Park loni vytěžil více než 236 000 krychlových metrů kůrovcového dřeva.
„Zatímco před osmi až deseti lety byly největší zásahy na Prášilsku, v posledním období se nám to přesunulo do okolí Stožce. Letos očekáváme největší kůrovcovou těžbu u Srní,“ uvedl Dvořák.
Park kácí pouze smrky. Místo nich se snaží vysazovat i jiné druhy stromů. „Jedná se hlavně o buk, jedle, javor nebo jeřáb. V případě smrku to není potřeba, protože ten se obnoví přirozenou cestu,“ uvedl mluvčí. Dodal, že druhová rozmanitost má mimo jiné bránit právě šíření kůrovce.
Šumava zažila v novodobé historii největší kůrovcovou kalamitu po orkánu Kyrill, který Česko zasáhl v lednu 2007. Následkem rozsáhlých polomů lýkožrout zasáhl odhadem 2,6 milionu krychlových metrů stromů. Přibližně 1,1 milionu nechal NP Šumava vykácet, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích.
„Loni nám těžba kůrovcového dřeva vzrostla především kvůli počasí. V dubnu a květnu bylo celkem vlhko, ale následně se oteplilo a celé léto bylo i na Šumavě hodně suché. A právě teplo a sucho rojení kůrovce vyhovuje. Naopak nemá rád, pokud je chladno a deštivo. Takže i letošní těžbu z velké části ovlivní charakter počasí,“ řekl Dvořák.
Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje. „V bezzásahovém režimu je nyní 44 procent parku. Na tomto území ponecháváme les vlastnímu vývoji a přirozenému zmlazení,“ dodal mluvčí.
Těžba v NP Šumava v posledních letech
Rok | Metrů krychlových |
2021 | 226 386 |
2022 | 270 850 |
2023 | 275 724 |
Zdroj: NP Šumava
ČTK
Komentáře