Rok 2011 byl vyhlášen Organizací spojených národů Mezinárodním rokem lesů s cílem zvýšit povědomí o významu lesa a posílit trvale udržitelné obhospodařování lesů k užitku současných i budoucích generací. Není proto náhoda, že toto téma bylo zvoleno hlavním motivem výročního zasedání vlastníků nestátních lesů v České republice, které se uskuteční 19. dubna v Pelhřimově.
Lidé hrají ústřední roli při rozumném hospodaření v lesích, v ochraně a zachování lesů pro budoucí pokolení. A to nejen jejich majitelé a správci, ale především lidé, kteří jejich činnost usměrňují prostřednictvím zákonných pravidel, rozhodnutí nebo finančních pobídek. Stát se holedbá svými závazky do mezinárodních smluv na ochranu klimatu, „ekologickými“ dotacemi na výstavbu solárních elektráren a tak dále, ale na les jako trvale obnovitelný zdroj suroviny pro další navazující sektory, poskytovatele řady mimoprodukčních, společensky prospěšných funkcí a iniciátora rozvoje venkovských oblastí, zapomíná. Místo toho, aby podporoval zásady správné lesnické praxe a sladil ochranu přírodu s potřebami sociálními a hospodářskými, ještě více toto napětí vyostřuje.
Jeden příklad za všechny. V roce 2005 byla v rámci novely zákona o rozpočtovém určení daní odebrána z objemu určeného na podporu lesního hospodářství ze státního rozpočtu částka 505 mil. Kč, která byla rozdělena krajům a kraje měly tyto prostředky poskytovat vlastníkům lesa. Výsledek tohoto počinu? Po šesti letech vynakládají kraje na podporu vlastníků lesů méně než polovinu této částky a zbytek využívají k jiným účelům! Kde je ona deklarovaná podpora rozvoji venkova? Kde jsou ekologické organizace s jejich požadavky na přírodě bližší způsoby hospodaření v lesích? Vždyť tyto příspěvky jsou určeny právě na úhradu zvýšených nákladů těchto postupů!
Z porovnání vývoje objemu a struktury finančních prostředků na lesní hospodářství poskytovaných jednotlivými kraji vyplývá, že nepříznivá situace přetrvává a v meziročním srovnání došlo dokonce k dalšímu zhoršení z hlediska objemu poskytnutých finančních prostředků. Celkový objem poskytnutých příspěvků kraji poklesl v roce 2010 proti roku 2009 o 63,5 mil. Kč na 231,3 mil. Kč. Rozpočty uvažované či přijaté kraji na rok 2011 v podstatě kopírují skutečnost roku 2010. Nedostatečná podpora vlastníků lesa je navíc provázena nejednotností pravidel v rámci České republiky, která má za následek nerovnoprávné postavení vlastníků lesů v různých krajích. Jednotlivé kraje některé podpory vůbec nevyplácejí, nebo snížily v různé míře výši podpory. Došlo k omezení okruhu příjemců podle různých hledisek, většinou podle druhu vlastnictví, velikosti majetku, nebo stanovením maximální výše podpory. Tato skutečnost je v přímém rozporu s principy Společenství pro poskytování veřejné podpory, podle kterých musí být zaručen rovný a nediskriminační přístup k podpoře všem potenciálním žadatelům. Zmíněná negativa se netýkají všech krajů stejně, světlou výjimkou jsou Jihomoravský kraj a kraj Vysočina, kde se daří pro podporu lesního hospodářství držet poměrně stabilní rozpočty a uplatňovat pravidla bez radikálních omezení, ale celkově je situace neúnosná.
Jak uvádějí předsedové regionálních organizací SVOL, např. v Ústeckém kraji byly v loňském roce zamítnuty všechny žádosti mimo Krušné hory a 80 % vlastníků nedostává ani korunu. Kritická situace je také v Jihočeském kraji, kde celková výše podpory (35 mil. Kč) již v loňském roce činila pouze 65 % finančních prostředků předchozího roku 2009 a pro letošní rok je naplánováno další snížení na 25 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že z roku 2010 budou převedeny žádosti k proplacení ve výši 8,8 mil. Kč, bude reálná podpora pro letošní rok činit pouze 15,2 mil. Kč, neboť převod žádostí a jejich proplacení v dalším roce již zřejmě nebude možné.
„Poslední jednání s představiteli Ministerstva zemědělství naznačují, že by mohlo dojít k navrácení příspěvků zpět do jednoho centra v novém programovacím období od roku 2014. O této záležitosti chceme jednat i na zítřejší konferenci, kde očekáváme zástupce vedení nejen resortu zemědělství, ale i životního prostředí“, uvádí předseda SVOL František Kučera a dodává: „Požadavek vlastníků na částečnou úhradu zvýšených nákladů zákonných povinností, které nemají v lesnicky vyspělých zemích obdoby, považujeme za zcela legitimní. Nejedná se nám o vylepšování našich hospodářských výsledků dotacemi, ale alespoň o částečnou kompenzaci společenské objednávky. A co bychom opravdu uvítali? Objektivní ohodnocení mimoprodukčních funkcí lesního majetku s právní jistotou úhrady této služby na plochu.“
