Na seznamu EU vzrostl počet invazivních druhů rostlin a živočichů od roku 2015 z 37 na aktuálních 88. Druhy na unijním seznamu musí splňovat kritéria pro celou EU, pro Česko je proto přesnější seznam ochránců přírody, uvedl Tomáš Görner z AOPK ČR.
Doplnil, že v ČR odborníci pozorují nadužívání herbicidů k hubení invazivních druhů.
Z invazivních rostlin je v Česku podle něj nejrozšířenější plevel křídlatka a netýkavka žláznatá, za invazivní druh považují ochránci přírody také akát.
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Foto: Wikipedia
Jedním z nejvýznamnějších invazivních živočichů v českých lesích je mýval severní. Podle odborníků se v roce 2003 vyskytoval na necelých pěti procentech Česka, dnes odhadují stálý výskyt zhruba na 11 procentech území ČR. Databáze ochránců přírody eviduje v Česku od začátku letošního roku 33 nálezů mývala.
Mýval severní (Procyon lotor). Foto: Pixabay
Databázi ochránců přírody najdete zde.
Na některých místech v Česku je od roku 1950 rozšířená také invazivní želva nádherná. Z databáze vyplývá, že v ČR jsou tisíce jedinců. Za loňský rok přibylo 71 nálezů, letos 25.
Želva nádherná (Trachemys scripta). Foto: Wikipedia
Rozšířené invazivní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy, podle Görnera dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem, plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie může vyvolat alergickou reakci. Podle ochránců přírody lze další dopad invazivních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky. V jeho důsledku uhynuli raci v některých řekách.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Foto: Wikipedia
Škody způsobené invazivními druhy odhaduje Görner na vyšší desítky milionů korun za rok. „Pro představu - projekt na potlačení bolševníku v Karlovarském kraji mezi lety 2013 a 2015 stál zhruba 80 milionů korun. V Doupovských horách je nyní projekt na omezení početnosti mývala přibližně za 17 milionů korun," doplnil.
Invazivní druhy se mohou šířit neúmyslně, například jako součást dováženého zboží nebo substrátu. Šíření je podle Görnera ale často i úmyslné, například rozšíření norka nebo nutrií je důsledkem poptávky po kožešinách.
Statistika k používání přípravků na likvidaci invazivních druhů v ČR není, spotřeba chemických přípravků k hubení hraboše, jednoho z nejvýznamnějších škůdců v zemědělství, nicméně vzrostla z předloňských 64.452 kilogramů na 366.253 kilogramů v loňském roce, tedy zhruba šestinásobně. Vyplývá to z informací Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Celková spotřeba přípravků na ochranu rostlin ale loni oproti roku 2022 o 363.000 kilogramů klesla. Za rok 2023 spotřebovali čeští zemědělci necelých 10,5 milionu kilogramů přípravků, uvedlo minulý týden ministerstvo zemědělství.
ČTK
