Ilustrační foto: příprava půdy v Královéhradeckých lesích, autor Jan Řezáč
Cílem studie bylo posoudit vliv tří způsobů zpracování těžebních zbytků – odvoz, rozštěpkování na místě, pálení na místě a hnojení popelem – na růst přízemní vegetace a dřevin.
Obnova borovice na přirozených stanovištích je vzhledem k jejím vlastnostem světlomilné dřeviny převážně spjata s holosečným obnovním postupem a celoplošnou přípravou půdy, což přináší velmi dobré výsledky. Současně je však holosečné hospodaření spojeno s velkou koncentrací těžebních zbytků. Jejich odvoz a využití pro energetické účely může vést k ochuzování lesního stanoviště. Tradiční možností je pálení klestu přímo na vytěžené ploše, ale i úprava plochy shrnovačem. V posledních letech se používá štěpkování nebo drcení s ponecháním hmoty na ploše. Každá z těchto metod má odlišný dopad na množství organické hmoty v půdě, uchování živin na daném lesním stanovišti i možnosti pro rozvoj náletu nebo buřeně.
Vliv bylinného patra na odrůstání semenáčků v borových porostech může být za určitých podmínek klíčový. Výraznou roli v prvních fázích vývoje obnovy borovice mohou hrát především vytrvalé a keříkovité druhy, např. konkurence borůvky. Různý mechanismus přípravy půdy může bylinné patro podpořit díky zvýšené dostupnosti živin, nebo ho naopak výrazně omezit až odstranit (v případě přípravy půdy orbou).
K hodnocení řešitelé vybrali tři lokality na území Městských lesů Doksy, s. r. o. Po vytěžení a odvozu dříví se zde realizovaly tyto varianty nakládání s těžebními zbytky:
- štěpkování těžebních zbytků a rozptýlení po ploše (mix)
- spálení ponechaných zbytků a rozptýlení popela (pálení)
- odvoz těžebních zbytků (odvoz)
Později byla provedena celoplošná příprava půdy naoráním v souladu s obvyklým postupem na těchto chudých stanovištích. Na jednotlivých variantách byly stanoveny půdní charakteristiky. Pět let poté řešitelé vyhodnotili stav náletu a bylinného patra pro tři varianty zpracování těžebních zbytků.
Mezi náletové dřeviny na plochách patřily zejména borovice a bříza. Na počet jedinců obnovy má nejen vliv dostupnost vody, ale i konkurence bylinného patra, případně náletu dřevin. Růstové charakteristiky náletových dřevin ukázaly rozdíly mezi růstem a nároky obou dřevin. Na většině ploch dosahovala bříza daleko větší výšky i tloušťky kořenového krčku. Přírůst semenáčků borovice byl naopak první roky velmi malý a pohyboval se na zkoumaných lokalitách kolem 2 cm, teprve ve vyšším věku dosahuje přes 10 cm. Z výsledků je patrné, že v prvních letech je potřeba malým borovičkám pomoci a břízu tlumit, není však nutné ji likvidovat zcela. V přiměřeném zastoupení zvyšuje druhovou diverzitu.
Velmi výrazný vliv měla plošná příprava půdy (v daných podmínkách běžně praktikovaná), kdy došlo k celkové homogenizaci horizontů a určitému překrytí rozdílů mezi variantami zpracování klestu.
Plošná příprava půdy vede současně i k omezení pokryvnosti keříkovitých a vytrvalých druhů a snížení jejich konkurence. To je mnohdy zásadní právě pro eliminaci vlivu bylinného patra na růst semenáčků a zvýšení úspěchu přirozené obnovy.
„Varianty zpracování těžebních zbytků nemají v prvních letech zásadní vliv ani na počty, ani na přírůst náletových dřevin, i když výsledky naznačují, že v případě vyšší akumulace popela by mohlo dojít k výraznější podpoře břízy. Významným faktorem, který do jisté míry překrývá vliv přípravy půdy, je blízkost zdroje semen, tedy dospělých stromů břízy, která v daných podmínkách pro borovici představuje významnou konkurenci. Přízemní vegetace, tvořená především trávami a drobnými keříky, se na místech s omezenou dostupností vody a živin po celoplošné přípravě půdy orbou vytváří poměrně pomalu a nepředstavuje limitující problém pro obnovu cílové dřeviny ani po pěti letech od mýtní těžby. Významnější tlak nastává na vodou ovlivněných plochách, kde dochází k invazi třtiny křovištní," shrnují své poznatky z výzkumu vědečtí pracovníci z ČZU.
Podrobnosti o výzkumu těžebních zbytků jsou uveřejněny v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu 3/2017. Článek naleznete zde.
Autoři studie: Iva Ulbrichová, Lukáš Bílek, Jiří Remeš
Podle TZ VÚLHM, red.
