Devadesátidenní lhůta plyne od 27. září, kdy ministerstvo životního prostředí záměr zveřejnilo. Tehdy uplynuly tři dny od komunálních voleb, po kterých se mění složení obecních zastupitelstev. Zvláště chráněné území parku se podle záměru dotkne 19 obcí a celkem má park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku. Pod dopisem je podepsáno 17 starostů obcí z Křivoklátska.
Dopis je adresovaný premiérovi, předsedovi Senátu, ministerstvu životního prostředí, senátnímu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a parlamentnímu výboru pro životní prostředí. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na počátku října oznámila rezignaci ze zdravotních důvodů. Ve funkci ji má nahradit lidovecký místopředseda Petr Hladík.
Protože nově zvolení zastupitelé mohou podle zákona jednat nejdříve dnes, považují starostové termín vypsání záměru jako snahu zkrátit jejich zákonná práva na uplatnění námitek. „Žádáme Vás proto o ochranu těchto našich práv a Vaše zasazení se o narovnání této situace, ať již přerušením, prodloužením nebo zastavením této lhůty,“ uvedli starostové. Stížnost jsou připraveni předat i soudním orgánům a napadnout veřejnou vyhlášku o oznámení záměru.
Hubáčková dříve plánovala zahájení procesu 9. června, v tomto případě by ale lhůta pro vyjádření k podkladům skončila několik dní před volbami. Reakce by tak nemusely odpovídat postojům nových zastupitelů. Tehdy ministryně argumenty starostů vyslyšela a záměr vyhlášení odložila.
Podle záměru má park chránit rozsáhlý vnitrozemský komplex převážně listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů, kde je mimořádně vysoká rozmanitost živé i neživé přírody. Změnit se má i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.
Vedení obcí vyhlášení národního parku považují za kontraproduktivní. „Ministerstvo prezentuje svůj záměr jako zájem na ochranu přírody, tento zájem je ale již v současnosti zcela naplněn, neboť stávající ochrana je zcela dostatečná,“ míní většina starostů dotčených obcí. Podle nich proces vyhlašování nehájí ani zájmy státu jako takového, ani zájmy lidí, kteří mají být budoucím národním parkem dotčeni. Poukazují například také na náklady spojené s vyhlášením a správou parku, které podle nich dosáhnou stovek milionů korun.
ČTK
