Dřevěná kniha
Tato tisková zpráva má veřejnosti vysvětlit několik pojmů, které se mnohdy pletou a vedou k mylnému pochopení souvislostí a dále vyjádřit postoj Sdružení živnostníků v lesním hospodářství (SŽLH) ke koncepci hospodaření Lesů ČR od roku 2012 (Dřevěné knize).
Především je třeba vysvětlit pojem Dřevozpracovatel (dřevozpracující podnik) – je to subjekt, který nakupuje a následně zpracovává dříví z lesů, které je už pokáceno a připraveno k prodeji.
Malá lesnická firma nebo také OSVČ v lesním hospodářství – je subjekt, který vykonává práce v lesích tzn., že do této činnosti spadá jak výsadba a ochrana nových kultur, tak i kácení a přibližování dříví.
V poslední řadě to jsou velké právnické osoby zastoupené zejména LAS (Lesní akciové společnosti), tyto firmy v mnoha případech zajišťují oba předem vysvětlené procesy.
Koncepce zpracovaná formou Dřevěné knihy, která je v posledních dnech předmětem kritiky různých zájmových skupin, jednoznačně podporuje velké LAS, protože na tak velké smluvní celky není schopen dosáhnout žádný z menších podnikatelů. Pro stát jako takový je jednodušší, zadat zakázku velké LAS, protože je to administrativně méně složité. Je to však účelné a nepoškozuje tento přístup některé podnikatele?
Ministr Fuksa přesvědčuje veřejnost, že tento způsob nikoho ze stávajících podnikatelských subjektů nikterak nepoškodí. Bohužel je třeba konstatovat, že minstr Fuksa nezná praktickou část této reality. Vítězná firma si v daném regionu začne klást podmínky dle svých představ a bohužel ani zaměstnanci LČR (především revírníci), nejsou schopni se těmto praktikám bránit.
Přičemž, na tuto situaci nejvíc doplácí lidé v regionech, přestože, jak tvrdí ministr Fuksa, práci sice mají, ale bohužel ne dostatečně a důstojně zaplacenou. Důvod je jednoduchý, dominantní postavení LAS v regionu, způsobené velikostí smluvních jednotek, umožňuje stanovovat si podmínky dle svého uvážení. Většina OSVČ, dotlačená několikaletým zmatkem v oboru na pokraj osobního bankrotu, se jen stěží může postavit praktikám „vyvolených“ firem.
Proto SŽLH upozorňuje Vládu a veškeré politiky, aby zvážili, zda je dobré neposlouchat výzev občanů, kteří žijí v realitě dnešního venkova a sdružují se ať už ve Sdruženích nebo Asociacích, nebo poslouchat hlas peněz a papírových čísel.
Na tomto místě je jistě vhodné položit otázku, zda státní majetek má být v prvé řadě zdrojem příjmů, v lepším případě státu, v horším zájmových skupin stojících v pozadí, nebo také jedním z nástrojů státní politiky zaměstnanosti zacíleným v tomto případě na nejvíce ohrožené regiony.
Upozorňujeme na skutečnost, že pokud občané tohoto státu nebudou schopni vydělávat díky koncepci zpracované formou Dřevěné knihy dostatečné množství finančních prostředků, nebudou moci plnit daňovou politiku státu a v řadě případů skončí v evidenci úřadů práce.
Na rozdíl od jiných skupin obyvatel tohoto státu nevoláme po zvýšení finančních příjmů či dotacích, chceme jen volný přístup k zakázkám a stabilní prostředí pro svobodné podnikání neovlivňované monopolním postavením velkých hráčů na trhu.
Je tedy na Vládě a politicích, aby ještě jednou zvážili postoj nad tímto návrhem a dali lidem na venkově šanci na důstojný život a zaměstnání.
Nic by nebylo tak hrozné, kdyby nebyla v tomto státě tak zničena morálka většiny lidí.
