Projekt na záchranu krkonošských jedlí v KRNAP začal v lednu a potrvá do roku 2029. „Máme vytipovanou zhruba padesátku jedlí ve vyšších nadmořských výškách, kde jich je nejméně. Jde nám především o mohutné, obvykle 30 metrů vysoké, věkovitě 150 až 200 let staré jedince v nadmořské výšce nad 800 metrů. Řízky získáváme ze špičky koruny, kde jsou nejplodnější větve - kde jsou šišky,“ řekl Drahný.
Stromolezce čeká náročný úkol také kvůli tomu, že mohou použít pouze lana, nikoli stoupací železa. „Vyleze až do špičky, odřízne sedm větví, hodí je dolů lesníkovi, který je pošle do lesnické školky. Ze získaných roubů se ve školce napěstuje na vhodné podnoži genetický základ pro budoucí odolné stromy. Pro stromolezce je to obtížný úkol, protože nemůže používat nic, co by vybraný strom poškodilo, tedy žádné stupačky, žádné hroty, musí vylézt na strom pouze za pomoci lana,“ řekl Drahný.
Foto: KRNAP
Cílem je založení semenného sadu na vhodném místě. „Projekt zajistí dostatečné množství kvalitního reprodukčního materiálu, který bude, v případě potřeby, připravený k použití. Projekt významně přispěje k obnově a stabilitě krkonošských lesů,“ řekl Drahný.
Obdobný projekt podle něj už dříve začal také na polské straně Krkonoš, tam jsou polští správci národního parku v aktivitách na záchranu krkonošských jedlí dál, mají tam už dva semenné sady, které využívají. „Budeme zkoumat také genetiku jedlí, uvidíme, jestli jsou na obou stranách hranice jedle stejné,“ dodal Drahný.
Mezi hlavní aktivity pětiletého projektu, který je podpořený z fondů EU, patří revize stavu elitních jedinců, odběr a naroubování roubů na vhodné podnože, předpěstování odolných roubovanců pro budoucí semenný sad, monitorování kritických zátěží dusíku a síry a zajištění dostatečných vodních zdrojů pro pěstování sazenic. Správa KRNAP má s podobnými aktivitami zkušenosti, což dokazuje podle jeho zástupců úspěšný projekt zaměřený na genetické zdroje smrku ztepilého v letech 2017 až 2023.
Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. Lesníci Správy KRNAP pozorují v posledních letech v lesních porostech vliv klimatických změn například v proměně druhové skladby lesů, hlavně v nižších a středních lesních vegetačních pásmech.
Podle ČTK, red.
