Opatření řeší potřebu zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně podporou přeměny degradovaných půd s nízkým retenčním potenciálem. Zalesnění přispívá k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů zajištěním vegetačního pokryvu a rozčleněním velkých půdních bloků. Účinnějším pohlcováním skleníkových plynů dále toto opatření přispívá ke snížení emisí a ke zvýšení sekvestrace uhlíku do půdy.
Opatření se zaměřuje na zalesnění zemědělské půdy, včetně poskytnutí péče o založený porost po dobu 5 let následujících po roce založení lesního porostu a náhrady za ukončení zemědělské činnosti, která je poskytována po dobu 10 let následujících po roce založení lesního porostu. Sazby na založení lesního porostu, resp. na péči o lesní porost, jsou stanoveny ve výši 3 035 EUR na ha, resp. 669 EUR na ha/rok, a to pro dřeviny jedle, borovice, buk, dub, lípa, douglaska a jasan. Sazby na zalesnění, resp. péči u ostatních dřevin činí 2 100 EUR na ha, resp. 298 EUR na ha/rok. Náhrada na pozemku, který byl v LPIS před jeho zalesněním veden s kulturou standardní orná půda, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka a jiná trvalá kultura činí 488 EUR na ha/rok. Na pozemku, který byl v LPIS před zalesněním travním porostem, úhorem, trvalým travním porostem a jinou kulturou je stanovena sazba 161 EUR na ha/rok.
Založení lesního porostu je prováděno v souladu s projektem zalesnění na pozemcích, které jsou podle ustanovení národní legislativy převedeny ze zemědělského půdního fondu na pozemky určené pro plnění funkcí lesa. Projekt zalesnění je zpracován v souladu s vyjádřením Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o typologickém zařazení zalesňovaných pozemků a je schvalován odborným lesním hospodářem. Jednotlivé druhy dřevin s minimálními počty v rámci vhodných stanovišť jsou uvedeny v příloze č. 1 nařízení vlády..
V evidenci zemědělské půdy podle uživatelských vztahů – LPIS je podporováno zalesnění dílů půdních bloků ležících ve vymezené vrstvě, která je vhodná pro zalesnění. Území vhodné k zalesnění je vymezeno na pozemcích se sklonitostí svahu vyšší než 10° nebo bylo stanoveno podle faktorů, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí a ekonomických aspektů zásadní. Jedná se o faktory, které jsou vymezeny na podkladě BPEJ a částečně na digitálním modelu terénu (skeletovitost, zamokřenost, hloubka aj.). LPIS spravuje Státní zemědělský intervenční fond, resp. její regionální odbory (RO SZIF), příp. odbory příjmů žádostí a LPIS (OPŽL). Pokud pozemek (díl půdního bloku), který žadatel hodlá zalesnit, není dle vymezení v LPIS vhodný k zalesnění, může zažádat žadatel, příp. vlastník pozemku, o revizi této „vhodnosti". Žádost zašle žadatel písemně nebo elektronicky na adresu MZe nebo Fondu, kde zajistí (ve spolupráci s příslušným pracovištěm Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i.) její vyhodnocení a zaslání informace zpět žadateli.
Žádost na založení lesního porostu může podat vlastník (spolek vlastníků, spoluvlastník), nájemce, vypůjčitel nebo pachtýř (spolek nájemců, vypůjčitelů nebo pachtýřů pozemků) pozemku určeného k zalesnění, popřípadě svěřenecký fond. Z možnosti žádat o dotaci na péči o lesní porost a náhradu za ukončení zemědělské činnosti jsou vyloučeny subjekty, kterým byla poskytnuta dotace na založení lesního porostu na pozemku ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, např. Lesy ČR, Vojenské lesy a statky, obce, kraje apod.
Dotace je poskytnuta za předpokladu plnění podmínek stanovených nařízením vlády, tzn. dodržení dřevinné skladby a minimálního počtu vysázených dřevin, plnění kontrolních požadavků kontroly podmíněnosti (Cross Compliance), dodržení zalesněné plochy a jiné.
Podle pravidel stanovených evropskou legislativou (čl. 6 nařízení Komise (EU) č. 702/2014) musí žadatel o dotaci na zalesňování zemědělské půdy být „motivován“ před samotným fyzickým úkonem (zalesněním). Funkci tohoto ustanovení plní Ohlášení vstupu do opatření zalesňování zemědělské půdy (dále jen „Ohlášení“), které doručí žadatel před založením lesního porostu na OPŽL na Fondem vydaném formuláři, a to do 15. května kalendářního roku, ve kterém hodlá podat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostu, tedy do 15. 5. 2022. V Ohlášení žadatel uvede nejvyšší předpokládanou výměru plochy, kterou hodlá zalesnit, a na kterou pak bude podávat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostu v kalendářním roce 2022. Tato výměra je považována za konečnou, žadatel nemůže žádat v daném roce na zalesnění větší výměry. V případě, že žadatel toto Ohlášení v daném roce nepodá, Fond následnou žádost o poskytnutí dotace na zalesnění zamítne.
Po podání Ohlášení může žadatel provést fyzické zalesnění daného dílu půdního bloku vhodného pro dotaci na zalesnění.
Žádost o poskytnutí dotace na zalesnění doručí žadatel na místně příslušný OPŽL na formuláři vydaném Fondem (www.szif.cz) po provedení zalesnění (po podání Ohlášení), kdykoli v průběhu roku, a to nejpozději do 30. listopadu 2022 (rok, ve kterém byl pozemek zalesněn); k žádostem doručeným po tomto datu se nepřihlíží. Místní příslušnost OPŽL se řídí dle místa sídla a trvalé adresy žadatele. Žadatel může podat v daném kalendářním roce pouze 1 žádost o poskytnutí dotace na zalesnění, tzn., že pokud zalesňuje více pozemků (postupně, nebo např. jeden na jaře a jeden na podzim), podává tuto žádost, na které deklaruje všechny pozemky, až po zalesnění posledního pozemku, nejpozději však do 30. 11. 2022, a to nejvýše na výměru uvedenou v Ohlášení.
Žádosti o dotaci na péči o založený lesní porost, resp. za ukončení zemědělské činnosti, pak žadatel podává od roku 2023 po dobu 5 let, resp. 10 let následujících po roce založení lesního porostu.
Vzhledem k tomu, že vlastní podání žádosti je podmíněno převodem zemědělské půdy (ZPF) na pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL) a zpracováním projektu zalesnění, což jsou činnosti časově náročné, zveřejňuje MZe tuto aktuální informaci v dostatečném předstihu.
Postup při zalesňování zemědělské půdy podrobně popisuje poslední kapitola v Metodice k nařízení vlády, (Metodika pro rok 2022 bude zveřejněna na začátku roku 2022, pro získání základních informací lze prozatím využít Metodiku pro rok 2020).
TZ MZe