Park podle náměstka ředitele Správy Národního parku Šumava Jana Kozla vytěžil od začátku roku 108 000 m³ dříví, loni to bylo za stejné období 121 000 m³. „Největší vliv na tomto výsledku má pokles kůrovcových těžeb, které jsou na 55 procentech loňských hodnot,“ řekl Jan Kozel. Správa NP Šumava vytěžila do poloviny srpna 53 000 m³ dříví napadeného kůrovcem, loni to za stejné období bylo 96 000 m³.
Meziročně se zvýšila těžba smrků poškozených větrem z 9 000 m³ dříví na 34 000 m³. „Tento nárůst však zdaleka nedosahuje dosavadního poklesu těžeb kůrovcových. Narušení lesních porostů větrem, navzdory výraznému meziročnímu zvýšení jejich těžby, hodnotíme jako spíše nízké,“ uvedl Jan Kozel. Celkovou roční těžbu zatím nelze přesněji odhadnout, jelikož kůrovcová těžba letos ještě není u konce. Správa NP Šumava však předpokládá, že bude meziročně nižší.
Těžba dříví podle druhu ve státních lesích NP Šumava v letech 2023 a 2024 (k 16. 8. v daném roce). Zdroj: NP Šumava
Obnova lesa v NP Šumava využívá v maximální míře přirozenou obnovu dřevin původní dřevinné skladby. V rámci přestaveb lesních porostů se zde proto podporuje cenotické postavení listnáčů (včetně pionýrských), jedle a jejich plodivost. Umělá obnova je doplňkem obnovy přirozené a obnovují se výhradně stanovištně vhodné listnaté dřeviny a jedle. Převládá umělá obnova jedle a buku (oba druhy vyšší desítky procent) doplněná javorem klenem a jeřábem (jednotky procent). Smrk se ve státních lesích NP Šumava již více než 10 let uměle neobnovuje.
Podíl smrku, jedle a listnatých druhů stromů na umělé obnově. Zdroj: NP Šumava
Podle ČTK a Správy NP Šumava, red.
