Omezení těžby v Polsku prohlubuje deficit dubového dříví

Podle Polské komory dřevařského průmyslu (PIGPD) vstoupil polský trh s dubovým dřívím do fáze dlouhodobého strukturálního deficitu. Komora ve svém prohlášení zdůraznila, že nejde o dočasný výkyv, ale o „strukturální nerovnováhu způsobenou převážně administrativními rozhodnutími“.

Za zásadní moment označuje PIGPD moratorium zavedené v roce 2024, které omezilo těžbu na vybraných územích spravovaných státním podnikem Lasy Państwowe. Podnik hospodaří na 79 % lesních ploch v Polsku (přibližně 7,3 mil. ha) a má tak dominantní postavení v nabídce surového dříví na domácím trhu. Cílem opatření bylo posílit ochranu části lesních porostů, včetně území označovaných jako tzv. starolasy, tedy starší lesní komplexy navrhované k vyššímu stupni ochrany. Podle PIGPD však byla tato omezení přijata bez komplexního vyhodnocení jejich hospodářských dopadů.

Data o prodeji sortimentu W_STANDARD, tedy základní jakostní třídy dubové kulatiny určené pro průmyslové zpracování, ukazují výrazné změny v nabídce i cenách. Průměrná cena byla v první polovině roku 2026* oproti stejnému období roku 2024 vyšší o 15,5 %, zatímco objem dostupné suroviny klesl o 24,8 %. Meziročně (I–VI/2025 vs. I–VI/2026) se celkový objem nabízený prostřednictvím prodejních řízení a systémových aukcí snížil ze 131 583 m³ na 108 837 m³, tedy o 17,3 %.
* Uváděné hodnoty za první pololetí roku 2026 vycházejí z již uzavřených obchodních výsledků prostřednictvím systémů prodeje spravovaných státním podnikem Lasy Państwowe.

Růst cen byl nerovnoměrný podle prodejního kanálu. V systému PLD, založeném na dlouhodobějších kontraktech, vzrostly průměrné ceny meziročně o 8,5 %. V systémových aukcích byl nárůst výrazně vyšší – o 38,4 %. „Aukce tak přestávají plnit funkci doplňkového zdroje suroviny k základnímu zásobování podniků a začínají fungovat jako trh s výrazně spekulativními prvky, který je v praxi dostupný především pro největší subjekty. Menší zpracovatelé jsou z trhu se surovinou vytlačováni nikoli z důvodu nižší efektivity, ale proto, že v podmínkách administrativně omezené nabídky nejsou schopni cenově konkurovat,“ uvedla komora ve svém prohlášení.

Vývoj navazuje na předchozí cenový cyklus. Průměrné realizované ceny W_STANDARD činily v roce 2021 836 PLN/m³, v roce 2022 vzrostly na 1 265 PLN/m³ a v roce 2023 dosáhly 1 478 PLN/m³. Po poklesu v roce 2024 na 1 310 PLN/m³ zůstaly v roce 2025 prakticky stabilní (1 315 PLN/m³). Aktuální data však podle PIGPD naznačují „další vzestupný trend, tentokrát úzce spojený s omezením objemu dostupných surovin“.

Přečtěte si také: Francie poprvé potvrdila výskyt háďátka borovicového, karanténního škodlivého organismu

Nejcitelněji dopadá situace na sektor dřevěných podlah, kde převažují malé a střední podniky závislé na domácí surovině, kterou nelze snadno nahradit dovozem. Podle oborových analýz dosáhla čistá ziskovost výrobců podlah v první polovině roku 2025 hodnoty -4,3 %, přičemž přibližně 40 % firem vykazovalo ztrátu. Komora upozorňuje, že možnosti přenášet další růst cen surovin na zákazníky jsou vyčerpány, což vede k omezování výroby, uzavírání závodů a propouštění.

PIGPD již na konci roku 2025 vyzvala k projednání situace na parlamentní úrovni a upozornila mimo jiné na přibližně 44% pokles těžby silného dubového dříví v letech 2021–2025, a to navzdory rostoucímu podílu listnatých dřevin v polských lesích.

Komora varuje, že další omezení těžby bez důkladného posouzení socioekonomických dopadů mohou deficit suroviny dále prohloubit. Podle jejího stanoviska je nezbytné zajistit vyvážený přístup, který umožní současně naplňovat cíle ochrany přírody i stabilitu dřevozpracujícího sektoru.

Podle pigpd.pl, red.