Přihlásit

SVOL: Lesnická strategie EU ignoruje multifunkční úlohu lesů

Evropská Komise 16. července letošního roku zveřejnila novou strategie lesnictví do roku 2030. Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Lesnická strategie EU ignoruje multifunkční úlohu lesů, zásady trvalé udržitelnosti i principy fungování Evropské unie. Strategii bude na podzim schvalovat Evropský parlament a Rada.

Doporučený SVOL: Lesnická strategie EU ignoruje multifunkční úlohu lesů

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) považuje návrh lesnické strategie EU za zcela nevyvážený, upřednostňující pouze ekologický aspekt hospodaření v lesích. Návrh podle SVOL silně ohrožuje zásady trvale udržitelného hospodaření, pomíjí multifunkční úlohu lesů a zasahuje do kompetencí členských států v lesnictví. Schválený návrh podle SVOL nezohledňuje připomínky a argumenty subjektů evropského lesnického a dřevařského sektoru zaslané čelným představitelům Evropské komise v červnu letošního roku, ani obavy a požadavky ministrů zemědělství 11 členských států (včetně České republiky) stran strategie zaslané výkonnému místopředsedovi EK pro Evropskou zelenou dohodu F. Timmermansovi počátkem tohoto měsíce. 

Nová Lesnická strategie EU do roku 2030 

Z vyjádření SVOL k nové Lesnické strategii EU do roku 2030

Evropská unie nemá společnou lesnickou politiku, tato oblast dle principu subsidiarity podléhá řízení jednotlivými členskými státy. Základy směřování evropského lesnictví byly položeny v Lesnické strategii EU v roce 1998 a v Lesnickém akčním plánu EU na období 2007-2011. Po dlouhé přípravě byla Evropskou komisí v září 2013 předložena Lesnická strategie EU pro lesy a navazující sektory do roku 2020. Jasně definovaným základem této strategie bylo trvale udržitelné lesní hospodaření, multifunkční role lesů, efektivita lesních zdrojů a globální odpovědnost za lesy. V roce 2018 bylo zahájeno posuzování dosaženého pokroku a probíhaly intenzivní snahy zainteresovaných stran, členských států a Evropského parlamentu vytvořit novou strategii, která by brala zřetel na aktuální klimatický, společenský a politický vývoj. Navzdory veškerým iniciativám byl tento proces změny v Evropské komisi protahován a nyní probíhá pod tlakem nového politického rámce Evropské zelené dohody (Green Deal) a Strategie biodiverzity EU do roku 2030.

„Návrh Lesnické strategie EU je pro nás jako zástupce nestátních vlastníků lesů skutečným zklamáním. Návrh strategie je nevyvážený, extrémně jednostranně totiž upřednostňuje ekologické parametry hospodaření v lesích. Je založený spíše na ideologii a emocích než na každodenní realitě v lesnictví,“ uvádí místopředseda SVOL Stanislav Janský a připomíná: „Většina lesů EU je v soukromém vlastnictví, a proto lze tuto strategii a její cíle realizovat pouze při skutečném uznání a respektování vlastníků lesů, kteří se o lesy po generace starají. Bez motivace a spolupráce vlastníků lesů a ohledu na vlastnická práva nemůže být žádná lesnická strategie úspěšná.“
Největší výzvou, které lesy a vlastníci lesů v současné době čelí, je změna klimatu, a jedinou jistotou je nejistota. Vlastníci lesů právě v této době potřebují politickou, společenskou a ekonomickou podporu jejich práce a úsilí, nikoliv strategii, která vytváří ještě větší nejistotu.

Příkladem, který ilustruje rozdíl mezi strategií a potřebami vlastníků lesů, je to, že strategie neobsahuje žádnou samostatnou kapitolu o přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, ani o financování nad rámec environmentálních služeb. Navrhovaná opatření se zaměřují především na jeden pilíř udržitelnosti, a to environmentální. Přitom postupy udržitelného lesního hospodářství používané v lesích EU jasně ukazují, že v aktivně obhospodařovaných lesích lze zachovat všechny ekosystémové funkce včetně biologické rozmanitosti vedle poskytování biomasy, dřeva a produktů ze dřeva.

Lesní ekosystémy jsou stále náchylnější k různým biotickým a abiotickým tlakům, jako jsou požáry, sucha a bouře, ohniska škůdců a chorob. Trvale udržitelné hospodaření v lesích je optimální způsob, jak udržet lesy zdravé, odolné a přizpůsobené změně klimatu, což jim umožní přispívat k cílům Green Deal. Navrhovaná opatření Lesnické strategie EU však trvale udržitelné lesní hospodaření masivně oslabují a s tím i globální schopnost konkurence celého navazujícího řetězce. V návrhu nové strategie jsou definována opatření, která mají významný dopad a omezují způsoby hospodaření v lesích, ale zároveň nejsou v souladu s adekvátním návrhem podpor. Odpovědnost za zmírňování vlivů změny klimatu a ochrany biodiverzity je tak jednostranně přenesena na vlastníky a správce lesů.

Lesnická strategie otevírá prostor pro nové ukazatele a limity v lesnictví. Obavy budí strategií ohlášený nový legislativní návrh EU na monitorování, podávání zpráv a sběr údajů neodbornou veřejností a strategické plánování, který zasahuje do pravomoci členských států v oblasti lesnictví a vyvolává řadu otázek ohledně konečného politického cíle a realizace této iniciativy.

„Lesnictví přispívá ke zmírňování změny klimatu absorpcí CO2 a ukládání uhlíku ve stromech a ve všech výrobcích ze dřeva, strategie EU se však více zaměřuje na rizika než na příležitosti a biohospodářství vztahuje pouze k výrobkům ze dřeva s dlouhodobou životností. Za zcela nadbytečný pak považujeme návrh na zavedení dalšího nového certifikačního systému. Evropská komise připomínky vlastníků lesů, organizací lesnického a navazujících sektorů, ani ministrů členských států nezohlednila, došlo spíše jen ke kosmetickým úpravám. Pokud Evropský parlament a Rada na podzim neprosadí do strategie zásadní změny, čekají nejen vlastníky, ale i celé lesnictví těžké časy,“ varuje Stanislav Janský. 

TZ SVOL

Naposledy změněno: čtvrtek, 22 červenec 2021 10:08

(0 hlasů)

Komentáře   

+21 # Metzl.Jan 2021-07-24 18:16
"Neškareď se na zrcadlo, když máš křivý obličej" To nám musí napsat až Evropská unie, co máme špatně v Národním plánu obnovy slibujícím štědré dotace z evropských peněz? Vzletně prezentované naše hospodaření ve smíšených, věkově a prostorově rozrůzněných lesích zůstane jen v politických proklamacích a v říši snů, pokud budeme mít nadále tolik spárkaté a exotické zvěře jako dnes. Zdá se mi, že bohorovně přehlížíme skutečnost, že máme vytěžený etát na devět let dopředu a že neschopností zredukovat zvěř v podstatě cíleně hubíme jedli, genotypovou diverzitu druhů. Co je na tom trvale udržitelné, nechápu. Politici by měli urychleně přijmout nové, moderní zákony o lesích a o myslivosti a začít konečně motivovat vlastníky lesů k přírodě blízkému hospodaření, místo aby jim bránili, jako se to děje dosud.
+1 # najše 2021-07-25 12:57
No, musíme být opatrnější a jít do toho od lesa. Primárně je nutné odmítnout propagandu o smrkových monokulturách, kterými zlí komunističtí antiekologové zaprasili českou zemi.
Ve skutečnosti je asi blíže pravdě tvrzení, že dominance smrku v českých zemích není projektem lesního hospodáře, ale projevem přirozených procesů, ve kterých hrála rozhodující roli přemíra zvěře, ať už té myslivecké, nebo té "dobytkové".
Jedle jednoduše chutná (jedle od slova jedlá) proto mizí z porostů kdykoli je zvěře hodně spolu s listnáči atd. Smrkové monokultury jsou tedy historicky především smrkové MONOCENÓZY. Vždycky mě udivují a těší zároveň nárosty smrkového zmlazení na současných holomajnách Vysočiny Jihlavska, Ždárska apod.
Teď je na stole otázka, jak to změnit :-) ? V současné evropské (také té české) politice rezonuje Green-deal, který akcentuje přírodní procesy (dtto národní parky, bezzásahovost apod.), které mají něco zvrátit.
A teprve teď jsme u podstaty problému. Může se něco samo od sebe vrátit do homeostázy s původním podílem jedle, buku, lípy dubu apod.? Nemůže, NEMŮŽE.

Samozřejmě flinta v ruce může něco vylepšit, ale to je příliš zjednodušená pravda - která se ovšem možná ujme, protože nabízí nový business spojený s nárůstem intenzity lovu, poplatkové mašinérie atd. atd.
Vzhledem ale k početnosti lidské populace a pokročilé industrializace společnosti nelze podle mého názoru vymyslet lepší řešení, než je důsledná obnova hospodářského lesa v plném slova smyslu naší domácí lesnické teorie, hospodářské úpravy, ochrany lesa a myslivosti. Mimochodem, já osobně si neumím představit, že by nějaké lesnictví mohlo být přírodě neblízké :-)

Nemíním to jako nesouhlas s Vaším názorem, spíš nahazuji k další diskusi.
Lesu zdar, Martin Klewar
+2 # Lakatoš 2021-07-26 12:15
Pane Najše, dovolím si polemizovat s Vašimi zavádějícími informacemi. Předně je myslím dostatečně známo, že smrkové monokultury skutečně nevhodné jsou, vždyť toto je v odborných kruzích zmiňováno již přes 50 let. Důvody všichni známe. Dále nepřesně uvádíte, že je vše házeno na komunisty - snad někým nezasvěceným ano, jinak však všichni víme, že jsou zakládány už od Marie Terezie jež, pokud je mi známo, komunistkou nebyla.
Ano, jedle zvěři chutná velmi, jenže zajistíme-li jakýmkoliv způsobem její dostatek v podrostu, zvěř se na ni bude jako na již méně vzácnou ne tolik soustředit. Smrkové monocenózy, jež zmiňujete, skutečně na řadě míst existují, ale nevypovídají pranic o vhodnosti stanoviště pro smrk jako takový, neboť vznikly převážně z nedostatku semene jiných dřevin v místě chybějících.
Porosty se nepochybně do homeostázy navrátí a to i při vyšších stavech zvěře, pouze půjde o proces dlouhodobý a s nutným mezičlánkem měkkých dřevin. Klen, dub či habr odrůstají velmi dobře zvěři i proto, že rostou zpočátku rychle a nereagují negativně na nadbytek světelného požitku při prudkém odclonění.
Váš samotný závěr si dovolím považovat za již zcela zcestný. Naše tradiční lesnická teorie je definitivně překonána. Stejně jako tradiční pojetí myslivosti. Dnes navíc již ani nemáme a nebudeme mít nástroje, politické ani finanční, abychom se k oněm postupům vrátili. Ano, bohužel, lesnictví severských jehličnanů věkových tříd bylo přírodě velmi neblízké, řeknu-li to diplomaticky. A domnívám se dokonce, že ti z našich nástupců, kteří by v něm chtěli ve větším měřítku pokračovat, budou trestáni.
Závěrem k Vaší zmínce jinde, kdy jste si liboval v tom, že se náš brouk dobře prodává Číňanovi. Dovolím si poznamenat, že má-li býti cílem pěstování lesů v naší malé zemičce plundrování dřeva nenasytným čínským trhem, tedy ne jako dočasné řešení z nouze, ale běžný stav, mělo by na ně býti myšleno v zákonu a přísně trestáno.
+3 # najše 2021-07-26 14:54
povinnost zalesňovat vešla do zákona až v roce 1852 (cisařské nařízení č.250) do té doby se na obnově lesa podílela především sukcese spolu se zvěří, která ji selektovala. Nárůst lesnatosti ze 14,6% (rok 1748) na 28% (1850) zajistila z cíleně sázených dřevin především borovice - tzv. borová mánie. Smrková dominance vznikla právě a zejména v důsledku selekčního tlaku zvěře. Jestli jste našel v literatuře a archívech něco jiného, sem s tím, rád se dále vzdělám, nicméně ideologické mámení odmítám.

Přirozená homeostáza ve smyslu potencionální vegetace dle Dr. Neuhauslove či pánů Zlatníka, Plívy a Průši sama od sebe už nikdy NEnastane, na to se lidé množí až příliš rychle a antropogenní tlak je rozhodující. Jestli si myslíte něco jiného, tak jste trochu blázen - pardon !

Nakonec - nikdy jsem nevelebil Číňany za to, že nám vykupují dřevo, ani Američany či Švédy (StoraEnso apod.). Naopak vždycky jsem uváděl jako tristní, že jsme před 100 lety dokázali za 2 roky postavit 60 km lesní, úzkorozchodné železnice a parní 5-ti katr a dnes toho nejsme zcela schopni.
+4 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-26 15:55
[quote name="najše"
jsme před 100 lety dokázali za 2 roky postavit 60 km lesní, úzkorozchodné železnice
.
Nechci dělat chytrýho, ale mám dojem, že to legionáři zrekvírovali na frontě. Ono vůbec se bez toho prohnilího Rakouska toho z různých záhadných fondů v té době zvládlo leccos.
+2 # najše 2021-07-26 19:17
:-) :-) né, nikdo nic nerekvíroval, prostě Schwarzenberg postavil na Arnoštově (ale také u Velechvína) v reakci na polomy v letech 1917 lesní železnici a v Arnoštově také nový parní 5ti katr. :-) :-) Všechno dříví (190 tisíc m3 Arnoštov, 35 tisíc Velechvín), bylo odkorněno, kůrovec se proto nenamnožil, paseky byly do roku 1925 zalesněny. Opravuji uvedenou délku trati, celkem jí bylo "pouze" 22 km. Nicméně bylo to za války, chlapi byli hojně na vojně, takže myslím super ukázka rčení "když se chce, tak to jde".
+5 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-27 12:15
Cituji najše:
:-) :-) né, nikdo nic nerekvíroval, prostě Schwarzenberg postavil na Arnoštově.

Nepřu se. Zdroj nemám, četl jsem to kdysi v nějakém železničářském spisku, zajímaj mě dráhy.
Polom padnul v 17 roce, budovat to začali váleční zajatci / v té době celkem běžný jev / pila fungovala od 18 do 22 roku a dvě mašinky dovezli v tom 18 roce z fronty, tam jich bylo po válce habaděj. Asi i vagonky a koleje. A přesto, že neměla 110 km, ale jen 14 byla super a fungovala do roku 1963.
https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1006079.jpg&httpref=
Tak nějak to myslím bylo i v tom Mirošově.
+5 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-27 12:32
Jo, i v tom Mirošově šla ta stavba taky jako po másle. Tenkrát vůbec byli jiní ogaři, jak dnes.

" Pily začaly naplno pracovat až na začátku roku 1943. To už sahaly nashromážděné kmeny až k lesu Zlamnoha nad nimi.
Také proto byl v dubnu roku 1943 vystavěn kárný tábor pod Mytí nad pilami s nápisem nad vchodem "Arbeit macht frei". Šlo o dřevěné montované baráky. Nejvyšší budova esesmanů byla ze zrušeného tábora v Letech u Písku. Tábor nesl název "Erziehungslager für Arbeitsvertragsbrüch ige" (pracovní tábor pro osoby, které porušily pracovní smlouvu). Záminkou pro vznik tábora bylo hromadné nedovolené opuštění Kolvína v době Velikonoc (dělníci uprchli za rodinami). Chovanci tábora byli trestáni, ponižováni a hlídáni v práci na pilách v Mirošově. Pracovali i v blízkém již opuštěném černouhelném dole Gustávka, odkud po kolejích ručně dopravovali surovinu potřebnou k práci parního stroje na pile. Zaměstnanci byli posbíráni většinou z řad uprchlíků z nucených prací v Německu, ale často tam byli na 3-12 týdnů provinivší se pracovníci z Kolvína. Žádanou prací v lágru přes léto bylo sbírání lesních plodů, což se dělo vždy v neděli. Nasbírané ovoce bylo posíláno do Německa. Šlo o jeden ze sedmi pracovně-výchovných táborů výhradně pro české dělníky v protektorátě, v nichž bylo postupně internováno kolem 5 tisíc lidí (odtud možná pochází některé mylné počty celkových pracovních sil nasazených pouze na likvidaci lesní kalamity v Brdech)."
+4 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-27 18:26
Cituji schutzmeister@iex.cz:
[quote name=
https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1006079.jpg&httpref=
.

Pro fajnšmekry souvislosti - jezdili tam tři mašiny Orenstein-Koppel Feldbahn zrekvírované v Německu.
"Během první světové války O&K vyráběla pro německou vládu železniční lokomotivy a vagony různých rozměrů. Po porážce Německa v listopadu 1918 vítězné spojenecké mocnosti uvalily na poraženou zemi další ekonomické sankce a restrikce tvrdě omezující německé výrobní a vojenské kapacity. Kromě toho na základě nekompromisních podmínek vyplývajících z Versaillské smlouvy firmě zkonfiskovaly armádní lokomotivy Feldbahn"

Tady výcuc z časopisu VLS :
"Projekt trati byl narychlo vypracován
pražskou filiálkou firmy
Orenstein a  Koppel, vyrábějící
pro úzkorozchodné dráhy vagony
a  lokomotivy. Byla navržena trasa
9,7 km dlouhá o rozchodu kolejnic
760 mm, vycházející ze stávajícího ná-
kladiště dříví a sledující tok Blanice až
k arnoštovské pile na 5. km. Již 4. zá-
ří 1918 se započalo se zemními
pracemi. Zpočátku ji stavěla lesní
správa Arnoštov a od dubna 1919
firma Orenstein a Koppel."

Takže se to za války vlastně vůbec nestavělo.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-26 16:02
Cituji najše:

Smrková dominance vznikla právě a zejména v důsledku selekčního tlaku zvěře.

Čímž je myšlena především ta "zvěř" v odpovědných postaveních, protože ikdyž odsunete "smrčení" o 100 let, což je fakt, tak tenkrát se té zvěře zase až tak bát nemuseli..
Ještě můj rádce lesníka z roku 1913 vyjmenovává jako nejhorší škůdce kultur tetřevy, krůty a koně . :lol:
+7 # Lakatoš 2021-07-26 16:09
Pane Najše, dovolím si polemizovat. Do uvedeného léta 1852 nebyla zalesňovací povinnost stipulována, ale byla v gesci jednotlivých panství, která jí hojně využívala, a proto změna směrnice křivky lesnatosti nastala už několik dekád před Vámi zmiňovaným rokem.
Mýlíte se velmi v tom, že smrková mánie vznikla již tehdy v důsledku tlaku zvěře. Jaké prosím? Vždyť spárkatou potkat byla vzácnost, jeleni byli v monarchii leckde pouze v oborách, ještě za první republiky jsme měli několikanásobně méně srnčí, milý pane.
Žádný selekční tlak spárkaté zvěře tedy tehdy neexistoval, ten je otázkou až posledních cirka 80 let. Byl-li by přítomen, nemohla by se volně zmlazovat jedle, a dokonce volně vysazovat na paseky bez ochrany oplocením, pouze nahodile pomocí ovčí vlny a podobných tehdejších způsobů.
Lidé se dnes raketově množí v Africe, Indii a jinde. Ne u nás v Evropě. Zde populace přirozeně narůstá velmi pomalu, nestagnuje-li. Naopak, řada míst se oproti dřívějšímu stavu vylidňuje, často se jedná o polosamoty či malé vesnice. Lidé se ve většině koncentrují do větších sídel, přirozené osídlení zejména vyšších poloh na mnoha místech zaniká. Výsledkem je sukcese lesa, která v některých okresech mimo nížiny či velkoměsta dosahuje stovek hektarů za dekádu. Horská políčka, pastviny i louky jsou již dávno vzácností, zanikají lesní cesty i drobní svědkové přítomnosti člověka v krajině mimo sídla - odešli lidé, součástí jejichž životů byli. Přítel ze školních let, Valach, byl vnuky požádán, ať jim v přírodě ukáže jalovec - nenašel, a takový to byl přitom kdysi plevel! Lesní porosty se oproti minulosti naopak tedy spontánně zcelují. Víte, viděl jsem toho za svůj starý život už hodně a mohu Vám tedy s čistým svědomím říci, že takto rozsáhlé, divoké a přírodě relativně blízké porosty, jaké máme nyní (myšleno v celku), jsme v novodobé historii ještě neměli. A bude toho ještě více.
-1 # najše 2021-07-26 18:19
Pane kolego, tak já nevím, o co Vám jde? Nejprve máte potřebu na mne reagovat, když se vyjádřím v tom smyslu, že naše lesnictví není, tak špatné, jak by snad naznačoval pan Metzl Jan. Nakonec píšete, že máme tak přírodě relativně blízké porosty, jaké jsme v novodobé historii ještě neměli. No, já rád diskutuji a polemizuji, ale ve Vašem případě nevím, v čem se mnou chcete nesouhlasit a v čem souhlasit, jakkoliv je z vaší dikce zřejmé, že máte přehled. Jenom se divím tomu, že naznačujete, že říšský zákoník v roce 1852 ukotvil povinnost zalesňovat pouze pro nějakou minoritu vlastníků, jelikož to podle Vás sami již většinově vlastníci dělali. A co se týče zvěře uvedl jsem již na začátku, že nešlo pouze o mysliveckou zvěř, ale také o hospodářská zvířata. Ano, chápu, někteří si myslí, že lesnici zaplevelili české země smrkem a způsobili tím hrozné ekologické škody, ale já si to nemyslím a svoje tvrzení opírám o fakta z historického vývoje lesů, který mě zajímá a který dále studuji. Mimochodem, neuvedl jste žádné zdroje. Já se odkazuji na ČSÚ a např. pana Dr. Nožičku a knihy Historický vývoj našich lesů a Přirozený areál smrku ztepilého v Čechách; dále také na historické analýzy a syntézy archiválií, jak je v 60-80 prováděly týmy pana Krumla, Nikendeye a dalších historiků a lesníků. S pozdravem lesu zdar, Martin Klewar
+6 # Lakatoš 2021-07-27 15:52
Čtu Vás již dlouho, pane Najše. Zjistil jsem už nejednou, že překrucujete, co druzí pánové napsali. Vždyť já třeba nenapsal, že máme relativně přírodě blízké porosty, já uvedl, že narůstá jejich rozloha přirozenou sukcesí, že po opuštění řady lokalit člověkem se ona místa vrací přírodě, tedy jsem rozporoval Vaše tvrzení, že lidé jsou přemnožení či co - nikoliv, ne tedy v České republice. Mluvíme-li o smrku, zastávám se lesníků, neb oni byli pouhými vykonavateli vůle majitelů pozemků, nicméně škodlivost smrku a velmi hypertrofovaná jeho původnost jsou evidentní. Víte, jsem už bohužel starý dědek a mohu Vám tedy sdělit, co Vám mladým mnohým zřejmě ještě nedošlo, a sice že jsem už za svého života pozoroval, jak další generace čistého smrku ničí a ochuzuje půdu do kyselé chudé poušti. Smrk si dělá stanoviště pro sebe, ano, ale uvědomme si, že jeho stanoviště v přírodě je tím téměř nejchudším, přirozeně se nácházejícím co do bonity pouze jeden stupeň pod úrovní nehostinné hranice lesa! Nebo v chladných, věčně zamlžených a hlubokých, překyselených inverzních roklinách. Můžete mi prosím například říci, proč byl smrk ustaven hlavní hospodářskou dřevinou Třebíčska či Vsetínska, přestože zde byl prokázán jako původní nejvýše na jednotkách % lesních ploch? Otázka je směřována spíše na p. Nožičku, ten nám již neodpoví. Všechny tyhle věci jsou ovšem pouze o Vašem či mém osobním názoru či zkušenostech. Osobně však věřím, že mladí už nebudou do smrku nuceni jako jsme byli my a že navrátí do lesů dřeviny, které tam přirozeně náleží.
+2 # najše 2021-07-27 23:13
nezlobte se na mě, ale tvrdíte, že jste nenapsal, co jste napsal, tak nevím: "Víte, viděl jsem toho za svůj starý život už hodně a mohu Vám tedy s čistým svědomím říci, že takto rozsáhlé, divoké a přírodě relativně blízké porosty, jaké máme nyní (myšleno v celku), jsme v novodobé historii ještě neměli. A bude toho ještě více."; nemám ambice ani žádnou chuť se po nikom vozit, byl jste to ale Vy, kdo začal s tím, že já něco překrucuji.

Já nejsem žádný propagátor a obhájce smrku, pouze už velmi dlouho válčím s ideologií bezzásahovosti a s hloupostí lidí, kteří považují kůrovce za architekta divočiny, ekosystémového inženýra apod.
Ve své praxi projektanta HÚL jsem zajistil snížení obmýtí smrku a projekci 50-90% MZD do dřevin zalesnění/obnovy těchto porostů, takže skutečně nejsem propagátor nějakých monokultur. Vadí mi jen, když se lže a víte, ono se lže velmi mnoho a v té naší soudobé ekologii je to obzvlášť hnusné. Jestli o tom nevíte, tak Vám vlastně závidím blaženost nevědomosti. Lesnictví minulého režimu bylo technokratické, ale bylo lepší, než to, které se provozuje nyní. O tom jsem přesvědčen navzdory svému telecímu věku 43 let.
Lesu zdar!
+2 # najše 2021-07-27 23:20
Navíc nevím, proč by Vám měl pan Nožička odpovídat na otázku hlavní hospodářské dřeviny Vsetínska či Třebíčska, zřejmě jste jeho knihy vůbec nečetl, když chcete odpovědi na otázky, kterými se nezabýval !!! Co si tam Vaši kolegové vybrali, to tam měli, nic víc.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-26 15:50
Cituji Lakatoš:
Pane Najše, dovolím si polemizovat s Vašimi zavádějícími informacemi. .

V klidu, jen čeří vodu. :-)
Většinu toho myslí ironicky.
Přemoudřelí lidi bývaj složití.
Myslí to stejně, jen blbě argumentuje.
Možná tady je ten základ rozporu státních institucí a ekoteroristů. :lol:

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Zpráva o stavu lesa 2020: rekordní zalesňování s převahou listnatých dřevin

Zpráva o stavu lesa 2020: rekordní zalesňování s převahou listnatých dřevin

Lesnictví

Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2020 vzala dnes na vědomí Vláda ČR. Ze zprávy vyplývá, že v roce 2020 dosáhly...

Členové stráže přírody a lesní stráže získají víc pravomocí, podepsal prezident

Členové stráže přírody a lesní stráže získají víc pravomocí, podepsal prezident

Lesnictví

Členové stráže přírody a lesní stráže získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných...

MŽP zveřejnilo výzvu k podávání žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové gradace v nestátních lesích na území NP a jejich ochranných pásem za rok 2020

MŽP zveřejnilo výzvu k podávání žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů…

Lesnictví

Výzva se vyhlašuje v podobě Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové gradace v nestátních lesích na území národních...

Lesy po volbách – programové priority a anketní odpovědi politických formací kandidujících do Poslanecké sněmovny

Lesy po volbách – programové priority a anketní odpovědi politických formací kandidujících…

Lesnictví

Anketa uvnitř článku. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskuteční 8. a 9. října 2021. Problematika lesů a s nimi spojených témat se v různé podobě...

Populární zprávy

Vyvážet nezpracované dřevo za hranice je svým způsobem drancování českých lesů

Vyvážet nezpracované dřevo za hranice je svým způsobem drancování českých lesů

Lesnictví

Zobrazeno:4679

Rozhovor s ekonomem PhDr. Lukášem Kovandou, Ph.D. V loňském roce bylo v České republice vytěženo rekordní množství dříví – 35,8 milionu metrů krychlových. Vysoké nahodilé těžby...

V čele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc stanul Arnošt Buček

V čele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc stanul Arnošt Buček

Lesnictví

Zobrazeno:4167

Novým jednatelem společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc byl zvolen Arnošt Buček, dosavadní ředitel výrobního úseku společnosti. Ve funkci tak nahradí Petra Skočdopole, který náhle...

Majetkoprávní změny u státních lesů

Majetkoprávní změny u státních lesů

Lesnictví

Zobrazeno:3581

Státní podniky Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky ČR na základě souhlasu vlády ČR ze dne 7. června 2021 provedou rozsáhlou vzájemnou úpravu...

Piráti se Starosty chtějí přikázat Lesům ČR prodávat dříví českým pilám

Piráti se Starosty chtějí přikázat Lesům ČR prodávat dříví českým pilám

Lesnictví

Zobrazeno:3264

Aktualizováno o vyjádření Lesů ČR. Piráti se Starosty navrhují v případě volebního vítězství změnit obchodní politiku státního podniku Lesy ČR. Měl by podle nich prodávat...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby