Zobrazení položek podle značky: Kůrovec

Lesníci by se měli v boji s kůrovcem už letos řídit novelizovanou vyhláškou 101/1996 Sb., kterou chce ministerstvo zemědělství do měsíce aktualizovat. Povolí jim nezabývat se odumřelými stromy, ze kterých kůrovec již vyletěl, budou tak mít více kapacit na ničení kůrovce v ještě zelených porostech. 

Aktualizováno 18.9. Účinnost opatření se předpokládá na přelomu října a listopadu tohoto roku. Zákaz těžby je navržen do konce roku. Dřevo z kalamit a dřevo napadené kůrovcem by mělo být zpracováno do konce března 2018. Zákaz se nevztahuje na mimořádné těžby, prováděné na základě povolení nebo rozhodnutí orgánu státní správy lesů a na těžbu vánočních stromků. Výjimku z nařízení mají lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem. Za porušení nařízení mohou dostat vlastníci lesa pokutu do milionu korun.

Lesnické firmy se obávají dopadů kůrovcové kalamity na severovýchodě Moravy a následků vichřic v okolních zemích. Kvůli nižším cenám dříví na trhu se jejich smlouvy s Lesy ČR stávají nevýhodnými a chtějí jejich změny, uvedly Hospodářské noviny. Případná dohoda by však mohla Lesy ČR přijít na stovky milionů až miliardy korun. Pokud se ale smluvní partneři a Lesy ČR nedohodnou, může to znamenat ukončení smluvních vztahů a následné problémy s prováděním nahodilých těžeb. 

V lesích Vysočiny se minulý rok zvýšila těžba dřeva napadeného kůrovcem o 92 procent na více než 250 000 metrů krychlových. Na celkové produkci dřeva v kraji se těžba stromů poškozených hmyzem podílela skoro 17 procenty.

V boji s kůrovcem v lesích mohou pomoci speciálně cvičení psi, kteří dokážou včas odhalit napadený strom. Neobvyklou metodu používanou ve Švédsku zkoušejí vědci z České zemědělské univerzity. Děkan Fakulty lesnické a dřevařské Marek Turčáni, který je koordinátorem projektu, věří, že by se po určité úpravě dala přenést do České republiky. 

Ministerstvo zemědělství je připraveno rozšířit v příštím roce své dotační tituly tak, aby mohlo poskytnout peníze obcím, které mají kvůli kůrovcové kalamitě poničené komunikace, po nichž se odváží dříví. Chce získat podklady, kolik peněz by na opravy silnic a infrastruktury bylo potřeba. Novinářům to v Ostravě řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Právě v těchto dnech vrcholí jarní rojení lýkožrouta smrkového. Jeho letová aktivita letos začala téměř o měsíc později, než bylo obvyklé v posledních letech, protože mu počasí v dubnu nepřálo. Kvůli tomu by letos mohl založit na většině území nanejvýš dvě generace. Podle prognóz Lesní ochranné služby VÚLHM ale zejména v regionu střední a severní Moravy a Slezska se budou tamní lesníci vyrovnávat s nebývalým přemnožením podkorního hmyzu v oblasti postižené tzv. chřadnutím smrku ještě řadu let.

Doplněno o graf dosavadního průběhu rojení. Jaro je v plném proudu a po jeho chladném začátku, které nahrálo do karet lesníkům v celé zemi, už se kůrovci začali rojit. Náběh začátku rojení je vidět i na stoupajících počtech i výších vložených odchytů do aplikace KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz), do kterého se v letošní sezóně zapojilo již 200 provozních lesníků. 

Státní podnik Lesy ČR do obranných opatření proti kůrovcům letos investuje meziročně o pětinu více, celkem zhruba 172 milionů korun. Generální ředitel podniku Daniel Szórád na tiskové konferenci 25. května uvedl, že by v letošním roce mohly být díky pozdějšímu prvnímu rojení pouze dvě generace lýkožroutů, což by mohlo znamenat, že se situace nebude dále zhoršovat. Největší problém podle něj bude i letos na střední a severní Moravě.

Zda nalétává podkorní hmyz raději na odvětvené nebo neodvětvené lapáky a jaký vliv na jejich obsazení má doba, kdy jsou v lese položeny, zjišťovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Lesnické a dřevařské fakulty. K výzkumu vybrali dvě lokality na území Lesní správy Vítkov v blízkosti přehradní nádrže Kružberk. Tato lesní správa je součástí širšího gradačního území lýkožrouta smrkového a l. severského na severní Moravě a ve Slezsku.