Senátoři vesměs označovali předlohu za problematickou a diskriminační a její zamítnutí schválili na návrh svého výboru pro veřejnou správu a životní prostředí. Státním podnikům měla být zachována možnost ucházet se o kompenzace, pokud jim kvůli dodržování předpisů o ochraně přírody vznikají ztráty.
Újma, kterou by mohly požadovat státní instituce spravující státní pozemky po státu, může nyní dosahovat až 350 milionů korun ročně. Podle ministerstva životního prostředí je nelogické, když stát platí vlastně sám sobě a navíc subjektům, které mají v zakládající listině zájem na ochraně přírody.
Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana upozorňoval senátory na to, že stát by novelou ušetřil i administrativní náklady zhruba čtyři miliony korun ročně.
Na většině státních pozemků hospodaří Lesy ČR, Vojenské lesy a statky ČR nebo Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Státní podnik Lesy ČR každoročně uplatňuje podle dřívějších informací náhradu újmy zhruba 72,5 milionu korun a s předlohou nesouhlasí. Vojenské lesy přijdou podle důvodové zprávy až o 30 milionů korun ročně.
Pokuty za neposkytnutí genetických vzorků dřevin se zřejmě sníží
Pokuty za neposkytnutí genetických vzorků lesních dřevin se zřejmě sníží na pětinu. Místo dosavadních 100 000 korun by to podle novely, kterou 20. 1. schválil Senát, bylo maximálně 20 000 korun. Zaplatit by je musel vlastník nebo nájemce lesa, který by neposkytl nebo neumožnil odběr vzorků pro potřeby Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin.
Novela, kterou dostane k podpisu prezident Zeman, zavádí povinnost bezúplatného poskytování vzorků i pro účely naplnění Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin. Konzervace vzorků v této bance je podle ministerstva zemědělství zálohou cenných genotypů lesních dřevin pro případ, že jejich konzervace v místě přirozeného výskytu bude neúspěšná. Vzorky smrku ztepilého, borovice lesní či modřínu opadavého budou v bance uloženy na dobu 20 až 30 let.
Norma také rozšiřuje povinnosti vlastníka lesa vést evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého při umělé obnově lesa a zalesňování, a to o kategorii identifikovaného reprodukčního materiálu. Ministerstvo bude moci v takových případech udělit výjimku.
Předloha má umožnit zkrácení doby platnosti schválených lesních hospodářských plánů v případech, kdy vlastníci lesů chtějí slučovat části svého majetku do nových celků.
red.
