Soutěží se o předpokládaných šest milionů metrů krychlových dříví na 188 012 hektarech lesa, což je asi 16 procent všech lesů ve správě LČR. Ročně se počítá s těžbou 1,2 milionů metrů krychlových dřeva a zalesněním 1 534 hektarů.
„Pro Lesy České republiky je zásadní zpomalení a zastavení kůrovcové kalamity. Proto rozlišujeme zakázky podle územního postižení kalamitou a využíváme vlastní i cizí kapacity. To nám umožní postupovat podle aktuální situace v regionu,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Zakázky jsou rozdělené do tří kategorií. Na osm kalamitních podali potenciální partneři podniku 49 nabídek. Na tomto území budou těžit a provádět pěstební práce, ale dřevo zůstane majetkem Lesů ČR. Na dvě postkalamitní zakázky zaměřené jen na pěstební činnosti předložily firmy 12 nabídek. Těžba i prodej dřeva zůstane v režii státního podniku. Na 19 nekalamitních zakázek bylo na těžbu spojenou s prodejem dřeva i pěstební práce doručeno 129 nabídek. Všechny se podávaly elektronicky, nyní začalo jejich hodnocení.
Dvacet osm pětiletých a jednu roční smlouvu připraví podnik k podpisu do konce roku, aby od 1. ledna 2021 mohly práce začít.
Podle ČTK v tendru 2021+ nejvíce nejlepších cenových nabídek podala firma Uniles ze skupiny Agrofert – na dvanácti z 29 soutěžených jednotek a má tak šanci získat 12 kontraktů. Za Unilesem skončily Kloboucká lesní s nejlepší nabídkou na pěti jednotkách a společnost Aclesia s možností získat čtyři kontrakty. Uniles podala ze všech soutěžících jednoznačně nejvíce nabídek, z 29 jednotek dala nabídku na 25.
Společnost Uniles byla v tendrech Lesů ČR úspěšná i v minulosti. V loňském tendru 2020+ se s pěti podepsanými jednotkami umístila na druhém až třetím místě, společně s Klobouckou lesní. Loňský vítěz tendru 2020+, těžařská skupina Petra z Hodonína, letos nemá na žádné jednotce podanou nejlepší nabídku. Loni podepsala kontrakty na deseti z 54 soutěžených jednotek.
Podle TZ Lesů ČR a ČTK
Komentáře
Po sametovce došlo k rozbití několik set let starého, osvědčeného systému. Začala devastace majetku státu, rozprodej hájoven, propouštění lesníků a vše se podřídilo okamžitému zisku. Revírník měl 2.500 ha a každou práci prováděli jiní lidé. Z tohoto pohledu se vše jeví téměř jako záměrné zničení českých lesů v té podobě, jakou zde máme po staletí. Suché roky a výkyvy klimatu jsou pouze doprovodným jevem toho, co zde provádějí vlády po dobu posledních 30. let. Stav je přirozeně nevratný, škody se budou muset zaplatit ze státních rozpočtů a přispůsobit se tomu bude muset i výsadba, tedy nové složení dřevin.
Jenom na obnovu hájoven by musel stát dát miliardy, které ale díky devastaci jednoho z nejlukrativnějších odvětví našeho hospodářství už dnes nemá a dalších sto let mít ani nebude.