Jaromír Vašíček, Jan Hána (Lesnická práce 9/2009)
Foto: Helimonitoring.cz
Tento článek byl publikován v LP 9/2010. V grafu č. 3 došlo grafickým zpracováním k chybnému barevnému popisu jednotlivých křivek. Za tuto chybu se autorovi a čtenářům omlouváme. red.
Těžba dříví
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v roce 2009 vytěžilo z našich lesů 15,50 mil. m3 dříví. K této hodnotě došel ČSÚ tak, že zpracoval dotazníky ČSÚ číslo LES P8-
Uskutečněná těžba v roce 2009 ve výši 15,50 mil m3 poklesla ve srovnání s předchozími třemi roky. Jedná se o snížení očekávané, vzhledem k rokům 2006 a 2007, ve kterých se projevil dopad nahodilých těžeb. Výše těžby poklesla na úroveň let 2003–2005.
Graf 1: Těžba dřeva v ČR (1961–2009)
I přes pokles oproti minulým letům se naskýtá otázka, zda jde o těžbu únosnou. ÚHÚL nemá k dispozici výsledky lesní hospodářské evidence, a proto je při posuzování únosnosti celkové výše těžeb v ČR odkázán na model, který porovnává s roční výší těžby. Pomocným nástrojem je celkový průměrný přírůst CPP, což je roční přírůst vztažený k objemu porostu hlavního i vedlejšího v době obmýtí. Tento pomocný parametr je ukazatelem potenciální produkce a lze jej stanovit podle růstových tabulek. Z grafu 2 je patrné, jak velký podíl této potenciální produkce byl v letech 1990–2009 čerpán.
Porovnáním obou parametrů s uskutečněnou výší těžby zjistíme, že těžba v roce 2009 nepřekročila křivku modelu (graf 2), a ani celkový průměrný přírůst (graf 3).
Graf 2: Porovnání modelu těžebních možností a uskutečněné těžby
Graf 3: Porovnání celkové těžby s celkovým běžným přírůstem (CBP) a celkovým průměrným přírůstem (CPP)
Při komentování celkové výše těžby se naskýtá otázka, jaký je její podíl z CPP, jinými slovy jak intenzivně je celkový průměrný přírůst těžen. O této skutečnosti vypovídá názorně graf č. 4.
Graf č. 4: Podíl celkové roční těžby na (CPP) v letech 1990–2009
Výše těžeb
Publikované výsledky Národní inventarizace lesů (ÚHÚL 2007) uvádějí vyšší zásoby dříví v lesních porostech. S tím vzniká otázka, zda při současném legislativním postupu výpočtu závazného ustanovení LHP „maximální celková výše těžeb“ lze těžit více.
Při deduktivním stanovení maximální celkové výše těžby se toto ustanovení vypočítává ze zásob a z těžebního procenta u mýtních těžeb a v případě předmýtních těžeb ze zásob a probírkové intenzity. Výši těžby tedy zásadním způsobem ovlivňuje objektivita zjištění zásob dříví v lesních porostech, které do výpočtu závazného ustanovení LHP jako nástroje vlastníka vstupují. O případných úpravách legislativně nastavených parametrů výpočtu lze seriozně diskutovat až po uskutečněném druhém cyklu Národní inventarizace lesů.
Export dříví
Otázkou ale stále zůstává, zda takové navýšení těžeb má smysl. Při pohledu na grafy 5 a 6 zjistíme, že jednu třetinu vytěženého dříví ČR vyvezla v surovém stavu. Na tomto vývozu se nejvíce podílejí dva sortimenty, a to jehličnatá vláknina a kulatina. Další poměrně významný podíl dříví odchází z ČR v nízkém stupni opracování v podobě řeziva. Důvody vývozu a dovozu jsou logické tehdy, kdy si zpracovatelé hledají na společném evropském trhu (při neexistenci celních bariér) optimální logistiku.
Export je nepochybně vítán v době kalamit, kdy je pro vlastníky lesů poměrně obtížné uplatnit vytěžené dříví na trhu, a to i při jeho obvykle nízké ceně. Avšak v letech, kdy je výše těžby v „normálu“, znamenají vývozy dříví nevyužitou příležitost pro vyprodukování přidané hodnoty, neboť nízký stupeň opracování znamená i nízkou přidanou hodnotu k této surovině.
Zdroj: ČSÚ
Graf č. 5 Vývoz a dovoz jehličnatého a listnatého dříví celkem
Graf č. 6 Export a import jehličnaté kulatiny a vlákniny
Zásoby dříví
V ČR se v lesích k 31. 12. 2009 podle dat LHP, LHO nacházelo 678 mil. m3 dříví. Při propočítání rozdílů růstu zásob v jednotlivých letech zjistíme, že dynamika zvyšování zásob ve srovnání s předchozím obdobím opět poklesla.
K tomuto komentáři je nutno dodat, že jde o zásoby dříví zjišťované při popisu porostů, které mohou být zatíženy subjektivními chybami, a dále je vhodné uvést i skutečnost, že se od roku 1930 měnily i metody zjišťování zásob dříví v lesních porostech. Podle propočtů vycházejících z dat LHP a LHO lze tedy konstatovat, že zásoby dále vzrůstají, nicméně se stále se snižující dynamikou.
Pro srovnání uvádíme, že v roce 1960 činily zásoby dříví v lesních porostech
ÚHÚL opakovaně upozorňuje na skutečnost, že do výpočtu výše závazného ustanovení vstupuje objem zásob zjištěných v porostech starších 120 let. Vypočtený objem těžby je však většinou vytěžen v mladších věkových stupních a přestárlé porosty se nechávají stát. Důvody mohou být různé (vysoké náklady na soustřeďování a dopravu, přesílené stromy, vysoký podíl dříví poškozeného hnilobou, omezení z titulu ochrany přírody, špatné zpřístupnění atd.). Tato skutečnost se projevuje stálým nárůstem podílu porostů s věkem vyšším, než je 120 let (graf. 7). Nárůst výměry těchto porostů svědčí o skutečnosti, že se problém dlouhodobě nedaří řešit.
Graf č. 7: Vývoj zastoupení porostů VI a VII+ věkové třídy
Zhodnocení dat
- V roce 2009 se vytěžilo z našich lesů 15,50 tis. m3 dříví. Výše těžby v roce 2009 je o 0,69 mil. m3 nižší než v roce 2008.
- Porovnáme-li model vypočítaný v ÚHÚL se skutečnou výší těžby, lze konstatovat, že v roce 2009 nastal pokles výše uskutečněné těžby oproti modelu o 3,03 mil. m3.
- Výše kalamitní těžby v roce 2009 činila 6,63 mil. m3.
- Skutečná výše těžby v roce 2009 je nižší o 1,70 mil. m3 než celkový průměrný přírůst, který vyjadřuje produkční potenciál.
- Celkový průměrný přírůst poklesl o 0,5 mil. m3.
Autoři:
Ing. Jaromír Vašíček, CSc.
Ing. Jan Hána
ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zdroj použitých dat: ÚHÚL, ČSÚ
|
Odůvodnění změn při výpočtu přírůstů pro LHP platné v roce 2009 Pro minulá období se z platných růstových tabulek (dále jen RT) využívaly k výpočtům pouze zásoby hlavního porostu a to pro skupiny dřevin sm, bo, db, bk. Ostatní potřebné údaje se přebíraly z jiných zdrojů. Bylo to z důvodů, že z potřebných údajů platných RT byly ve formě vhodné pro počítačové zpracování k dispozici pouze zásoby hlavního porostu. Původní postup 1. PMP se odvodil ze zásoby hlavního porostu uváděné v platných RT. 2. CBP a CPP se počítaly ze zásob hlavního porostu podle RT a z probírkových procent stanovených vyhláškou. 3. Pro skupiny dřevin, ke kterým nejsou růstové tabulky (ostatní mimo sm, bo, bk, db), se použily staré tabulky přírůstů odvozené ze Schwappachových růstových tabulek. Současný postup 1. Všechny dřeviny jsou zatříděny do skupin 4 tabulkových dřevin (sm, bo, bk, db). 2. PMP se odvodí z tabulkové zásoby hlavního porostu podle RT. 3. CBP se určuje z RT pomocí predikované tabulkové zásoby sdruženého porostu po pěti letech a počáteční zásoby hlavního porostu stávajícího věku. 4. CPP se počítá z celkové produkce v RT. |
