„Díky stovkám našich opatření se voda pozvolna vsakuje do půdy. Krajina tak lépe odolává suchu a přizpůsobuje se změně klimatu,“ řekl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR.
Vodohospodáři vrací do přírodních meandrů kdysi nevhodně napřímená koryta toků, obnovují nefunkční nebo už zaniklé lesní nádrže, hloubí tůně a mokřady, využívají přírodní terénní deprese, ale dělají i protipovodňová opatření. Stavby podnik financuje z vlastních zdrojů i z dotačních prostředků Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a evropských fondů.
Žabinka. Foto: LČR
Příkladem dobré praxe je loňská rekonstrukce dvou vodních nádrží Žabinka a Na Křemenci u Nechanic na Královéhradecku za 6,4 miliony korun. „Nejdříve jsme odtěžili sediment ze zátopy, poté jsme obnovili hráz a postavili manipulační objekty, tedy požerák a bezpečnostní přeliv. U obou nádrží jsme zachovali litorální pás jako biotop mnoha vodomilných živočichů,“ uvedl Zbyněk Morkus, vedoucí správy toků pro povodí Labe z Lesů ČR a dodal: „Během stavby jsme postupovali opatrně. Nádrž Na Křemenci je v evropsky významné lokalitě Nechanice-Lodín a v místě hnízdí jeřáb popelavý“. Obě nádrže jsou dnes napuštěné a plní svůj účel. Celkem pojmou až jedenáct tisíc metrů krychlových vody. Ta zlepšuje klima v okolních lesích a nádrže poskytují útočiště rostlinám a živočichům. Vodní plocha Na Křemenci se navíc stává častým výletním cílem, nedaleko totiž vede cyklostezka.
Podle TZ LČR


„Díky stovkám našich opatření se voda pozvolna vsakuje do půdy. Krajina tak lépe odolává suchu a přizpůsobuje se změně klimatu,“



















