sledováním státu, který ještě před válkou byl dle mého jeden z nejsilnějších a dnes co? Jak nebudou vyrábět auta, tak jsme v koncích... to bolí.
A co potom ... jedovatá pole a zničené lesy.
Tušíte, alespoň trochu jako vědec, co to znamená?
Mé trable, to je jen třešnička na dortu..

Těší mne tu celá řada přípěvků, třeba i když se asi podiví, příspěvky p. Rensy, Máchala, ale i dalších, i když někdy nesouhlasím, je to pro mne poučné, patříte mezi ně i vy, i když se tu pereme a že máte některé výrazy, že mne skoro nutí být i více negativní, nežli je v mých příspěvcích, snesu to....
Tak se opět vytaste s něčím extra.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Zobrazení: 8654

Větší prostor pro samostatné rozhodování vlastníků lesů, lepší podmínky pro přizpůsobení lesů na klimatickou změnu, novou...

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4839

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4354

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2912

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Zobrazení: 2789

Na vážné problémy a výzvy související se současným hospodářským vývojem v Německu poukazují výsledky průzkumu Německého...

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Zobrazení: 2517

Škody za několik stovek milionů korun způsobily záplavy a vydatné deště v lesích patřících Arcibiskupským lesům...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě