Zobrazení položek podle značky: Lesnický výzkum

Nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature odhaduje, že strukturně bohaté lesy a lesy, kterým je umožněno dozrát, by mohly v příštích dekádách zachytit přibližně 226 gigatun uhlíku. To ale bude platit pouze v případě, že zároveň snížíme emise skleníkových plynů. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým stovek výzkumných pracovníků včetně vědců z České zemědělské univerzity v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů IFER, Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Na otázku, kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM, v. v. i., vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Ilustrační fotografie: porosty douglasky v českých lesích, archiv VÚLHM

Vědci z lesnické a dřevařské fakulty ČZU v Praze vyvinuli a otestovali postupy zjišťování fyziologické kvality sazenic na principu měření obsahu a fluorescence chlorofylu v listech sadebního materiálu vybraných dřevin a identifikaci fyziologického stresu pomocí přenosných přístrojů. Své výsledky shrnuli do certifikované metodiky, kterou v ediční řadě Lesnický průvodce vydal VÚLHM, v. v. v. i.

Škody způsobené lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) jsou v posledních letech velmi diskutované téma. Výzkumem a prognostikou jeho invazivní strategie se zabývali odborníci z Lesů České republiky, s. p., a České zemědělské univerzity v Praze.

V současné době, kdy jsou lesy ohroženy suchem a při následném oslabení napadením kůrovcem, je na místě včas vyhodnotit míru stresu a dopady sucha na ekosystémy a pomoci tak ke stanovení postupů ochrany porostů. K tomu mohou posloužit metody hodnocení sucha v porostech smrku ztepilého, které podrobně popsali a otestovali experti na ekologii lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Během posledních 30 let plocha zasažená požáry v oblasti severozápadní Severní Ameriky pomalu rostla a v některých oblastech velké požáry stály za většími plochami spálenišť než v minulosti. V důsledku toho došlo k nebývalé změně v ekologii tamních lesů.

Výsledky vápnění lesů, dlouhodobě poškozovaných imisemi, zkoumá řada českých i zahraničních vědců, včetně odborníků z VÚLHM, v. v. i. Letos byla publikována studie autorů z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, která shrnuje poznatky výzkumu vlastností půdy a jehličí po deseti letech od vápnění. Výsledky zveřejnil VÚLHM ve Zprávách lesnického výzkumu.

Celkem 12 významných dílčích populací smrku ztepilého z lokalit v celé České republice analyzovali vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Konkrétně zjišťovali pomocí analýz DNA jejich genetickou rozmanitost a porovnávali genetické vzdálenosti mezi jednotlivými populacemi.

V České republice stoupá rozloha bukových lesů, a to na úkor lesů smrkových, jejichž rozloha setrvale klesá. Za období 15 let (mezi roky 2000–2015) se zvýšila plocha bukových lesů o přibližně 57 000 ha, to je asi 12x rozloha lipenské přehrady. Výrazně tedy narůstá rozloha mladých porostů, o které je nutno pečovat odpovídající výchovou.

V České republice postupně klesá výměra smrkových lesů, za posledních 15 let přibližně o 3,5 %, tedy asi o necelých 82 000 ha, což představuje území o rozloze 1,75násobku rozlohy Prahy. Naopak stoupá rozloha smíšených a bukových lesů. Přesto smrk zůstává naší hlavní dřevinou a je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a řádnou péči, a to i kvůli problémům, které provázejí jeho chřadnutí v některých regionech republiky v důsledku klimatických výkyvů.