Jižní Morava
Zásadně se proti předchozím letům zvýšila nahodilá těžba, tedy ta, která reaguje na přírodní či hmyzí kalamity. Tvořila téměř dvě třetiny a taktéž byla za deset let největší, vyplývá z dat, která zveřejnil Český statistický úřad. Důvodem jsou kumulující se důsledky dlouhodobého sucha, které panuje od roku 2015. Oslabené lesy tak hůře čelí jak větrným kalamitám, tak kůrovci. Celková těžba dřeva v ČR loni činila 19,39 milionu metrů krychlových.
Vyšší podíl nahodilé těžby loni vykázal už pouze Olomoucký a Moravskoslezský kraj, kde se obrovské plochy lesů změnily v holiny kvůli suchu a následnému napadení kůrovcem. Na jižní Moravě odpovídá objemu nahodilé těžby i podíl dřevin. Z celkové těžby tvořily 78 procent jehličnany. Drtivou většinu přitom tvoří smrk jako strom nejnáchylnější na důsledky změny klimatu. Podíl jehličnanů na jižní Moravě je přitom méně než poloviční, listnaté lesy tak odolávají mnohem lépe.
Z listnatých stromů se loni těžil nejvíce buk, jeho podíl na celku byl 7,1 procenta, buk tvořil podíl 6,5 procenta.
Nově se loni v kraji zalesnilo 1584 hektarů a upřednostňovaly se listnaté dřeviny s podílem 57 procent, nejčastěji to byl dub. Následovaly buk a javor. Z jehličnanů se opět nejčastěji vysazoval smrk.
V kraji se také zvýšily škody, které lesníkům dělá přemnožená zvěř. Loni činily čtyři miliony korun, o desetinu meziročně více. Celkově v republice zvěř udělala škody za 34,5 milionu.
Vysočina
Objem vytěženého dřeva poškozeného hmyzem se v tomto kraji v meziročním porovnání více než zdvojnásobil a ještě o něco větší nárůst se týkal těžby v důsledku živelních pohrom, jako byla říjnová vichřice Herwart. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila jihlavská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Situace v lesích je kvůli pokračujícímu suchu obtížná i letos. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) vyzval při návštěvě Vysočiny minulý týden starosty, aby netěžili zdravé stromy v obecních lesích, pokud nemusí. Zvyšovali by tím podle něj přetlak dřeva na trhu. V nejhorším stavu jsou na Vysočině lesy na Třebíčsku, kde delší dobu usychají i borovice.
Na Vysočině loni lesy zabíraly 207 441 hektarů pozemků. Mezi kraji to byl čtvrtý největší podíl z celkové výměry lesů v Česku. Objem vytěženého dřeva za minulý rok byl na Vysočině podle statistiků nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000. Statistici uvádějí těžbu dřeva bez kůry.
Zpracovaná nahodilá těžba, která zahrnuje i stromy poškozené větrem a kůrovcem, se v tomto kraji v porovnání s rokem 2016 vloni zvýšila o více než dvě třetiny na 1,141 milionu metrů krychlových dřeva. Objem dřeva poškozeného hmyzem z toho představoval 540 220 metrů krychlových. Dřeva poničeného živelními pohromami loni lesníci na Vysočině vytěžili 451 403 metrů krychlových, skoro dvaapůlkrát víc než v roce 2016.
V lesích Vysočiny převažuje smrk. Listnaté dřeviny představovaly jen 2,6 procenta loňské těžby v kraji. Jejich sazenice loni dělníci nasázeli na čtvrtinu z 1167 čerstvě zalesněných hektarů půdy na Vysočině.
Roční těžba dřeva v lesích na území Kraje Vysočina. Zdroj: ČSÚ
| 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | |
| Těžba dřeva celkem (m3) | 1,868.324 | 1,490.520 | 1,406.722 | 1,461.000 |
| Zpracovaná nahodilá těžba (m3) | 1,141.100 | 682.043 | 680.921 | 338.837 |
| -živelní (m3) | 451.403 | 187.257 | 417.069 | 249.683 |
| - hmyzová (m3) | 540.220 | 250.687 | 130.462 | 41.648 |
Podle ČTK, red.
