Vojenský prostor Libavá - VLS, s. p.
"Kůrovcem je zasaženo celé území Libavé. Postižení není samozřejmě rovnoměrné a je ovlivněno například lokální skladbou dřevin či věkem porostu," řekl Jaroslav Nerad z Vojenských lesů a statků, které v lesích na Libavé hospodaří.
Lesníci se snaží rychle zpracovat kůrovcem napadené stromy i zbytky dřeva, které zůstanou po těžbě. "Instalujeme lapače a lapáky k odchytu i monitoringu kůrovců. Při obnově lesa používáme pestřejší skladbu dřevin a snažíme se postupně obnovovat zaniklé vodní nádrže, aby se zadrželo více vody v oblasti," uvedl Nerad.
Kůrovcová kalamita na Libavé podle Nerada narušila bilanci těžeb. Správa VLS v Lipníku nad Bečvou letos na Libavé původně hodlala vytěžit 180 000 metrů krychlových dřeva, za prvních sedm měsíců už ale vytěžila 260 000 metrů krychlových. "A to ještě není konec. Odhadujeme, že těžba letos přesáhne hranici 400 000 metrů krychlových dřeva," řekl Nerad.
Těžba kůrovcového dřeva má nepříznivý dopad na hospodaření v lesích, protože jeho prodejní cena je nižší a správci lesů mají vyšší náklady na pěstební činnost. "Hlavně je ale znemožněna kontinuita vyrovnanosti těžeb, což pocítí především naši následovníci," upozornil Nerad.
Kůrovcová kalamita má podle něj značný rozsah. "Libavá je pouze částí oblasti Nízkého Jeseníku, kde jsou lesy postiženy kůrovcovou kalamitou už mnoho let," uvedl Nerad, podle nějž se s přemnoženým broukem potýkají také správci lesů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Kůrovec se v lesích přemnožil kvůli tomu, že od roku 2003 ubývá dešťových srážek. "Vyvrcholením bylo letošní léto s více než dvaceti tropickými dny i nocemi. Suchem oslabené porosty se nejsou schopny bránit napadení lýkožroutem smrkovým a severským," řekl Nerad.
V těchto podmínkách se podle něj daří i dřevokazným houbám, především václavce. "Některé stromy ale nevykazují žádné napadení parazity a usychají, protože po letech sucha přišlo extrémní sucho a to již nejsou schopny přežít," dodal. Sucho v létě na Libavé postihlo i listnaté porosty, které opadávají. "V tuto chvíli ani nevíme, které stromy přežijí," uvedl Nerad.
Chřadnutí smrku z pohledu správců lesů na severní Moravě
Lesy ČR, s. p.
Přemnožení kůrovce státní podnik LČR eviduje zejména v oblasti Nízkého Jeseníku, v okolí měst Bruntál, Vítkov, Opava nebo Moravský Beroun.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová připomněla, že po dlouhodobém suchu jsou lesy oslabené. "Právě sucho jim na většině území uškodilo víc než podkorní hmyz," uvedla. S kůrovcem podnik bojuje zejména tím, že v lesích instaluje další feromonové lapače a takzvané lapáky, což jsou předem pokácené stromy nechané v lese. Počty položených lapačů a lapáků jdou do desítek tisíc. Podnik také zvyšuje počet lesníků, kteří vyhledávají napadené stromy. Napadený strom je pak nutné pokácet a z lesa odvézt.
Ohrožení lesů kůrovcem na severní Moravě a ve Slezsku zesiluje to, že tamní smrkové lesy na řadě míst kvůli suchu a šíření houby václavky chřadnou. Od větrné kalamity po orkánu Kyrill v roce 2007 jsou hodnoty kůrovce na severní Moravě stále na hraně kalamity a boj s kůrovcem je tam každoročně nejintenzivnější. Například loni z celkem 475 000 metrů krychlových vytěženého kůrovcového dříví u Lesů ČR připadlo zhruba 390 000 metrů krychlových na Moravskoslezský kraj a sousední Šternbersko v Olomouckém kraji. Celková roční těžba Lesů ČR se pohybuje kolem osmi milionů metrů krychlových dřeva.
Podle ČTK, red.
