Politika krajiny
Politika krajiny má pomoci chránit a rozvíjet českou krajinu tak, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám a lépe plnila ekologické i hospodářské funkce. Podle lednového vyjádření ministerstva životního prostředí propojuje stávající strategie a zaměřuje se na ochranu půdy, vody a biodiverzity.
Strategie se zaměřuje na problémy, jako jsou úbytek přírodní rozmanitosti, eroze půdy a nedostatečná schopnost krajiny zadržovat vodu. Krajinu po nástupu komunismu postihly kolektivizace, rozorání mezí, zániky polních cest či rušení stromořadí, řekl dnes Hladík. „Dluh postupně splácíme. Zatímco obce docela dobře zvládly plánování svých intravilánů, pohled na extravilán a na krajinné plánování tu chyběl,“ uvedl Hladík.
Politika krajiny podle něj přináší ucelený přístup k rozvoj a plánování krajiny. „Usiluje o posílení rozhodujících práv obcí, občanů, zaměřuje se na lepší ochranu půdy, vody, adaptaci na klimatickou změnu,“ uvedl ministr životního prostředí.
Dlouhodobou strategii biodiverzity doprovází akční plán pro příštích pět let. „Přináší deset dlouhodobých cílů zařazených do tří oblastí. První se zaměřuje na ochranu a obnovu ekosystému, druhá na udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, třetí na posílení povědomí společnosti o významu přírody,“ řekl Hladík.
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2026–2050
Cílem dokumentu nazvaného Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR je, aby do roku 2050 neklesala biodiverzita na žádné úrovni. „A aby byly vytvořeny podmínky pro její dlouhodobé posilování. Strategie klade důraz na propojení ochrany přírody s dalšími sektory, zejména se zemědělstvím, lesnictvím, vodním hospodářstvím a územním plánováním, a na posílení meziresortní spolupráce,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Úbytek biodiverzity představuje podle ministerstva zásadní hrozbu nejen pro přírodní systémy, ale i pro ekonomiku a kvalitu života obyvatel. Akční plán počítá mimo jiné se zajištěním ochrany alespoň 23 procent území ČR prostřednictvím chráněných území, ale i se zavedením přísné formy ochrany na minimálně šesti procentech území státu. Má také vzniknout legislativní definice významných krajinných prvků.
Podle usnesení vlády musí příští vláda doplnit konkrétní úkoly formou implementačního plánu do konce března 2026. Zajistí se tím splnění milníku Národního plánu obnovy, uvedly v tiskové zprávě ekologické organizace, mimo jiné Zelený kruh, Člověk v tísni či Hnutí Duha. „Politika krajiny může výrazně zjednodušit krajinné plánování, pokud bude včas dopracovaný i její implementační plán. Pro naplnění cílů Politiky krajiny je tedy klíčová dohoda o nastavení konkrétních úkolů, které ji teprve plně uvedou v život,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
Vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalena Davis uvedla, že pokud se podaří Politiku krajiny dotáhnout do konce, může urychlit dosavadní nedostatečnou adaptaci české krajiny na změnu klimatu. „Také obnovit degradující ekosystémy a zlepšit prevenci přírodních katastrof jako jsou sucha a povodně. Obcím a krajům ze zničeného území po povodních v září 2024 by například usnadnila obnovu do lepšího stavu, ostatním by pomohla se lépe připravit na obdobné události v budoucnu,“ dodala.
Dokumenty připojíme ke zprávě po jejich zveřejnění ministerstvem životního prostředí.
Podle ČTK, red.
