Lesy ČR
Vedle větru a těžkého sněhu stabilitě porostů nepřispívá ani podmáčená půda. „Přestože se vítr uklidňuje, na mnoha místech je mlha a silně sněží. Zatím tedy škody v lesních porostech pouze odhadujeme. Mohou dosáhnout až 350 tisíc kubíků dřeva. Konkrétní situaci na území jednotlivých lesních správ vyhodnocujeme," uvedl výrobně-technický ředitel Václav Lidický. Podle jeho slov ale nelze současnou epizodu považovat za ukončenou. Těžký mokrý sníh může poškodit mladší porosty, zatížené koruny stromů snadno podlehnou i podstatně menším poryvům větru. Riziko vstupu do lesa tedy nadále trvá.
Vichřice podle vedení LČR škodila například v lesích v Krušných horách, na Šumavě, v Beskydech a ve středních či východních Čechách.
S likvidací škod by se měly firmy těžící ve státních lesích vypořádat do poloviny roku, uzavřené kontrakty s možností likvidace kalamity počítají. "Zatím můžeme říci, že se žádná dramatická kalamita nekoná. Není žádný region, který by byl nějak dramaticky zasažen," řekl Szórád. Poškozené dříví představuje přes čtyři procenta z plánovaných ročních těžeb, které jsou kolem osmi milionů metrů krychlových. "Nynější větrná epizoda na většině míst působila škody v rozsahu, který se objevuje téměř každou zimu," uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Škody zatím státní lesy vyčíslily na maximálně 20 milionů korun. Při dosud největší kalamitě po orkánu Kyril v lednu 2007 bylo v lesích podniku poničeno přes pět milionů metrů krychlových dřeva.
Nejčastěji vítr vyvracel smrky a sníh poškodil borovice, což je podle lesníků pro zimní škody typické. Stromy jsou většinou vyvrácené jednotlivě, rozsah škod tak bude podnik mapovat ještě několik týdnů. Žádná oblast však nebyla poškozena extrémně. Nejvíce kalamita zasáhla Vyšebrodsko v Jihočeském kraji, kde Lesy ČR evidují zhruba 40.000 metrů krychlových zlomů a vývratů. Liberecký kraj, který byl v minulosti obdobných epizod ušetřen, tentokrát vykázal 20 000 metrů krychlových kalamitního dříví. Mezi nejvíce postižené lokality regionu pod Jizerskými horami patří nižší polohy Frýdlantska.
O následujícím víkendu po vichřici lesníci od popadaných stromů uvolnili lesní cesty. "Následky kalamity se budou odstraňovat průběžně, v nižších polohách do konce května, na horách do konce června," uvedla mluvčí. Upozornila, že ve stromech mohou být stále zaklesnuté větve, které dosud nespadly. Lidé by tak při pohybu v lese měli být stále velmi opatrní.
Při dosud největší kalamitě po orkánu Kyrill v lednu 2007 bylo v lesích podniku poničeno přes pět milionů metrů krychlových dřeva.
NP Šumava
Největší škody na území NP Šumava vznikly na Prášilsku a v lokalitě České Žleby. Ve sčítání škod zaměstnanci parku pokračují, přesnější čísla budou známá po Velikonocích. Řekl to mluvčí parku Jan Dvořák. Přesnou statistiku bude park mít za pár dní, až se pracovníci dostanou do míst, která zatím nejsou kvůli sněhu dostupná. Podle Dvořáka nyní škody prakticky nepostihly střední Šumavu, kde jsou Kvilda nebo Modrava. "Ale i tam mohou být ve vyšších polohách poškozené stromy. Zatím jsme se kvůli sněhu do některých výše položených míst nedostali. Ale postupně by to mělo odtávat," řekl Dvořák.
Přesně se zatím nedá škoda převést na peníze. Určí to až konečná statistika. Ceny dřeva jsou závislé na jeho kvalitě a stáří. Škoda však bude v milionových částkách.
"Přestože už nefouká tak silný vítr, stále platí upozornění na nebezpečí pádu stromů. Porosty jsou porušené a zvýšené riziko vývratů lze stále očekávat i kvůli podmáčenému půdnímu povrchu," upozornil mluvčí.
Podle Svatavy Křivancové z českobudějovického pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu zaznamenala stanice na Churáňově největší nápor mohutné vichřice v úterý. "V nárazech měl vítr rychlost téměř 112 kilometrů v hodině," řekla pro ČTK. Zhruba sedm kilometrů v hodině tedy chybělo do orkánu.
Podle Dvořáka nynější škoda není malá, ale park už postihly horší kalamity. "K posledním větším škodám došlo při bouři v létě 2013, kdy vichr poškodil 18 000 metrů krychlových dříví," uvedl. To v lednu 2007 orkán Kyrill poničil v parku kolem milionu metrů krychlových dřeva a jihočeské lesy se po orkánu staly nejpostiženější oblastí v Česku. V Jihočeském kraji Kyrill pokácel přes čtyři miliony metrů krychlových dřeva a způsobil tím škody za více než čtyři miliardy korun.
VLS ČR
Také VLS ČR, s. p., už provádí průběžné odhady škod. „První zprávy z divizí vypadají poměrně optimisticky a nenasvědčují žádné mimořádně dramatické situaci. Zatím evidujeme škody v rozsahu zhruba 86 000 kubíků, z toho nejvíce na divizi Horní Planá (35 000 m3). Rozhodně by stávající rozsah kalamity nijak neměl ovlivnit naše plány na objem těžby v letošním roce, jen zvýší podíl nahodilých těžeb na úkor plánovaných," řekl pro Silvarium.cz Jan Sotona, mluvčí VLS.
Lokální výrazná kalamita na Blanensku
Vichřice způsobila v noci na středu 1. 4. rozsáhlé škody v lesích v okolí Boskovic. Lidé proto do nich mají zakázaný vstup. Lesníci odhadují, že budou muset odtěžit asi 3 000 krychlových metrů dřeva. Na ploše několika hektarů jsou zčásti či zcela vyvrácené stromy a také popadané větve. Škody se teprve vyčíslují. Řekl to Tomáš Minx, ředitel firmy MP Lesy, která o porost pečuje.
Zdůraznil, že hrozí pád stromů nebo jejich větví. Lesy jsou v majetku města Boskovic a společnosti MP holding. Zničený porost je u Boskovic, Újezdu u Boskovic, Hrádkova a Valchova. Odstraňování škod potrvá do příští středy, kdy bude již odhad škod. Silně byly poničeny porosty kolem oblíbené cyklostezky vedoucí na vrch Zlatník, která je nyní neprůjezdná.
Kritická je situace v lokalitě Obora, přiléhající k boskovickému hradu. Další silně postiženou lokalitou je silnice vedoucí do Újezdu u Boskovic. Jsou na ní poškozená svodidla a nad cestou visí několik nakloněných a poškozených stromů.
Další oblasti
Zničené dřevo likvidují také lesníci v Podyjí na Znojemsku. Námraza tam zatěžkala loni v prosinci větve stromů natolik, že stovky z nich se vyvrátily. Lesníci tam musí zlikvidovat asi 10 500 metrů krychlových dřeva.
Odhadem pět tisíc kubíků dřeva má na svědomí úterní silný vítr v Lesích města Písku. „Kalamita to není, ale zanedbatelné škody také ne. Polomy jsou na celém území Píseckých hor," říká jednatel společnosti Václav Zámečník.
Města Strakonice či Hrádek na Klatovsku oznámily zákaz vstupu do lesů po dobu zpracovávání polomů.
red.
Komentáře