Vědci vybrali celkem 12 druhů dřevin, z nich dva rostou přirozeně v Severní Americe, devět je evropského původu a jeden druh je kříženec druhu původem ze Severní Ameriky a Evropy. Na nich ověřovali dosavadní pěstební postupy a naznačili, jak by mohly být vybrané druhy pěstovány v období klimatické změny. Současně vytvořili seznam 19 nejvýznamnějších patogenních škůdců, které mohou v budoucnu zásadním způsobem limitovat úspěšné hospodářské využití vybraných dřevin. U každého patogenu je uvedeno doposud známé hostitelské spektrum.
Podrobné výsledky výzkumu najdete v článku Fytosanitární rizika pěstování vybraných dřevin rodu Quercus a Juglans v době klimatické změny
Jak duby, tak ořešáky se pěstují hlavně pro své vysoce hodnotné dříví. Jde zejména o dub letní, ořešák černý a na vhodných stanovištích i o dub zimní. V případě ořešáku je v lesích ČR využíván výhradně severoamerický ořešák černý, a to především na lužních stanovištích.
V současnosti se zvyšuje výskyt hmyzích škůdců v dubových lesích na jižní Moravě. Příkladem je přemnožení a holožíry bekyně velkohlavé a zlatořitné v letech 2021 a 2022 nebo chronický problém s chroustem na Bzenecku. S probíhající klimatickou změnou lze očekávat nárůst takových události.
Existuje vážné riziko, že do Evropy budou zavlečeni významní škůdci a choroby dubu červeného způsobující akutní a plošné odumírání jeho porostů v USA. V řadě zemí západní Evropy je dub červený považován za invazní druh. Jeho pěstování, resp. záměrné vysazování by tak mělo být výrazně omezeno také v ČR.
Stále více rizikové se stává i pěstování v Evropě původních druhů dubů, jako je dub letní a zimní, jejichž zastoupení v lesních porostech se v důsledku odumírání ostatních druhů stále zvyšuje. Závažní škůdci již ničí dubové lesy ve Velké Británii.
Dospělý dubový les.
Očekávaný vertikální posun vegetační stupňovitosti, resp. pěstování dubu letního a především dubu zimního ve středních polohách nemůže být beze změny v pěstebních postupech.
Z hlediska principu předběžné opatrnosti, ale také vzhledem k predikovaným extrémům v projevu klimatu (např. pozdní mrazy, těžký sníh) by měl být kladen důraz jednak na tvorbu smíšených porostů, jednak na přechod k podpoře stability a vitality jednotlivých stromů.
Vzhledem k vysokým nárokům dubu na světlo je obtížné pěstovat porosty s převahou této dřeviny nepasečnými formami hospodaření s vysokou věkovou diverzitou; lze ale využít konceptu mozaikových lesů. Dále se nabízí uplatnění volnějších sponů při zakládání dubových porostů ve středních polohách, případně řadové, jednotlivé nebo skupinkovité smíšení a často i intenzivnější výchovu.
Skupina ořešáků královských.
Jako perspektivní dřeviny v suchem nejvíce ohrožených oblastech České republiky se z vybraných druhů dubu jeví především dub cer a dub balkánský. S ohledem na omezené spektrum potenciálně vhodných dřevin do příměsi k těmto dřevinám na suchem ohrožených stanovištích bude nezbytné k tvorbě smíšených porostů využívat ve větší míře také keře nebo i jiné nepůvodní dřeviny (např. líska turecká, kaštanovník setý aj.).
Kromě vytváření smíšených porostů lze na suchem exponovaných stanovištích doporučit tvary lesa nízkého a středního. Zde mohou najít větší uplatnění také méně zastoupené druhy dubů, např. šípák, mnohoplodý, jadranský, žlutavý. Alternativní možností je přechod k pěstování rozvolněných porostů až solitérních stromů, což může v konečném důsledku vyústit v záměnu lesnického hospodaření za hospodaření agrolesnické.
Ořešák královský v krajině.
V agrolesnických systémech se mohou šířeji uplatnit ořešáky, což je běžnou praxí v jiných zemích a je to dáno využíváním jak jejich dřeva, tak i plodů. Postupující klimatická změna může znamenat větší využití ořešáku královského a jeho křížence s ořešákem černým, které mohou do určité míry nahradit ořešák černý, jenž se jeví z hlediska fytosanitárního vysoce rizikový.
Vzhledem k dosavadním poznatkům a pěstebně-ekologickým nárokům ořešáků, ale i s ohledem na potenciální rizika, lze doporučit pěstovat porosty s těmito druhy jednak ve směsích (např. s habrem, lípou nebo babykou, ale i keři a pionýrskými dřevinami), jednak pod intenzivní výchovou.
Podle TZ VÚLHM, red.
Foto: archiv VÚLHM
