Negativní průmyslové vlivy na lesní prostředí, působení škůdců a chorob lesních dřevin, klimatické extrémní události, včetně měnících se způsobů lesnického hospodaření v ČR během minulých dvou století vedly k omezení zastoupení některých dřevin a jejich ekotypů, poklesu biodiverzity a omezení plnění základních funkcí lesa. Proto se stávají aktuálními taková opatření, která mohou přispět ke zlepšení životaschopnosti lesů. Ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) se vědci dlouhodobě věnují řešení této problematiky v rámci různých výzkumných projektů.
V současné době vědci řeší na téma záchrany smrku dva významné projekty:
- Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého v kontextu realizace opatření ke zmírnění dopadů sucha a probíhajících změn prostředí (TA ČR SS1020076)
- Výzkum a ochrana genetické diverzity cenných zbytkových populací smrku ztepilého v souvislosti s adaptací na zvýšenou extremitu klimatu (TA ČR SS01020260)
Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého
Mezi praktické výstupy tohoto projektu patří například založení semenného sadu v podmínkách in situ s rejuvenilizovanými (omlazenými přeroubováním) klony rezistentních variant krušnohorského smrku v rámci rekonstrukce staršího klonového archivu na lokalitě in situ Vernéřov (LS LČR Klášterec). V tomto semenném sadu, který se zakládá v letošním roce v jarním období na lokalitě Vejprty (LS LČR Klášterec), budou uplatněny také vegetativní varianty rejuvenilizovaných klonů rezistentního krušnohorského smrku ze staršího klonového archivu v podmínkách ex situ ve středních Čechách (lokalita Cukrák u Jíloviště).
Vlevo – klonový archiv ex situ rezistentního krušnohorského smrku na lokalitě Cukrák u Jíloviště. Foto: Josef Frýdl; vpravo – odběr roubů v klonovém archivu ex situ rezistentního krušnohorského smrku na lokalitě Cukrák u Jíloviště Foto: Pavel Pexídr
Vegetativní sadební materiál byl vypěstován v dostatečném množství ve školkařském zařízení PEXÍDR, s. r. o. v Protivíně. Na tomto pracovišti probíhá také, v rámci poloprovozního výzkumu, pěstování tzv. sekundárních řízkovanců klonů krušnohorského smrku, které budou využity pro doplnění dříve založených experimentálních výsadeb v Krušných horách a pro jejich další hodnocení.
Pěstování roubovanců (nahoře) a řízkovanců (dole) klonů rezistentního krušnohorského smrku ve školce PEXÍDR s. r. o. v Protivíně. Foto: Josef Frýdl
Při řešení tohoto projektu i v rámci dalších navazujících výzkumných činností se tedy jedná hlavně o finalizaci a zúročení dosavadních výzkumných a poloprovozních aktivit řešitelského týmu k zachování a reprodukci rezistentních variant krušnohorského ekotypu smrku ztepilého a jejich repatriaci do oblasti původního rozšíření v Krušných horách.
Výzkum a ochrana genetické diverzity cenných zbytkových populací smrku ztepilého v souvislosti s adaptací na zvýšenou extremitu klimatu
V tomto projektu se vědci věnují záchraně zbytkových populací smrku ztepilého v Národním parku České Švýcarsko, Národním parku Podyjí, v revíru Dolní Břežany (majetek Arcibiskupství pražského) a v oboře Květov u Orlíku spravované společností Orlík, s. r. o. Práce vědců spočívá ve vyhledání vhodných kvalitních jedinců pro založení nových zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin, především semenných sadů první generace.
Vlevo – roubovanec rezistentního krušnohorského smrku v matečnici (směsi klonů) na lokalitě in situ pod správou ML Klášterec (autor Ing. Jaroslav Dostál, 2020); vpravo – plodící roubovanec v semenném sadu rezistentního krušnohorského na lokalitě in situ pod správou ML Chomutov. Foto: Radek Vernar
Při dostatečném počtu vyhledaných donorových uznaných jedinců se v lednu až únoru odebraly rouby k naroubování na již připravené podnože v lesní školce PEXÍDR, s. r. o. Následně byly vypěstovány výsadby schopné roubovance a před jejich výsadbou byly ověřeny genetické charakteristiky použitých klonů.
Na připravené ploše bylo v rámci přípravy pro založení semenného sadu na lokalitě Zvole (majetek Arcibiskupství pražského) v jarním období roku 2024 vyměřeno schéma rozmístění roubovanců jednotlivých klonů a byla podána Žádost o registraci semenného sadu.
Po založení semenného sadu se předpokládá po několika letech produkce kvalitního reprodukčního materiálu ve formě osiva. Nebude se tedy jednat pouze o reprodukci, ale také o zachování (konzervaci) vybraných nejcennějších jedinců pro další generaci soustředěných na jedné lokalitě.
Vlevo – výběrové stromy smrku v oboře Květov u Orlíku spravované společností Orlík, s. r. o. Foto: Martin Fulín; uprostřed – odběr roubů smrku ztepilého v NP České Švýcarsko. Foto: Martin Fulín; vpravo – odběr roubů z hřížícího smrku na lokalitě Ledové sluje v NP Podyjí. Foto: Martin Fulín
Vědci také vyhledávali přežívající jedince smrku na lokalitách bývalé LS LČR Kácov (v současné době LZ Konopiště) a demonstračního objektu Klokočná, který se také nachází na LZ Konopiště. Pro účely jejich genetické charakterizace byly vybrány porosty, kde jedinci smrku odolaly několika vlnám kůrovcové kalamity. V prvním případě (lokalita Kácov) byly z vybraného porostu odebrány vzorky rostlinného materiálu (čerstvé jehličí), a to jak z dospělých, tak i z mladých stromů pro analýzy DNA a pro možné porovnání geneticky podmíněných charakteristik s vybranými populacemi smrku ztepilého z jiných částí České republiky.
V druhém případě (Klokočná) byly vzorky rostlinného materiálu (čerstvě narašené jehličí) z různorodého a různověkého porostu obhospodařovaného výběrným způsobem. Pro srovnávací účely pak byly odebrány vzorky rostlinného materiálu ze stejnorodého a stejnověkého porostu vzdáleného několik set metrů od demonstračního objektu Klokočná a obhospodařovaného holosečným způsobem.
V současné době probíhá finalizace a vyhodnocování výsledků genetických analýz z posledních odebraných vzorků rostlinného materiálu.
TZ VÚLHM
