Produkce dříví v Rusku podle dostupných údajů klesla na nejnižší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu. Komerční těžba dříví se v loňském roce snížila přibližně o 10 % na 176 mil. m³, což představuje zhruba třetinový pokles oproti stavu před deseti lety.
Informace uvedla Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba, která situaci označila za systémovou. Podobné závěry publikoval také deník The Moscow Times, podle něhož těžba dříví v roce 2024 klesla o 13 % ve srovnání s předválečným obdobím. Produkce řeziva se snížila o 11 % a výroba překližky přibližně o 23 %. Podle analytiků jde především o strukturální problémy odvětví.
Přečtěte si také: Omezení těžby v Polsku prohlubuje deficit dubového dříví
Před vypuknutím války představovalo Rusko přibližně 22 % světového obchodu s jehličnatým řezivem. Po roce 2022 však řada západních společností ruský trh opustila, dovoz technologií a náhradních dílů se zastavil a certifikační organizace FSC a PEFC odebraly ruskému dřevu certifikace udržitelného hospodaření. Hodnota exportu dřevařských produktů tak podle dostupných údajů klesla z 12,5 mld. USD v roce 2021 na 9,8 mld. USD.
V současnosti zůstává hlavním odbytištěm ruského dřeva čínský trh, jeho význam však podle některých zdrojů rovněž oslabuje. Sanjoy Narayan, reportér společnosti Fastmarkets, mezinárodní analytické a cenové agentury zaměřené na komoditní trhy, uvedl loni v říjnu na Mezinárodní konferenci o měkkém dřevu 2025, že objem exportu do Číny v první polovině roku 2025 meziročně klesl přibližně o 10 %, a to při přetrvávajících nízkých tržních cenách.
Významným problémem sektoru je také technické vybavení. Podle odhadů zpravodajské služby může do roku 2028 přestat fungovat přibližně 90 % dovážených harvestorů a vyvážecích souprav používaných v ruském lesnictví. Sankční režim totiž omezil přístup k výrobcům a servisním službám západních firem, jako jsou John Deere, Ponsse či Komatsu Forest, které dříve zajišťovaly značnou část profesionální těžební techniky. Domácí výrobci podle dostupných analýz zatím nedokážou vzniklý deficit pokrýt a v horizontu několika let může chybět několik tisíc strojů.
Podle informací serveru Wood Central ruská vláda navíc zvažuje zvýšení nájemného za hospodaření na lesních pozemcích o 40–50 %. Tento krok by zvýšil provozní náklady firem a snížil atraktivitu odvětví pro investory i pracovníky. Současně se diskutují restrikce na výběry z bankovních účtů, které by omezily pohyb kapitálu a mzdy pracovníků. Kombinace vyššího nájemného a finančních omezení tak zvyšuje ekonomické riziko a může urychlit útlum sektoru. Krátkodobě však může přinést vyšší příjmy státu a posílit kontrolu nad lesnickými zdroji.
Ruský náměstek ministra průmyslu a obchodu Michail Jurin loni na podzim při vystoupení před výborem Rady federace připustil, že odvětví vstoupilo do „sestupného trendu“. Upozornil také na možnost poklesu produkce o 20–30 % v roce 2026, přičemž další snížení výkonu sektoru nelze podle něj vyloučit ani v roce 2027, pokud by se geopolitická situace dále zhoršila.
Podle woodcentral.com.au, red.
Komentáře
Takže nejde o plivání.
Ale příběh je to dost podobný s Ukrajinou / a Srbskem, Bosnou a Bulharskem o Gruzii a Polsku nemluvě /.
Základní problém je, že trh není volný a je zastřešen olbřímí bolševickou firmou.
Představte si, že by se z čech nemohla vyvážet kulatina a čerstvé řezivo - jen papír, lepené dřevo, překližka. To je fajne pro ty co to dělají, ale drtivá většina vývozu je stále bez většího zpracování. Ty prachy vám pak prostě chyběj na další růst.
A pak si představte, že jedinej trh je Číňan, kterej nejni blbej, Iránec a Afghánec, kterej nemá vatu a indiáni, kam to nemáte jak dovézt.
I na Ukrajině, přes veškeré blábolení tiskové mluvčí, jde obor od deseti k pěti. Ne, že by nebylo kam exportovat, ale není co. Bez prachů za dříví novou pilu nepostavíte.
To teď po 30 letech pochopili v Černé hoře a Bosně a dříví lze kupovat relativně volně, takže lze čekat, že to tam fakt roztočí.
Zlatý čechy, tady nikdo neví, co máme, i s těma lesočechama.